V současné době je v České republice v provozu několik center pro zpracování elektroodpadu (dekompozičně utilizačních středisek), které se liší zejména použitou technologií, úrovní know how apod. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o OEEZ ve znění pozdějších předpisů uvádí, že Česká republika musí do 31. 12. 2008 dosáhnout míry odděleného sběru v průměru nejméně 4 kg elektroodpadu z domácností na osobu a rok.
Je jasné, že vzhledem k počtu obyvatel bude k tomuto datu k dispozici nejméně 40 000 tun amortizačního odpadu z domácností. Vezmeme-li v úvahu vyřazená elektrická a elektronická zařízení (EEZ) z organizací a jiných privátních subjektů, lze předpokládat výsledné množství mnohem vyšší. Tyto materiálové toky budou hlavním zdrojem pro centra zpracování elektroodpadu v rámci individuálního či kolektivního systému financování.
Celkové objemy elektroodpadu tak budou procházet dekompozicí a následnou utilizací (definice - viz časopis Odpady 11/2004) s ohledem na stanovené kvóty využití, opětovného použití a recyklace. Centra pro zpracování elektroodpadu proto budou nucena k procesnímu přístupu, při kterém budou postupy probíhat efektivně a pružně.
Takovou podporu nabízí systém řízení jakosti QMS (Quality Management System), jenž je z největší části reprezentován normou ČSN EN ISO 9001:2000, která tvoří mezinárodní standard specifických požadavků na výrobní i nevýrobní organizace. Jednotlivé prvky QMS zasahují do celé struktury organizace od vrcholového vedení až po jednotlivé dílčí činnosti na nejnižších úrovních.
Osm hlavních principů QMS
Nosnou částí systému managementu jakosti podle norem ISO řady 9000 je osm hlavních principů, které lze aplikovat i na centra pro zpracování elektroodpadu.
Zaměření na zákazníka - pod pojmem "zákazník" je myšlen kdokoliv, komu odevzdáváme výstupy svých aktivit. Je patrné, že centra pro zpracování elektroodpadu budou závislá na svých odběratelích materiálů a komponent, tj. externích zákaznících. Proto musí rozumět jejich současným a budoucím potřebám, aby na ně mohla rychle a efektivně reagovat např. změnou demontážních postupů, částečného zpracování apod.
Vedení a řízení zaměstnanců - vedoucí pracovníci musí jasně stanovit vize, politiku a dílčí cíle organizace v souladu s požadavky legislativy, zákazníků a dalších zainteresovaných stran. Důležitá je také motivace všech zaměstnanců k týmové práci a procesům zlepšování. Některé organizace zaměstnávají osoby se sníženou pracovní schopností, což má sociálně-ekonomický aspekt.
Zapojování pracovníků - pracovníci na všech úrovních jsou základem každé organizace a jejich plné zapojení, aktivita a znalosti jsou velmi důležité pro efektivitu a produktivitu práce. Je zapotřebí vysvětlovat důležitost všech činností zaměstnanců pro celkové výsledky organizace, vzdělávat zaměstnance na všech úrovních řízení a hledat slabá místa systému. Pozitivní výsledky spočívají v tom, že zaměstnanci jsou vtahováni do všech důležitých aktivit a cítí se odpovědnými nejen za výsledky vlastní práce, ale i za výsledky celé organizace.
Procesní přístup - požadovaného výsledku se dosáhne mnohem účinněji, jsou-li činnosti a související zdroje řízeny jako proces. V obecné praxi to znamená, že to, co není popsáno, nelze řídit. Posloupnost dílčích činností dekompozice elektroodpadu na pozadí procesního přístupu se sestává z pěti hlavních kroků (skladování, úprava, dedusty proces, demontážní a separační proces - viz časopis Odpady 11/2004). Efektem aplikace tohoto přístupu je schopnost vedoucích pracovníků soustředit se na klíčové procesy, zvýšení efektivnosti dílčích procesů, nižší náklady a jednoznačné definování odpovědností a pravomocí.
