V Česku rostou nerovnosti v oblasti zdraví, peníze by měly jít na prevenci i osvětu. K pozitivům posledních let patří zvýšení minimální mzdy, některé skupiny obyvatel však stále obzvlášť ohrožovala chudoba. Lepší přístup si zaslouží také životní prostředí. Vyplývá to ze Zprávy o kvalitě života, kterou v pondělí projedná vláda. Dokument je prvním hodnocením naplňování plánu Strategického rámce Česká republika 2030 schváleného v roce 2018. Podle autorů řada dílčích cílů zůstává, i kvůli krátkému časovému úseku, zatím nesplněna. Průběžnou zprávu vládě předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Materiál má šest částí Lidé a společnost, Hospodářský model, Odolné ekosystémy, Obce a regiony, Globální rozvoj a Dobré vládnutí. Některé části zprávy hodnotí stav do konce roku 2019, dopad koronakrize se do ní plně nepromítl.
V prvním bodu zpráva uvádí, že Česko mělo sice v mezinárodním srovnání nízkou míru chudoby a platové nerovnosti, k chudobou nadprůměrně ohroženým skupinám však patří neúplné rodiny a senioři - především seniorky. Také genderová nerovnost klesá pomalu a socioekonomické zázemí obyvatel významně ovlivňuje jejich studijní výsledky i délku dožití ve zdraví. Právě v oblasti zdraví se prohlubují nerovnosti. Zpráva žádá investice do prevence i zdravotní gramotnosti. Roste také počet lidí, co často či nárazově pijí, klesá naopak podíl pravidelných kuřáků.
K pozitivům patřily dlouhodobě rostoucí příjmy, zvýšení minimální mzdy, rodičovského příspěvku i loňské schválení zákona o náhradním výživném. Dosud však neexistuje systém sociálního bydlení, uspokojivé nejsou ani možnosti celoživotního vzdělávání a nabídka částečných úvazků.
U hospodářského modelu zpráva uvádí, že před vypuknutím koronakrize se ekonomika "rozvíjela pozitivně". Konjunktury podle zprávy plošně využily všechny sektory ekonomiky. Odliv zisků do zahraničí neklesal. Zpráva také upozornila, že pro českou ekonomiku byla stále typická vyšší materiálová, emisní i energetická náročnost, což se musí změnit. Výzvou zůstává hlavně dekarbonizace ekonomiky. Podle dokumentu je důležité podporovat inovativnost malých a středních podniků a konkurenceschopnost velkých firem.
Řada negativ provází část věnovanou ekosystémům. Na ty podle zprávy dopadá styl hospodaření, který degraduje stav půdy a snižuje její schopnost zadržet vodu. Zpráva upozorňuje i na úbytek biodiverzity, kontaminaci "významné části" povrchových vod splachy z polí a odpadními vodami. Dosavadní pozitivní kroky a změny podle textu nestačí. Dokument tak apeluje na zavádění šetrnějšího hospodaření. Stav lesů se sice postupně zlepšuje, Česko se ovšem zhruba v polovině specifických cílů této části strategie prakticky neposunulo. "Přitom veřejnost přikládá řešení problémů životního prostředí značný význam, jak o tom svědčí růst počtu lidí, kteří některý z ekologických problémů ČR pokládají za velmi závažný," stojí v dokumentu.
Ohledně stavu měst a obcí se země stále potýká se sociálními, ekonomickými i územními nerovnostmi mezi regiony. Pokrok ve veřejné správě lze monitorovat jen obtížně, podle dokumentu se však postupně daří mírnit například rozsah sociálního vyloučení obyvatel. "Jistý pozitivní trend" značí i vysoká míra třídění odpadu, zároveň však chybí recyklační kapacity a "vázne" cíl snížit množství komunálního odpadu. Zpráva zmiňuje, že chybí metodika koordinace strategického a územního plánování.
Ohledně globálního rozvoje zpráva uvádí, že Česko je sice aktivní v podpoře příslušné agendy a dohod a formálně také včlenilo vyplývající závazky do svých politik. "Prostor k zlepšení" je však v samotném naplňování těchto politik.
Žádného z cílů pak nebylo dosaženo ani v oblasti "dobrého vládnutí". K nejpatrnějšímu posunu však podle dokumentu došlo v oblasti sběru a sdílení dat uvnitř veřejné správy. Ve většině cílů, včetně soudržnosti veřejných politik i inovativních přístupů ve veřejné správě, byl však pokrok malý, "pokud vůbec nějaký."*
(ČTK)
