
V Česku momentálně funguje 540 transformovaných bioplynových stanic (BPS). Z toho 411 stanic zemědělských či odpadních má největší potenciál pro přeměnu na biometanové stanice (BMS). Aktuálně je jich v ČR pouze 13. Provozovatelé bioplynových stanic dnes čerpají provozní podporu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Provozní podpora byla stanovena na 20 let, což je důvod, proč mnozí provozovatelé nemají dostatečnou motivaci transformovat své stanice na výrobu biometanu a dodávat bioplyn do plynárenské sítě. Většině zařízení podpora skončí v letech 2031 až 2032, kdy se podle analýzy očekává výraznější rozvoj výroby biometanu.
Transformace bioplynových stanic by měla začít hlavně u těch, které se nacházejí blízko vysokotlakých plynovodů. Potenciál stanic v okruhu do 500 metrů od potrubí činí zhruba 115 milionů metrů krychlových biometanu. Pokud by do roku 2030 přešlo na biometan alespoň 15 procent zemědělských provozů, produkce by mohla vzrůst o 20 až 41 milionů metrů krychlových.
Vedle přeměny stávajících stanic by měly v Česku vzniknout nové biometanové výrobny, zaměřené především na zpracování živočišné výroby a rozložitelného odpadu. Dostupný objem surovin podle analýzy umožňuje realizaci až 207 nových biometanových stanic, které by mohly společně vyrobit dalších 628 milionů metrů krychlových biometanu. To by pomohlo splnit celkový cíl výroby 14 terawatthodin ročně.
Podle sdružení CZ BIOM by Česko mělo mít do roku 2030 přibližně stovku biometanových stanic. Produkce biometanu by se tak mohla oproti současnosti zvýšit až dvacetkrát.
Zemní plyn zůstane podle analýzy přechodným zdrojem energie, dokud nebude možné masivněji využívat vodík. Ten by mohl v Česku dosáhnout roční produkce až 24 terawatthodin, tedy zhruba třetiny spotřeby plynu. Analýza však upozorňuje, že dekarbonizace bez využití plynu a plynové infrastruktury by byla výrazně dražší a pomalejší.
České úřady v létě představily akční plán pro biometan, podle něhož má ČR do roku 2030 produkovat 491 milionů metrů krychlových biometanu.*
-red-