Biometan se vyrábí čištěním bioplynu a dá se využívat stejným způsobem jako běžný zemní plyn. Je tak ekologickou alternativou k nutnosti dovážet plyn například z Ruska. Na čele v počtu biometanových stanic je podle Habarta Francie a Německo, kde jsou jich stovky, zatímco v Česku je jich zatím jenom šest.
Dodal, že pro EU je rozvoj biometanu jednou z priorit, ale v ČR se stále nedaří nastavit legislativu a systém podpory. Vedoucí sekce bioplyn Českého sdružení pro biomasu Adam Moravec doplnil, že instalace technologie pro výrobu biometanu umožňuje běžným bioplynovým stanicím lépe reagovat na situaci na trhu, kdy se může v některých obdobích zaměřit na výrobu elektřiny a tepla a jindy právě na plyn.
Jednou z mála výroben biometanu v zemi disponuje i pražská ÚČOV, která ji zkušebně spustila letos v létě. Z bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod, v ní vzniká plyn využitelný v běžné distribuční soustavě. Jiří Rosický z PVS řekl, že po dalších investicích do pokračující modernizace čistírny bude možné kapacitu výroby ještě navýšit, bude však nutné rozhodnout, zda je výhodnější z bioplynu vyrábět elektřinu a teplo pro provoz, nebo právě biometan.
Na biometan se chce zaměřit i pražský magistrát, který loni koupil za 159,2 milionu korun bioplynovou stanici v Chrástu u Poříčan na Nymbursku. Nyní může vyrábět plyn pouze z rostlinného odpadu, ale město ji plánuje upravit tak, že zvládne zpracovávat i odpad z gastronomických provozů v metropoli, a zároveň nainstalovat technologii na výrobu biometanu. V minulosti vedení magistrátu zvažovalo vybudování nové bioplynové stanice poblíž malešické spalovny, ale nakonec kvůli vysokým nákladům i odporu místních obyvatel zvolilo nákup už existujícího zařízení.*
-čtk-
