Polská strana ujistila Českou republiku o tom, že peníze na řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic poslala. Ve chvíli, kdy dorazí na příslušné účty v ČR, bude stažena žaloba u Soudního dvora Evropské unie, řekl mluvčí vlády Václav Smolka.
Také ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) dnes uvedla, že resort dosud domluvenou částku neobdržel. Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes přitom podle tamní agentury PAP uvedl, že Česko už žalobu stáhlo.
Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Částka 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu, řekl Fiala. Mezivládní transfer bude činit 35 milionů eur. Dalších deset milionů poskytne Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která důl provozuje. Tyto peníze už dorazily na transparentní účet Fondu Turów-ČR-PL.
Polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová ve čtvrtek večer informovala, že Polsko náhradu už převedlo.
Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala. Soudci v Lucemburku pak loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice ovšem poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.
Český a polský premiér ve čtvrtek podepsali dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu. Kompromis nastal kromě peněžní částky také v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.
Polsko se podle Fialy v dohodě zavázalo mimo jiné k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu. Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.
Smlouva podle mluvčího vlády Smolky vznikla na vládní úrovni, a je tak účinná podpisem obou smluvních stran, v nejbližší době bude zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv. Obě strany také jmenují své zmocněnce.*
-čtk, red-