Zpracování čistírenských kalů PODTITULEK: Nová metoda z Rakouska Obtíže při zpracovávání čistírenských kalů slibuje odstranit nová rakouská metoda, chráněná patentem. Jejím cílem je získat půdní substrát s vyváženým obsahem živin, vysokým obsahem humusu a částí tvořící strukturu půdy, využitelný...
Zpracování čistírenských kalů
PODTITULEK: Nová metoda z Rakouska
Obtíže při zpracovávání čistírenských kalů slibuje odstranit nová rakouská metoda, chráněná patentem. Jejím cílem je získat půdní substrát s vyváženým obsahem živin, vysokým obsahem humusu a částí tvořící strukturu půdy, využitelný jako rekultivační substrát.
Při mechanickém, biologickém a chemickém čištění odpadních vod vždy vznikají čistírenské kaly. Dá se říci, že procesy čištění nejsou bez produkce kalů ani možné.
V Rakousku jsou kaly s obsahem sušiny min. 35 % často spalovány. Je tak odstraňováno kolem 34 % vhodných kalů. Asi 31 % kalů je skladováno, 22 % je zemědělsky využito. Spalování je využíváno především tam, kde není možné uskladnění (malá kapacita deponií).
V Rakousku je v současné době plánován zákaz uskladňování odpadních látek s obsahem organického uhlíku větším než 5 % hmotnostních podle ustanovení o deponiích BGBL 164/1996 a odpovídajících ustanoveních EU.
Postup
Na samém počátku zpracování čistírenských kalů podle patentované metody profesora Husza stojí rozhodnutí, jaký bude způsob použití konečného produktu, tzn. využije-li se produktu jako rekultivačního substrátu, zahradní půdy nebo v zemědělství. Na tom záleží i samotný výběr výchozích surovin.
Výchozím organickým materiálem jsou odvodněné nebo neodvodněné, avšak stabilizované kaly, dalšími základními materiály mohou být odpady z výroby papíru, kůra, piliny, odpadní dřevo, papír atd. Anorganické materiály tvoří písek, písčitohlinitý jíl, stavební materiál atd. Důležitým prvkem celého procesu je harmonizace správné kombinace živin pro podporu činnosti mikroorganismů a přísady (přírodní sádra, dolomit, vápno, uhličitan hořečnatý, surové fosfáty) pro regulaci hodnoty pH.
Na základě laboratorního výzkumu jsou stanoveny poměry jednotlivých komponentů směsi, tak aby byly dodrženy stanovené cílové hodnoty produktu. Poměry komponentů jsou vyhodnoceny pomocí počítačového simulačního programu. Samotná příprava směsi následuje na předem připravených plochách (navrstvené záhony -výška 1,5 m, šířka 3,0 m, probíhající hnilobný proces až do odeznění exotermických reakcí). Hnilobný proces odpovídá aerobnímu, exotermickému, mikrobiologickému (resp. biochemickému) transformačnímu procesu. Během tohoto procesu je asi po dobu tří dnů dosahováno teplot kolem 55-65 řC. Již provedené průzkumy prokázaly z virologického hlediska dostatečnou hygienizaci.
Kontrola
Kontrolovány jsou speciálně enterobakterie, enteroviry, salmonely a patogenní zárodky. Škodlivé produkty látkové výměny jsou odbourávány. Eventuálně se vyskytující zápach je odstraňován pomocí vlastní vyvinuté metody.
Na konci hnilobného procesu je meziprodukt, "surový humus", vyskladněn a naočkován půdními organismy. Během několika měsíců tak vzniká substrát, který je rovnocenný přírodnímu půdnímu materiálu a může převzít i jeho funkce. I samotného surového humusu je možno využít jako přísad pro zlepšení kvality půdy.
Metoda prof. Husza se od jiných metod liší definicí konečného produktu, stejně jako odpovídajícím výběrem a složením reagujících surovin (množství a druh). Konečný produkt je zde předem plánován a je zajištěna i jeho kvalita. Tím se liší např. od kompostování, kde je produkt do jisté míry věcí náhody. Po odeznění všech mikrobiologických biochemických a fyzikálněchemických reakcí, vzniká stabilní produkt s půdními, nikoli kompostními, vlastnostmi.
Celý proces probíhá pod přísnou kontrolou, především co se týče obsahu těžkých kovů v surovinách. V průběhu metody jsou očekávány pozitivní účinky na kvalitu života obyvatelstva regionu (odpadá použití deponií). Tato technologie vyhovuje i všem požadavkům směrnic EU, týkajících se emisních limitů.
Slávka Jašová,
Bluewaters, Vídeň
(Text byl přednesen na konferenci Odpady 21 v Ostravě)
