Arnika se snaží apelovat na rozvoj recyklace a brzdit rozvoj spaloven

Spalovny jsou podle ekologů ze spolku Arnika nebezpečné pro životní prostředí, zvyšují chemické znečištění, množství emisí oxidu uhličitého a ohrožují populace predátorů v přírodě. Spolek od roku 2011 vede kampaň Nespaluj, recykluj, kterou se snaží apelovat na veřejnost i politiky. Cílem kampaně je předcházet rostoucímu trendu budování nových spaloven a věnovat se více recyklaci a předcházení vzniku odpadů.

"Planetární meze vyznačují bezpečný operační prostor planety Země, ve kterém se můžeme pohybovat tak, aby to pro svět nemělo škodlivé nebo katastrofické účinky. Konkrétně se jedná o devastace ekosystémů, omezování ekosystémových služeb a ekologické katastrofy," řekla Nikola Jelínek, která se ve spolku Arnika zabývá problematikou vlivu spaloven na životní prostředí. Podle Jelínek bylo překročeno pět mezí, a to změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, biogeochemické toky dusíku a fosforu, využití území a chemické znečištění.

Právě k chemickému znečištění planety přispívají podle ní i spalovny, mimo jiné proto, že ve zbytkovém odpadu ze spaloven jsou mikroplasty, ale i větší kusy plastů.

Spalovny plní nejpřísnější kritéria

"Co se týká emisí toxických látek, tak spalovny mají nejpřísnější emisní limity ze všech energetických procesů. To je i důvodem, proč je běžně povolována jejich stavba v bezprostřední blízkosti sídel, viz spalovna Malešice přímo v Praze," řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

"Hnacím motorem klimatické změny je oxid uhličitý. Odpad obsahuje uhlík, který má buď biogenní, nebo fosilní původ. Uhlík fosilního původu se v odpadu nachází zejména v plastech, které jsou vyrobené z ropy. Poměr druhů uhlíku je zhruba půl na půl. Poměr není vždycky stejný, může se měnit a může se měnit i v průběhu roku," řekla Jelínek.

Systém emisních povolenek

Podle ní se do hodnocení vlivu spaloven na životní prostředí nezapočítávají emise biogenního uhlíku. Množství spalovaných odpadů v Evropě podle ní roste, čímž rostou i emise oxidu uhličitého. Spalovny odpadů i zařízení na energetické využití odpadu by se měly stát součástí systému obchodování s emisními povolenkami.

"Uhlíková náročnost výroby energie z černého uhlí je téměř totožná se spalovnou, která vyrábí elektřinu,“ řekla Jelínek. Uhlíková náročnost je jedním ze způsobů na nahlížení výroby energie. Ukazuje, kolik emisí oxidu uhličitého se uvolní při výrobě jedné kilowatthodiny energie. Díky tomuto ukazateli je možné porovnávat ekologičnost jednotlivých způsobů výroby energie. Obnovitelné zdroje energie mají velmi nízkou až nulovou uhlíkovou náročnost.

Podle Gavora je počet spaloven v Česku v porovnání s průměrem vyspělých států nižší. "V počtu spaloven jsme zatím hluboko pod průměrem vyspělých západních sousedů, které lze těžko podezírat, že zanedbávají ekologii a klimatické aspekty. Odpad nikdy nelze kompletně recyklovat, má to své technické a především ekonomické limity," řekl Gavor.*

-čtk-