"Jednáme s elektrárnou. V letošním roce se naskýtá, že by se mohlo u nás udělat znovu místní referendum o stejné otázce, takže uvidíme," řekla starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. Podle ní elektrárna zatím obci a jejím obyvatelům žádnou kompenzaci či výhodu nenabídla, aby je přesvědčila ke změně názoru.
Mluvčí elektrárny Hana Počtová uvedla, že společnost je s vedením obce v kontaktu a snaží se nalézt řešení akceptovatelné pro obě strany. Před konáním referenda se uskutečnilo setkání s obyvateli, kde elektrárna představila projekt, webové stránky spalovny s kontakty pro dotazy, ke kterým všechny aktivně nabádala. "Naší snahou bylo objektivně informovat všechny občany o případných důsledcích, ale i přínosech souvisejících s vybudováním zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO) v jejich katastru. O výsledku referenda nakonec rozhodlo pouhých 50 hlasů z celkových 500 hlasujících. I navzdory konečnému negativnímu výsledku pro nás bylo jasným signálem, že velká část lidí z Čeperky správně vnímá důležitost a potřebnost technologie ZEVO," uvedla Počtová.
Možné výhody či kompenzace zatím nechtěla upřesnit. Snahou elektrárny podle ní není vypsání nového referenda, ale nalezení řešení s vedením obce, které bude přínosné pro obyvatele Čeperky a obec samotnou bez jeho opakování. V rozhovoru zveřejněném před časem v lokálním Týdeníku Pernštejn výkonná ředitelka společnosti Elektrárny Opatovice Romana Zadrobílková uvedla, že obyvatelé Čeperky by mohli z vybudování ZEVO profitovat.
Měli by garantované příznivé ceny za teplo z elektrárny, které využívá většina lidí, a kompletně pokryté náklady spojené s odpadovým hospodářstvím obce. Nyní tyto náklady činí přibližně 1,5 milionu korun, ale v roce 2030 může jít až o trojnásobek této částky. Bez spalovny by teplo v Čeperce mohlo zdražit, a to i více než v jiných lokalitách, elektrárna podle Zadrobílkové zatím ztráty v rozvodné síti tepla v Čeperce do cen odběratelům v obci nepromítala.
Stavební uzávěru by obec chtěla vydat v létě. "Potřebujeme jen doplnit odůvodnění vůči elektrárně a Ministerstvu průmyslu a obchodu," uvedla Vosáhlová. Stavební uzávěru chce obec vydat na čtyři roky, může ji ale později zrušit. Mezitím chce prosadit změnu územního plánu v lokalitě plánované výstavby spalovny. Současný dokument v textové části uvádí, že u elektrárny může být zařízení pro spalování odpadu, nově chce obec formulaci změnit tak, že v území bude možné spalovat jen odpad vzniklý v areálu elektrárny, ne dovezený.
Podle vedoucího stavebního úřadu v Pardubicích Jiřího Vopršala obec při vydání stavební uzávěry musí vypořádat námitky elektrárny, která je účastníkem řízení. Pokud by elektrárna uzávěru nechtěla akceptovat, může veřejnou vyhlášku napadnout soudní žalobou.
Zařízení na energetické využívání odpadu, které plánuje opatovická elektrárna, by zpracovávalo 150 000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 terrajoulů (TJ), z čehož 17 TJ činí vlastní spotřeba, a s výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodiny (GWh) za rok. Vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh.
Lidé ze sousedních Opatovic nad Labem výstavbu spalovny v roce 2006 odmítli v referendu. Elektrárna proto přemístila záměr do jiné části areálu v katastru Čeperky.*
-čtk-
