
Zákon zavádí oblasti průmyslového urychlování a kvóty veřejných zakázek, včetně požadavku 25 % na nízkouhlíkovou ocel a hliník, a 5 % na beton a maltu. Ačkoliv tato opatření mají za cíl podpořit poptávku po čistší výrobě, zatím nejsou doprovázena jasnými definicemi, závaznými časovými plány dekarbonizace ani pevnými omezeními znečišťujících technologií.
"Tento návrh přináší motivaci pro průmyslovou dekarbonizaci, ale chybí mu ta síla. Bez silné, předvídatelné ceny uhlíku a jasných, závazných časových plánů pro vyřazování fosilních paliv to nic nepřinese. Spoléhat se na fosilní paliva pro uhlíkově náročný průmysl je nákladná zátěž, což je zřejmé, když ceny energií prudce stoupají během války na Blízkém východě," uvedl Riccardo Nigro, expert na politiku v oblasti nulového znečištění v Evropském environmentálním úřadu (EEB). "EU už má technologie, které ukončí éru fosilních paliv v oceli, cementu a dalších oblastech. Potřebuje předvídatelná pravidla: silné ceny uhlíku, jasné pobídky, závazné standardy a robustní environmentální posouzení. IAA doplňuje stávající rámec pobídkami, ale sama o sobě nevyvolá transformaci, kterou Evropa potřebuje," dodal.
-red-