Znečištění věčnými chemikáliemi může vyjít Evropu na stovky miliard eur, varuje komise

Evropská komise zveřejnila studii, která varuje před obrovskými náklady na znečištění per- a polyfluorovanými látkami (PFAS). Bez regulace dosáhnou do roku 2050 výdaje 440 miliard eur. Přísná opatření mohou stát až 1,7 bilionu eur.

Čtyři scénáře nákladů

Evropská komise ve studii modeluje čtyři scénáře vývoje znečištění PFAS v Evropském hospodářském prostoru (EHP) do roku 2050, které zohledňují různé stupně regulace a technologického pokroku.

Business as usual (BAU): Bez dalších opatření dosáhnou náklady na sanaci kontaminovaných půd, vodních zdrojů a zdravotnické dopady 440 miliard eur, přičemž největší část tvoří čištění pitné vody a bývalých průmyslových lokalit.

Zpřísněné limity pro vodu: Pokud EHP zavede přísnější standardy pro pitnou vodu (např. 4,4 ng/l pro součet PFAS), investice do vodárenských technologií a odpadních jímek dosáhnou na 1,5 bilionu eur, hlavně kvůli nutnosti aktivního uhlí a membránových filtrů.

Environmentální standardy: Rozšíření regulací na povrchové vody a půdu navýší celkové náklady až na 1,7 bilionu eur, protože vyžaduje masivní monitoring a dekontaminaci ekosystémů.

Úplný zákaz do 2030: Nejoptimističtější scénář předpokládá univerzální zákaz PFAS výroby a používání do roku 2030, což omezí budoucí emise a celkové náklady sníží na 330 miliard eur zaměřených výhradně na historickou kontaminaci.

Regulace snižuje PFAS rizika

Studie zdůrazňuje, že znečištění PFAS v EU neustále roste díky perzistenci těchto látek v životním prostředí, a doporučuje okamžité omezení emisí u zdroje, lepší nahrazení chemikáliemi a koordinovanou monitorovací síť napříč členskými státy. Tyto scénáře ukazují, že proaktivní regulace dlouhodobě šetří miliardy oproti pasivní sanaci, která se stává neúnosnou. Studie proto volá po okamžité regulaci emisí u zdroje a koordinovaném monitoringu napříč EU, protože proaktivní opatření dlouhodobě šetří oproti pasivní sanaci.

-red-