Vláda schválila, že ČIŽP bude moci při ohrožení zdraví zastavit provoz podniku

Vláda schválila novelu zákona o integrované prevenci, která dá České inspekci životního prostředí (ČIŽP) pravomoc okamžitě omezit či zastavit provoz zařízení při bezprostředním ohrožení zdraví obyvatel. Novela reaguje na situace, jako jsou havárie či únik toxických látek. Dosud musela inspekce v běžném režimu nejprve nařídit provozovateli nápravné opatření a stanovit lhůtu k jeho splnění; zastavení provozu mohlo následovat, pokud podnik opatření do termínu nezajistil.

Při bezprostředním nebezpečí závažného nepříznivého dopadu na životní prostředí bude možné provoz omezit nebo zastavit i bez předchozího uložení nápravného opatření. Inspekce tak získá výslovnou zákonnou pravomoc zasáhnout proti provozu zařízení nebo jeho části.

Do dohledu přibudou doly, baterie a chovy

Úprava rozšiřuje dohled ČIŽP na těžební průmysl, výrobu baterií a nižší stovky velkochovů prasat a drůbeže. Regulovaným podnikům zároveň zpřísní pravidla pro schvalování emisí, které budou muset odpovídat nejnižší reálně dosažitelné úrovni znečištění.

Zákon o integrované prevenci stanovuje pravidla pro povolování vybraných průmyslových a zemědělských zařízení. Integrovaná povolení od roku 2003 nahrazují dílčí rozhodnutí v oblasti ovzduší, vod či odpadů jedním správním aktem; MŽP uvádí, že jich vydalo přibližně 1500.

Elektronické povolování od roku 2029

Novela počítá se spuštěním informačního systému pro elektronické povolování od 1. ledna 2029, nejprve pro chovy hospodářských zvířat. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) očekává snížení administrativní zátěže inspekce, která získá přehled o činnostech v kontrolovaných zařízeních.

Systém má upozorňovat na nestandardní stavy v zařízeních a pomoci inspekci zaměřit kontroly na konkrétní rizikové případy. Náklady na zřízení a zavedení systému MŽP odhaduje na desítky až nižší stovky milionů korun, roční provoz na jednotky až desítky milionů korun.

Přísnější sankce a náhrada újmy

Za nejzávažnější přestupky, například provoz zařízení bez integrovaného povolení, mají firmám hrozit pokuty až do výše tří procent ročního obratu provozovatele v Evropské unii. Za vybraná porušení zákon rovněž počítá s pokutami až do 10 milionů korun.

Podniky budou muset nejpozději do 1. července 2030 zavést systém environmentálního řízení (EMS). Jde o interní pravidla a postupy, jimiž firma sama sleduje, kontroluje a plánovitě snižuje dopad své činnosti na životní prostředí.

Novela také zakotví právo jednotlivců požadovat po provozovateli finanční náhradu újmy na zdraví. Vymáhat ji budou moci tehdy, když prokáží, že poškození organismu způsobil prokazatelný environmentální delikt podniku.

-wal-