Jaderné elektrárny pokryjí asi deset procent celosvětově vyprodukované elektřiny

Podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) za rok 2022 pochází z jaderných elektráren necelých deset procent celosvětově vyprodukované elektřiny, ještě v roce 1996 to bylo 17,5 procenta. V Evropské unii jde o čtvrtinu a v Česku zhruba o více než třetinu. Největší podíl elektrického proudu z jádra má z evropských zemí Francie (necelých 70 procent), Slovensko (kolem 60 procent), Ukrajina, Belgie a Maďarsko (asi 50 procent).

Staví se desítky nových reaktorů

Ve světě se nyní podle údajů serveru world-nuclear.org nachází 438 jaderných reaktorů ve 32 zemích s celkovou kapacitou přibližně 393 GWe. V roce 2022 poskytly 2545 TWh elektřiny. Přes 100 reaktorů je v provozu v EU. Nejvíce jaderných reaktorů je podle zprávy serveru worldnuclearreport.org z loňského prosince v USA (93), za nimi je pak Čína (56), Francie (55), Rusko (37) a Jižní Korea (24).

Podle údajů Světové jaderné asociace (WNA) se v současnosti staví asi 60 jaderných reaktorů, a to v 16 zemích, zejména v Číně, Indii, Rusku a Turecku. Přibližně 30 zemí podle WNA zvažuje, plánuje nebo zahajuje programy jaderné energetiky.

Velký rozvoj zaznamenávala jaderná energetika do konce 70. let, pak začal počet nových projektů atomových elektráren klesat. Svou váhu měly také obavy z jaderné havárie, podobné těm, které se staly například v březnu 1979 v elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii v USA a především 26. dubna 1986 v ukrajinském Černobylu. Zatím poslední velká havárie jaderné elektrárny se stala 11. března 2011 v japonské Fukušimě, kterou zasáhlo zemětřesení a následná vlna cunami. Některé země po havárii ve Fukušimě přistoupily k postupnému utlumení provozu svých jaderných elektráren. Patřilo k nim i Německo. K odpojování svých reaktorů bez určení termínu přistoupilo také Švýcarsko, kde byla první jaderná elektrárna odpojena v roce 2019.

Dlouhý vývoj

První skutečný jaderný reaktor spustili Američané v prosinci 1951 v Idahu. Jeho výkon byl ale tak malý, že dokázal krýt pouze spotřebu nutnou pro chod zařízení. První jadernou elektrárnu, napojenou na síť, zprovoznili v červnu 1954 sovětští vědci v Obninsku asi 110 kilometrů jihozápadně od Moskvy. Zařízení v ostře střeženém "tajném městě" vyrábělo 5000 kilowatt do roku 1968, kdy začal reaktor sloužit výhradně pro výzkumné účely Akademie věd SSSR a k výrobě teplé vody. Elektrárna byla poté definitivně uzavřena v dubnu 2002.

První jaderná elektrárna v bývalém Československu zahájila provoz 25. prosince 1972 v Jaslovských Bohunicích u Trnavy, na území dnešní České republiky byla v březnu 1985 spuštěna první atomová elektrárna v Dukovanech na Třebíčsku.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu 1125 megawattů (MW) jsou v jihočeském Temelíně, čtyři bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech. Vláda na konci ledna uvedla, že vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně.*

-red-