Zúžení počtu lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři v pondělí projedná vláda. Informaci vyplývající z programu jednání kabinetu potvrdil vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v červnu schválila, že stavba má vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.
"Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předkládá - bez rozporu - návrh na zúžení počtu potenciálních lokalit pro hlubinné úložiště na základě návrhu SÚRAO, který schválila Rada SÚRAO. Proces výběru čtyř lokalit zhodnotil pozitivně Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a stejně tak externí nezávislá oponentura, kterou si v mezidobí MPO nechalo zpracovat," řekl Havlíček.
Uvedl, že vláda projedná také věcný záměr zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů, jehož návrh by MPO mělo předložit vládě v průběhu příštího roku. "Předmětná řízení, respektive plánované průzkumné práce na čtyřech lokalitách nebudou zahájeny dříve než v roce 2023, pokud nenabude účinnost tohoto zákona nebo dotčené obce nevysloví svůj souhlas dříve," dodal ministr.
Z předkládací zprávy plánu budoucí činnosti SÚRAO vyplývá, že na vybraných lokalitách se do té doby budou uskutečňovat pouze nezbytné monitorovací práce - například monitoring kvality vody, radonu či seismicity. Materiál také počítá s tím, že termín výběru finální lokality pro úložiště bude posunut z roku 2025 na rok 2030. SÚRAO na začátku června uvedlo, že zmíněné čtyři lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu.
Do letoška se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak podle návrhu vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.
Většina obcí, kterých se stále možnost vzniku úložiště v jejich okolí týká, jeho možný vznik kritizuje a hodlá proti němu dál bojovat. Obce z lokalit, které panel do užšího seznamu nezahrnul, rozhodnutí opatrně vítají. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.
Věcný záměr zákona, o kterém hovoří Havlíček, podle MPO vychází z atomového zákona, který předpokládá existenci zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů do určitých procesů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Návrh v připomínkovém řízení kritizovalo Sdružení místních samospráv ČR nebo Svaz měst a obcí. Bodem sváru je mimo jiné požadavek obcí na absolutní právo veta, kdy by mohly úložiště na svém území odmítnout.*
(ČTK)
