Evropský parlament text směrnice odsouhlasil v březnu 2019. Evropská směrnice o zákazu jednorázových vstoupila v platnost loni v červenci a od té doby začala běžet roční lhůta, ve které prodejci mohou vyprodat zásoby těchto produktů a během které členské země také měly směrnici zavést do své legislativy.
Do termínu to podle průzkumu Rethink Plastic stihlo 21 států. Některé země, jako například Island, Švédsko, Francie, Estonsko nebo Řecko, nejenže převzaly do svého práva evropskou legislativu, ale připojily k ní i další opatření nad rámec evropské legislativy. Francie například zakázala balení zeleniny a ovoce do igelitu. Jako první zákaz zavedla ještě před vstupem v platnost nařízení z EU Itálie. V Evropě se první zemí zakazující výrobky z plastů na jednorázové použití stala v roce 2018 Albánie.
V krajním případě zemím, které směrnici neimplementují do svého právního řádu hrozí pokuta. EU ale oznámila, že tak bude postupovat jen výjimečně.
Evropská unie nařízení znovu projedná v roce 2027, kdy plánuje zhodnotit jeho dopad a vydá případné úpravy.
Důvodem nařízení je, že Evropané za sebou každoročně nechají podle serveru Euractiv zhruba 26 milionů tun plastu, k recyklaci se však shromáždí méně než 30 procent tohoto odpadu. Jedním z největších problémů souvisejících s plastovými odpady je narůstající znečištění moří a oceánů – z EU unikne do moří ročně zhruba 150 až 500 tisíc tun plastového odpadu.
Zákazy některých plastových výrobků platí i v jiných částech světa. Řada zemí omezuje hlavně igelitové tašky, ale i další výrobky. Mezi ně patří Austrálie, Indie, Nigérie, v dalších zemích o tom rozhodují místní samosprávy.*
-red, čtk-
