Evropský blok se v roce 2018 shodl na směrnici, která stanovuje k roku 2030 celounijní podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na 32 %. Jejím cílem je také zjednodušit administrativu pro zavádění ekologicky šetrných zdrojů a zajistit jejich cenovou výhodnost.
Členské státy měly směrnici převést do svých zákonů do poloviny roku 2021, Slovensko a Bulharsko to ale neučinily. Komise má v EU roli orgánu dohlížejícího na plnění pravidel. Proto s oběma zeměmi zahájila řízení, jehož několik kroků je však nepřesvědčilo k nápravě. Minulý týden se proto obrátila na soud, který může státům vyměřit pokutu načítající se do doby, než se unijnímu právu podřídí.
Mluvčí slovenského Ministerstva hospodářství Mária Pavlusík uvedla, že do národní legislativy byla většina ustanovení směrnice převzata od loňského prosince. Podle ní ovšem důležité části směrnice, jež se týkají kritérií trvalé udržitelnosti, mají být do slovenského právního řádu promítnuty prostřednictvím předpisů mimo kompetence ministerstva hospodářství.
Komise podala žalobu i kvůli tomu, že Slovensko nerespektuje požadavky směrnice o skládkách odpadů. Podle ní měly členské země do roku 2009 uzavřít staré skládky, pouze ve výjimečných případech byla povolena jejich úprava, aby vyhovovaly přísnějším ekologickým standardům. Slovensko se však pravidlům zcela nepodřídilo a Brusel s ním v roce 2017 zahájil řízení, jehož dalším krokem je dnešní žaloba.
Bratislava podle unijní exekutivy sice od začátku řízení uzavřela několik skládek, stále však nevyřadila z provozu 21 skládek, jejichž fungování může ohrožovat životní prostředí. Slovensko zároveň nepředložilo plán jejich rekultivace, díky němuž by mohly splňovat požadavky směrnice.*
-čtk-
