Smlouvu kritizují například lidé ze Sousedského spolku Uhelná, kteří podali zmíněnou ústavní stížnost. "Dohoda nedokáže zabránit škodám způsobeným těžbou, a naopak znemožňuje tuto ochranu do budoucna vykonávat," píše se ve stížnosti. Autoři stížnosti tvrdí, že dohoda rezignuje na ochranu podzemní vody, která z českého území odtéká do dolu. Podle nich dohodnutá opatření vycházejí ze zastaralých informací o vlivu těžby a nepovedou k zamezení dalšího poklesu hladin podzemní vody.
"O termínu rozhodnutí je v tuto chvíli předčasné jakkoliv spekulovat," řekla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. "Mohu pouze obecně uvést, že řízení v plenárních věcech trvá průměrně devět až 12 měsíců, ale může trvat samozřejmě kratší, či delší dobu, v závislosti na procesních okolnostech," dodala.
Proti dohodě se v minulosti postavily také třeba sněmovní opoziční strany ANO i SPD, ale i vládní Piráti. Představitelé ANO kritizovali mimo jiné, že Fialova vláda vyjednala nižší kompenzace, než prosazovala předchozí vláda ANO a ČSSD. Většina Pirátů zase ve stranickém hlasování uvedla, že smlouva byla projednávána utajeně, a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ale řekla již dříve poslancům, že smlouva je odborně velmi dobře postavena a Česko v ní získalo, co se získat dalo.
Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) dohoda ochrání české obyvatele i krajinu. Ústavní stížností dnes překvapen nebyl. "Lidé ze Sousedského spolku Uhelná využívají svoje ústavní práva a je samozřejmě na ústavním soudu, jak se k tomu postaví. Předpokládám, že právníci ministerstev zahraničních věcí a životního prostředí tu smlouvu připravovali a předkládali vládě s plným vědomím toho, že může být přezkoumatelná," řekl liberecký hejtman, který byl u vyjednávání s Poláky od začátku.
Česko a Polsko se v únoru dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou. Jedná se o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Další kompromis nastal v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.
Polsko se rovněž v dohodě zavázalo k dostavbě podzemní stěny, která má zabránit odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením, například ke zlepšení ovzduší v regionu. Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude také fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.*
-čtk-
