Menu
e-shop
V rychlosti růstu tohoto trhu kraluje region Asie a Pacifiku. Rychlá urbanizace, průmyslový rozvoj a lepší technologie pro přeměnu odpadu na energii jsou klíčovými hnacími silami. Čína, Indie a Japonsko jsou v čele díky masivním investicím do velkých zařízení a chytrých řídicích systémů. Evropa však podle dat analytické firmy Marks Park Solutions dominuje v pokročilých technologiích, v poměru počtu zařízení na počet obyvatel, v efektivitě spalování a výroby energie, a také v nejnižším množství vypouštěných emisí z tohoto sektoru.
Jedním z hlavních hybatelů tohoto trendu je rostoucí potřeba omezovat využívání skládek a řídit rostoucí objemy odpadu vznikajícího urbanizací a industrializací. Skládky nejenže zabírají rozsáhlé plochy půdy, ale také přispívají k významným environmentálním problémům, včetně emisí skleníkových plynů, kontaminace půdy a znečištění vody. Odklonem odpadu ze skládek do zařízení na výrobu energie se získávají cenné materiály a stabilizuje se energetická bezpečnost.
Svět přeměny odpadu na energii se mění rychle a vede ho pět průlomových technologií.
Pyrolýza: vyniká při recyklaci plastů. Rozkládá je při teplotách 300–900 °C bez přístupu kyslíku a dosahuje konverzní úspěšnosti 75–85 %, uvádí studie publikovaná loni v časopise Waste Management & Research. Oproti spalování tak snižuje emise CO2 o 50 až 75 %.
Plazmová oblouková gazifikace: dosahuje teplot až 14 000 °C a mění odpad na syntézový plyn s 99% konverzí plastů. Technologie je účinná, ale zařízení je zatím celosvětově jen pět, a ta zpracovávají 200 tun odpadu denně.
Tradiční energetické využití odpadů stále dominuje s více než 1700 provozními zařízeními po světě. Moderní zařízení zvládají až 2500 tun odpadu denně. Třeba Švýcarsko, Lucembursko nebo Dánsko tak získávají energii z více než 70 % svého odpadu.
Pokročilé technologie gazifikace zlepšily energetickou účinnost o 25 % a snížily emise o 40 %. Zpracovávají různé suroviny, včetně městského odpadu a biomasy.
Anaerobní digesce je ideální pro organický odpad a vyrábí bioplyn s obsahem metanu 50–70 %. Hodí se zejména pro rozvojové země, kde jídlo a zahradní odpad tvoří 50–56 % celkového odpadu.
Trh s přeměnou odpadu na energii by měl podle Yahoo Finance růst o více než 3 % ročně do roku 2030. Podporují ho vládní iniciativy, které omezují otevřené spalování a skládky.
Výroba energie po celém světě prochází revolucí díky inovativním projektům na energii z odpadu. Například švýcarská společnost Hitachi Zosen Inova AG posílila své kapacity v obnovitelných zdrojích akvizicí americké firmy Babcock & Wilcox Renewable Service v červenci 2024. Tento strategický nákup posílil její pozici na světovém trhu, zejména v segmentech biomasy a energie z odpadu.
Velká Británie dosáhla milníku pilotním projektem zachytávání uhlíku na spalovně Enfinium Ferrybridge-1, která ročně zpracovává stovky tisíc tun odpadu a vyrábí elektřinu pro desítky tisíc domácností. Průlomový systém denně zachytává jednu tunu CO2 pomocí technologie chemické absorbce. Sběr dat o výkonu tohoto opatření potrvá minimálně rok a poslouží k plánování širšího využití na dalších spalovnách po celé zemi. Do 30. let by takto mohla tato zařízení ročně odstranit až 1,2 milionu tun uhlíku.
V Kolumbii dodnes úspěšně funguje projekt, který před necelými dvaceti lety odstartoval zachytávání a využití skládkového plynu ze skládky Doña Juana v Bogotě, což je největší deponie v zemi, která přijímá 2 miliony tun odpadu ročně. Zařízení běží nepřetržitě s kapacitou 30 MW a snižuje emise CO2 o 900 000 tun ročně. Významný je i sociální dopad, protože 24 % výnosů z uhlíkových kreditů a 4 % příjmů z prodeje elektřiny putuje na místní projekty, které se týkají rozvoje vzdělání, zdravotnictví nebo životního prostředí.
V Singapuru zase budují projekt Tuas Nexus, což je podle místních médií světově první integrovaný komplex pro zpracování odpadu a vody, který spojuje dvě velká zařízení do jednoho energeticky soběstačného systému. Zařízení pro správu odpadu po dokončení v roce 2027 zpracuje denně 5800 tun spalitelného odpadu. Spojí se s úpravnou vody Tuas Water Reclamation Plant a vytvoří Tuas Nexus samoobslužný energetický komplex, který sníží emise CO2 o více než 200 000 tun ročně. To odpovídá pomyslnému odstranění 42 500 aut ze silnic.
Ekonomický výhled pro technologie energie z odpadu ukazuje působivý růstový potenciál. Hodnota trhu činila v roce 2024 podle analytiků 18,4 miliardy USD a do roku 2030 by mohla dosáhnout 29,3 miliardy USD. Tento růst pohání zvýšená produkce průmyslového odpadu i světová potřeba rozmanitých zdrojů energie.
