Přípravu hlubinného úložiště v Česku má Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO). Ta k tomu dosud vytipovala čtyři lokality. Jde o místa v obcích Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Obce se úložišti brání.
Zákon dává obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon také Ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně ukládá povinnost projednat návrh na umístění úložiště s Ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma stanoví rovněž pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
Obce ovšem nebudou mít právo veta při rozhodnutí o lokalitě. Tuto podmínku požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Schválená norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování.
Hlubinné úložiště by mělo začít fungovat nejpozději od roku 2050. Aktuální plány SÚRAO, které zahrnují ukládání jaderného odpadu z tuzemských jaderných elektráren včetně tří nových bloků, počítají s náklady až kolem 130 miliard korun, které dál ovlivní inflace a další změny cen. V současnosti správa čeká na povolení pro zahájení rozsáhlého geologického průzkumu na vytipovaných územích. Průzkum by měl výrazně přispět k finálnímu výběru.
Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným místem pro radioaktivní odpady. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště je podle taxonomie EU podmínkou pro další fungování jaderné energetiky. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy. První hlubinné úložiště ve světě by měli zprovoznit v příštím roce ve Finsku, které pro SÚRAO slouží jako vzor.*
-čtk-
