"Česko-polskou smlouvu jsme výrazně posunuli a nyní má Česká republika pravomoc monitorovat hluk, prach a podzemní vodu u dolu Turów a vstupovat na jeho území. Důl monitorujeme také dálkovým průzkumem a Polsko nám zprostředkovává řadu dalších informací. Fungují ale také další spolupráce týkající se ovzduší a mezi českým Krkonošským a jejich národním parkem," uvedl Hladík.
Monitoring dopadů těžby uhlí v polském hnědouhelném dolu Turów na české území je součástí dohody o řešení vlivu těžby, kterou premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za způsobené škody 45 milionů eur (1,1 miliardy Kč), z toho 35 milionů eur (859 milionů Kč) putovalo na účet Libereckého kraje do "Fondu Turow".
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku, ale zejména ztráty podzemní vody a také zvýšené prašnosti nebo poklesu půdy. Polská strana už vybudovala podzemní bariéru, která by měla bránit odtoku vody, před hlukem a prachem z dolu by měl lidi na české straně ochránit zemní val.
Co se týká životního prostředí, má Česko a Polsko podle Hladíka velkou řadu problémů. Kromě situace okolo Turówa společně řeší například otázku znečišťování ovzduší. V polovině letošního listopadu se Hladík dohodl s bývalou polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwovou na tom, že obě země budou usilovat o zlepšení ovzduší na obou stranách česko-polské hranice.
Mimo jiné pro to oba státy zajistí financování, včetně peněz na regionální programy zlepšování kvality ovzduší, a pravidelně si budou vyměňovat informace o plánovaných opatřeních prostřednictvím mezistátní expertní skupiny.*
-čtk-
Foto: Flickr