Moderní zařízení na přeměnu odpadů na energii vykazují pozoruhodnou systémovou účinnost. Dosahují snížení objemu odpadu o 80 až 95 % a hmotnosti o 70 a 80 %. Z jedné tuny odpadu vznikne 500–600 kWh elektřiny. Zařízení na energetické využití odpadů také získávají velké objemy kovů, které se dají dále dobře využít.
Tyto technologie snižují emise skleníkových plynů o 30 % až 87 % ve srovnání s běžnými metodami nakládání s odpadem. Budoucnost trhu tak podle analýz závisí na špičkových technologiích. Chytré systémy řízení, automatizace a monitorování s umělou inteligencí zvyšují efektivitu a zlepšují přeměnu energie.
Průmysl však stále čelí mnoha překážkám, jako jsou například vysoké počáteční náklady nebo požadavky na kontrolu emisí. Pokročilé inovace jako monitorovací systémy s umělou inteligencí a chytré platformy řízení však pomáhají zjednodušovat celý proces a zvyšovat úspěšnost přeměny odpadu na energie.
V posledních letech došlo k výrazné změně veřejného vnímání nakládání s odpady a obnovitelných zdrojů energie. Jak se environmentální problémy, jako je změna klimatu a znečištění, stávají naléhavějšími, jednotlivci i regiony stále více kladně přijímají udržitelná řešení, která minimalizují plýtvání a snižují závislost na fosilních palivech. Podle průzkumu provedeného Pew Research Center přibližně 70 % respondentů vyjádřilo podporu alternativním zdrojům energie, včetně technologií přeměny odpadu na energii, což zdůrazňuje rostoucí ochotu přijímat inovativní řešení nakládání s odpady.
Tato změna veřejného mínění je klíčová pro úspěch projektů přeměny odpadu na energii, protože podpora veřejnosti často určuje proveditelnost a realizaci těchto iniciativ. V regionech, kde byla navržena zařízení na přeměnu odpadu na energii, prokázaly snahy o zapojení veřejnosti, že transparentnost, vzdělávání a aktivní účast mohou výrazně zvýšit míru přijetí. Například studie publikovaná v časopise Journal of Environmental Management zjistila, že regiony zapojené do rozhodovacích procesů pro projekty přeměny odpadu na energii vykazovaly o 30 % vyšší míru přijetí než ty s minimálním zapojením.
Navíc, jak obce čelí rostoucímu tlaku na snižování využívání skládek a emisí skleníkových plynů, projekty přeměny odpadu na energii nabízejí dvojí výhodu – výrobu energie a snižování odpadu. Uváděný výhled na růst tohoto trhu tak stojí částečně i na zvýšeném povědomí veřejnosti a přijetí. Podporou kultury udržitelnosti a environmentální odpovědnosti jsou lidé pravděpodobněji ochotni přijmout řešení přeměny odpadu na energii, čímž otevírají cestu k čistší a udržitelnější budoucnosti.
Také Česko prochází významnou transformací svého teplárenství a nakládání s odpady v souladu s evropskými směrnicemi, které do roku 2030 zakazují skládkování využitelného odpadu a nutí k útlumu uhelných zdrojů. Mezi nejvýznamnější plánované projekty patří ZEVO v Mělníku, které bude největší v zemi s kapacitou 320 000 tun odpadu ročně, nahradí uhelnou teplárnu a bude zásobovat Prahu teplem a elektřinou; spuštění je plánováno na roky 2028/2029 a očekává se snížení objemu odpadu o 80 až 90 %, což výrazně přispěje k dekarbonizaci regionu.
Dalším projektem je ZEVO v Plané v jižních Čechách od firmy C-Energy s kapacitou desítek tisíc tun (32 000 až 80 000 tun) ročně, které stabilizuje výrobu tepla bez uhlí, spaluje směsný i dřevní odpad z tří krajů (včetně Kraje Vysočina a Středočeského kraje) a snižuje logistické náklady na přepravu; zkušební provoz je naplánován na 2026 s investicí 2,1 miliardy Kč.
V Komořanech u Mostu probíhá pokročilý projekt, který nahrazuje uhlí v místní teplárně pro Most a Litvínov, zaměřuje se na nízké emise díky moderním filtrům a přispívá k energetické soběstačnosti Ústeckého kraje. Nakonec Žďár nad Sázavou na Vysočině plánuje ZEVO s kapacitou 40 000 tun ročně (včetně biomasy a nemocničního odpadu), které posílí regionální soběstačnost, vyrobí teplo a elektřinu pro místní nemocnici i obce, stabilizuje ceny energie a pomůže vyhnout se sankcím za skládkování; investice činí odhadovaných 1,4 miliardy Kč, stavba by měla začít v roce 2027 a zkušební provoz v roce 2029 s nejmodernějšími technologiemi na hluk a emise. Tyto projekty nejen řeší rostoucí objemy odpadu (Vysočina produkuje zhruba 110 000 tun nevyužitelného komunálního odpadu ročně), ale také podporují cirkulární ekonomiku díky unijním fondům a memorandům o spolupráci s jinými kraji.
Anna Walterová
