Menu
e-shop
Evropský parlament schválil nový soubor pravidel většinou 431 hlasů, zatímco 145 poslanců bylo proti a 76 se zdrželo hlasování. Novela vymezuje podmínky, které mají pomoci automobilovému odvětví přejít k modelu, jenž upřednostňuje opětovné použití, recyklaci a minimalizaci odpadu. Cílem je především snížit environmentální dopady, zlepšit využití materiálů a energetickou efektivitu během celého životního cyklu vozidla, což je klíčové pro dosažení klimatických cílů EU a snižování emisí skleníkových plynů.
Tato pravidla se vztahují na všechny osobní a lehká užitková vozidla kromě těch zvláštního určení, zejména služeb integrovaných záchranných systémů, vojenských sil či vozidel s historickou hodnotou. Touto výjimkou se snaží regulace zůstat pružná vůči specifickým provozním podmínkám, kde by mohlo být obtížné požadavky na recyklaci technicky či prakticky splnit.
Nová pravidla kladou silný důraz na fázi návrhu vozidla, resp. na jeho konstrukci. Výrobci budou muset zajistit, aby nové automobily byly navrženy tak, aby jejich komponenty a materiály bylo možné snadno a efektivně demontovat v certifikovaných recyklačních zařízeních. To usnadní výměnu dílů, jejich opětovné použití nebo recyklaci a zároveň sníží množství odpadu, který končí na skládkách či ve spalovnách.
Technická proveditelnost bude hrát klíčovou roli, což znamená, že nelze předepsat nereálné standardy, ale stanovují se jasné rámce, jak lépe zapojit principy cirkulární ekonomiky už do fáze designu. Například použití méně složitých materiálových kombinací, lepší označení jednotlivých komponent a rozebíratelnost šroubů či lepených dílů.
Za důležité považují europoslanci také snížení množství nově vyrobených plastů v automobilech prostřednictvím povinného podílu recyklovaného plastu. Do šesti let od implementace těchto pravidel bude minimálně 20 % plastového materiálu v nových vozidlech tvořit recyklovaný plast. Tento podíl má být dále navýšen na 25 % do deseti let, pokud nebude dosažení tohoto cíle výrazně ovlivněno růstem cen. Tento závazek podpoří trh s recyklovanými plasty a posílí investice do inovativních technologií recyklace plastových materiálů.
Výrazně tak pomůže snížit závislost automobilového průmyslu na nově vyráběných plastech vyrobených z fosilních zdrojů, což má nemalý pozitivní dopad na emise CO2 během výroby i následné ekologické zatížení.
Zvýšená podpora opravitelnosti: Vozidla budou muset být navržena tak, aby jejich oprava a údržba byla jednodušší a levnější, což prodlouží jejich životnost a prodlouží dobu jejich použití na trhu. To zároveň omezuje předčasné vyřazení vozidel a spotřebu surovin.
Odpovědnost výrobců: Výrobci automobilů budou mít rozšířené odpovědnosti za svá vozidla i na konci jejich životnosti. Budou muset garantovat možnosti zpětného odběru a recyklace, což by mělo zajistit lepší materiálové využití a menší zátěž na životní prostředí.
Podpora inovací v recyklaci: Zavedení nových standardů má rovněž stimulovat vývoj nových materiálů a technologií pro snadnější recyklaci a zpracování odpadu z vozidel. To přispěje k větší konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu a jeho schopnosti přizpůsobit se ekologickým trendům.
Správná recyklace a opětovné využití materiálů ve vozidlech významně snižuje množství odpadu a snižuje spotřebu primárních surovin, jako jsou kovy, plasty nebo sklo. Díky tomu se snižují i emise skleníkových plynů spojené s těžbou a výrobou nových surovin. Z ekonomického hlediska pak nová pravidla podporují vznik nových pracovních míst v oblasti recyklace a zpracování materiálů, zároveň pomáhají vytvořit stabilní trh s druhotnými surovinami.
Někteří kritici však upozorňují, že nastavení kvót na recyklovaný plast může způsobit růst výrobních nákladů a potenciálně i vyšší cenu nových vozidel, což by mohlo zpomalit přijetí pravidel výrobci a spotřebiteli. Vyšší náklady spojené s použitím recyklovaných materiálů, investicemi do nových výrobních a recyklačních technologií či redesignem vozidel by se mohly promítnout do konečné ceny pro spotřebitele. To by mohlo snížit poptávku po nových modelech a zpomalit tak přijetí těchto pravidel v automobilovém průmyslu.
