Soud podle Agnieszky Stupkiewiczové z právnické organizace Frank Bold došel k závěru, že nelze vyloučit, že rozhodnutí o dopadech těžby hnědého uhlí v Turówě na životní prostředí bude v budoucnu uznané za chybné. Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo do roku 2044.
Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na životní prostředí. Proti tomuto rozhodnutí se u varšavského správního soudu odvolaly ekologické organizace.
"Zase chtějí zavřít Turów," napsala Zalewská na twitteru. Podle polských médií řekla, že elektrárenská společnost PGE, které důl a přilehlá elektrárna patří, se proti rozsudku varšavského správního soudu odvolá.
Polský ministr Sasin na twitteru napsal, že "na žádost města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a Nadace Frank Bold soudci žádají uzavření dolu Turów". "To nedovolíme, ubráníme 60.000 pracovních míst," uvedl Sasin.
Šéfka polského resortu životního prostředí Anna Moskwová napsala, že v Turówě "se bude těžit tak dlouho, jak to bude možné a potřebné".
Šéf odborové organizace Solidarita v dole Turów Wojciech Ilnicki rozhodnutí správního soudu označil za "skandální" a dodal, že pokud to bude potřeba, odboráři budou protestovat. Komplex v Turówě podle něj znamená "energetickou bezpečnost a levnou energii".
Polská vláda trvá na pokračování těžby v dole Turów, protože tamní elektrárna se na výrobě elektrické energie v Polsku podílí asi sedmi procenty. Důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů i obyvatel regionu ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu.
Premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (necelé 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle ekologických organizací ale smlouva nechrání české občany před ztrátou vody.
"Myslím, že vliv na dohodu by mělo jedině, kdyby někdo zrušil povolení k těžbě," řekl v reakci na rozhodnutí soudu Půta a dodal: "Jsem rád, že soud ve Varšavě uznal, že těžba uhlí není úplně přírodě blízká činnost člověka, a že má vliv na životní prostředí. Uvidíme, spíš je asi potřeba vyčkat, co to bude znamenat dál."
Liberecký hejtman se dlouhodobě snaží nespekulovat o délce těžby uhlí na polské straně. "To si musí vyřešit Polsko na svém území se svými institucemi, s ministerstvem nebo soudy," řekl. Česká strana pokračuje podle Půty v projektech, které mají zmírnit dopady těžby. Ještě v červnu by měla začít první stavba, která má zajistit pitnou vodu pro příhraniční oblasti. Spolufinancovaná je z Fondu Turów, do něhož dala polská strana v rámci kompenzací 35 milionů eur (v přepočtu 823 milionů korun), aktuálně je v něm včetně úroků bezmála 896 milionů korun. Do prázdnin by podle Půty také mělo skončit roční testování těsnicí stěny, která má bránit odtoku vody z českého území.*
-čtk-