Systémový přístup k managementu - identifikování, porozumění a řízení vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá k efektivnosti a účinnosti organizace při dosahování cílů. Pozitivním důsledkem tohoto principu je eliminace nepotřebných procesních či systémových postupů.
Neustálé zlepšování - je základním požadavkem normy ISO 9001:2000 a má být trvalým cílem. Organizace musí neustále zlepšovat efektivnost QMS využíváním politiky jakosti, cílů jakosti, výsledků auditů, analýzy údajů, opatření k nápravě, preventivních opatření a přezkoumání managementu. Efektem je zlepšení výkonnosti procesů, zvýšená schopnost pružné reakce na nejrůznější nové požadavky, např. legislativní, struktury elektroodpadu, utilizační apod.
Rozhodování zakládající se na faktech - efektivní rozhodnutí jsou založena na analýze údajů a informací. V praxi se bude vedení organizace rozhodovat na základě údajů plynoucích z QMS. Informace se budou získávat prostřednictvím analýz výsledků auditů, opatření k nápravě, stížností zákazníků apod.
Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy - organizace a její dodavatelé jsou vzájemně závislí. Vzájemně prospěšný vztah zvyšuje jejich schopnost vytvářet hodnotu. Jde především o definování požadavků, které dodavatelé musí plnit.
Uvedené principy je nutné chápat především jako základní kameny při implementaci QMS do všech organizací obecně. Při budování QMS je nejvhodnější uplatnit metody projektového řízení, procesního přístupu a metody práce týmu. Časový postup implementace QMS je znázorněn na schématu a většinou se odvíjí od stanoveného termínu certifikace QMS. Každou fázi (fázi rekognoskace, projektování, implementace a certifikace) je nutné hodnotit konkrétními ukazateli a diskutovat o ní s pracovníky uvnitř organizace.
Prvotním krokem v implementaci QMS je rekognoskace, tj. vyhodnocení současné výchozí situace s využitím systémové analýzy. Tato fáze probíhá na úrovni vedení organizace a jejím výsledkem je zadání, které obsahuje popis současného stavu, problémy současného řízení, srovnání s kritérii normy, výběr oblastí pro výraznější změny, stanovení cílů jakosti apod. Velmi důležitý je návrh personálního zabezpečení a také volba formy a úrovně dokumentace popisující celou strukturu organizace. Součástí rekognoskace by měl být také odhad nákladů implementace, analýza rizik a odhad efektivnosti.
Navazujícím krokem je stadium postupného zpracování dokumentace QMS na pozadí procesního přístupu (fáze projektování). Jsou identifikováni majitelé interních procesů, určeny potřebné zdroje, včetně jejich reálnosti, a vybrány vhodné statistické metody.
Je nezbytně nutné počítat s tím, že fáze projektování se časově prolíná s fází implementace. V závěru se realizují interní audity, popřípadě předcertifikační audit, které ověří vhodnost přistoupení k certifikačnímu auditu.
Udělenou certifikací třetí strana ověří, zda dokumentace a implementovaný QMS naplňuje požadavky normy ISO 9001, a tedy i očekávání zákazníků (odběratelů materiálů a komponent). Celý systém QMS je vybudován tak, aby v navazujících letech byl prokázán proces neustálého zlepšování. Realizují se periodické interní audity podle normy ČSN EN ISO 19011:2002, včetně nápravných opatření a provádí se periodické přezkoumání QMS.
Nezbytný prvek
Největší chyby se vedení organizace dopouští, když celou implementaci QMS přenese na jednoho pracovníka, resp. na představitele vedení pro jakost či útvar jakosti. Vedení organizace se tak samo odřízne od procesů, které má řídit. Další nedostatky spatřuji ve špatné volbě struktury dokumentace a její úrovně. Zcela postačí, když procesní postupy vyjadřují 30 % všech činností a naplňují požadavky již jmenované normy.
Při pohledu na komplexní systém zpracování elektroodpadu je implementace QMS, popřípadě i EMS (environmentálního systému řízení) do center pro zpracování elektroodpadu nejlepším možným řešením.