Dále odpůrci změn poukazují na dostupnost a kapacit recyklačních zařízení. Současné kapacity nejsou v některých regionech EU, včetně Česka, dostatečné pro efektivní zpracování rostoucího množství plastového odpadu z výroby a likvidace vozidel. Kvalitní recyklační technologie, které by zajistily vysokou čistotu a opětovné použitelnosti recyklovaných plastů, jsou stále ve fázi rozvoje a vyžadují značné investice. Bez těchto technologií nebude možné ambiciózní cíle zákonitě splnit, což klade na průmysl tlak, aby nejen investoval do nových zařízení, ale i do výzkumu a vývoje inovativních recyklačních procesů, například chemické recyklace, která by mohla zvýšit kvalitu recyklovaných materiálů.
Výrobci automobilů tedy musejí investovat nejen do technologií pro samotnou recyklaci, ale klíčová je také kvalita designu vozidel. Nová pravidla vyžadují, aby vozy byly navrhovány s ohledem na snadnější demontáž a separaci materiálů, což je zásadní pro efektivní recyklaci na konci životnosti vozidla. Složitější konstrukce, kombinace více materiálů či nejasné označení jednotlivých dílů představují překážku pro dosažení vysoké míry recyklovatelnosti. Redesign vozidel proto vyžaduje úzkou spolupráci mezi výrobci, dodavatelskými řetězci a recyklačním sektorem, což je časově a finančně náročné.
Pokud budou tyto náklady přenášeny na koncového uživatele, může dojít k oslabení evropského trhu vůči globální konkurenci, kde požadavky na udržitelnost nejsou tak přísné. To by mohlo vést k přesunu výroby mimo Evropu či snížení exportních příležitostí, což by poškodilo průmysl včetně pracovních míst a technologického rozvoje.
Nová pravidla pro recyklaci v automobilovém průmyslu, schválená Evropským parlamentem mají významné dopady také na český trh, který je jedním z klíčových center automobilové výroby v Evropě. Český automobilový průmysl, představující podle analýzy PPF banky zhruba 8 % HDP a zaměstnávající více než 150 000 lidí, bude muset přijmout tyto změny jako součást širších evropských snah o přechod k oběhovému hospodářství.
Vzhledem k tomu, že většina velkých evropských automobilek má v Česku výrobní závody (například Škoda Auto, Hyundai Motor Manufacturing Czech), budou pravidla silně ovlivňovat také jejich výrobu. Automobilky budou muset posílit své výzkumně-vývojové aktivity směrem k návrhu vozidel, která jsou konstruována s ohledem na snadnou demontáž a recyklaci součástek. To může znamenat investice do nových materiálů, technologií výroby a také do automatizace recyklačních procesů.
České firmy zabývající se výrobou aut však také stojí před příležitostí rozšířit své portfolio služeb o recyklační technologie či výrobu recyklovaných komponent. Produkce nových druhů recyklovatelných plastů či lehkých kovových slitin, které odpovídají novým požadavkům, by mohla vést k posílení domácího průmyslu a snížení závislosti na dovozu těchto komponent.
Například Škoda Auto v posledních letech testuje technologie využití kompozitních materiálů, které zvyšují podíl recyklovatelných komponent bez ztráty odolnosti či bezpečnosti vozu. Škoda se rovněž věnuje projektu „Ekologická likvidace vozidel”, který umožňuje efektivnější zpětný odběr a recyklaci jejich vozidel po skončení životnosti.
Společnost Faurecia, dodavatel automobilových komponent, vyvíjí lehké plastové díly s vysokým podílem recyklovaného materiálu, které pomáhají snížit hmotnost aut a zároveň splňují parametry nových pravidel o recyklaci plastů.
REPLASTECH sídlící v Brně je specialistou na recyklaci plastových materiálů s možností jejich opětovného využití v automobilovém průmyslu. Tato firma spolupracuje s automobilkami na vývoji nových typů recyklovaných plastů, které lze použít ve výrobě bezpečných i estetických autodílů.
České podniky a výrobci automobilů budou čelit nejen nárokům na technologickou modernizaci, ale také nutnosti vyškolení pracovníků v oblasti recyklace a managementu cirkulární ekonomiky. Dále bude nezbytná spolupráce mezi výrobci, dodavateli a recyklačními zařízeními, aby bylo možné hladce pokrýt celý životní cyklus vozidla v souladu s novými požadavky.
Investice do výzkumu a vývoje budou klíčové, stejně jako podpora inovací vyvíjených v rámci partnerství s vysokými školami a výzkumnými institucemi.
V roce 2023 bylo v EU vyrobeno 14,8 milionu motorových vozidel, 12,4 milionu vozidel bylo registrováno. Na silnicích Evropské unie jezdí 285,6 milionu motorových vozidel a každý rok dosáhne konce své životnosti přibližně 6,5 milionu vozidel.*
Anna Walterová
