Vlády EU se na obou opatřeních dohodly na konci září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. Byť od té doby výrazně klesla, zůstává plyn ve srovnání s uplynulými roky drahý, což se promítá do cen elektřiny. Důvodem je evropský velkoobchodní systém, v němž se cena elektřiny odvíjí od nejnákladnějšího způsobu výroby potřebného k uspokojení momentální poptávky.
Ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu se státy EU dohodly, že od začátku prosince do konce března sníží o pět procent spotřebu elektřiny ve špičce. Časové úseky vybrané pro úspory při tom mají tvořit aspoň desetinu zimních měsíců. Pokles poptávky se bude vypočítávat porovnáním se spotřebou, kterou pro dané období předpovídali provozovatelé rozvodné sítě.
Druhé opatření, které se začátkem prosince vstupuje v platnost, míří proti mimořádným ziskům elektráren s nižšími náklady, než mají ty paroplynové. Pro dodavatele elektřiny vyrobené z jádra, uhlí či obnovitelných zdrojů, byl stanoven příjmový strop na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Veškeré prostředky nad touto hranicí mohou unijní vlády firmám odebrat, načež mají povinnost použít je na podporu koncových odběratelů elektřiny.
Unijní nařízení členským zemím dává značnou volnost. Mohou například zavést různé příjmové stropy pro jednotlivé zdroje elektrické energie, a to pod i nad uvedenou základní hodnotou. Konkrétní opatření pro dosažení úspor elektřiny si státy určují samy, přičemž své plány v tomto směru musí dodat Evropské komisi do 1. prosince. Unijní exekutiva neuvedla, zda to již všechny učinily.
Velkoobchodní cena elektřiny se na evropských trzích na konci léta vyšplhala až na nevídané hodnoty kolem 1000 eur za MWh a i v posledních týdnech zůstávala nad hranicí stanovenou unijním nařízením. Evropská komise v září přišla s odhadem, že systém přerozdělování zisků by do unijních rozpočtů mohl přinést okolo 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Česká vláda plánuje od prosince do konce příštího roku vybrat asi 80 miliard Kč.
Podobně jako Česko i některé další unijní státy hranici pro odebírání příjmů elektráren posouvají. Například Belgie ji podle dostupných informací plánuje snížit na 130 eur za MWh. Francouzská vláda chce zavést ještě nižší strop, napsal list Le Figaro. Hranici nadměrných příjmů pro prodej elektřiny z větrné, vodní či jaderné energie údajně posunula na 100 eur za MWh.
Opatření zaváděná od příštího měsíce navazují na dohodu o dobrovolném snížení spotřeby plynu jakožto další díly reakce EU na energetickou krizi. Schváleny byly společně s plánem přerozdělovat část zisků firem dodávajících fosilní paliva za letošní a příští rok. Česká vláda kroky prezentuje i jako úspěchy svého předsednictví v Radě EU, které už kvůli intervencím proti vysokým cenám energií svolalo několik mimořádných ministerských rad a moderuje i složité debaty o zastropování ceny plynu.
Povinné úspory elektřiny a odebírání zisků považovaných za nadměrné se zároveň neobešly bez kritiky. Prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý například po jejich dojednání uvedl, že opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Sdružení Eurelectric hájící zájmy evropského energetického sektoru se zase tento týden obrátilo na Evropskou komisi se stížností na způsob, jakým různé země včetně ČR zavádí strop na mimořádné příjmy.
Spokojené nejsou ani všechny unijní vlády. Ta slovenská si už v září stěžovala, že systém zdanění příjmů elektráren je pro ni nevýhodný. Jak popsal web Politico, nástroj přinese značně nerovnoměrné výsledky v závislosti na energetickém mixu dané země, národních opatřeních či míře dovozu elektřiny. Nařízení EU ve snaze zmírnit tyto nerovnosti vyžaduje, aby země uzavíraly bilaterální "dohody o solidaritě" v případech vysoké závislosti jedné strany na elektřině vyrobené jinde. Kolik takovýchto dohod bude při startu unijního mechanismu platit, není jasné.*
-čtk-
