Letos v srpnu uplyne pět let od doby, kdy byl v ČR zahájen systematický sběr a recyklace elektroodpadu. Bez zbytečného patosu lze říci, že se etabloval velmi úspěšně. Zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení nejenže značně pomohl životnímu prostředí, ale představuje i významný přínos obcím.
Historie zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení v ČR se začala psát už v únoru 2003, kdy vstoupila v platnost direktiva Evropské komise 2002/96/EC. Direktiva byla transponována do legislativy členských zemí s platností od 13. 8. 2005, přičemž stanovila, že o elektroodpad se musí postarat výrobci a dovozci elektrozařízení. Na jejím základě měly členské státy rovněž povinnost zajistit, aby každý občan v roce 2008 průměrně odevzdal alespoň 4 kg elektroodpadu.
Na rozdíl od starých členských států EU, kde sběr elektroodpadu organizovaně probíhal již dříve, se u nás začínalo od nuly. Výrobci a dovozci elektrozařízení založili několik kolektivních systémů, které začaly systematicky budovat sběrnou síť a ve veřejnosti vytvářet povědomí o nutnosti třídění. Bylo třeba uzavřít smlouvy se zpracovateli, dopravci i provozovateli sběrných míst. Zejména však s obcemi, jejichž sběrné dvory a mobilní svozy představují nejvýznamnější kanál celé sítě: Pochází z nich 88 % sebraného elektroodpadu. Vše s cílem splnit kvótu Evropské komise, protože v opačném případě by naší zemi hrozily sankce.
ZÁKLADEM JE SBĚRNÁ SÍŤ
»Hustá sběrná síť je zásadním předpokladem úspěchu. Je dokázáno, že lidé budou třídit tím spíše, čím blíže mají na sběrné místo. Vybudování kvalitní sběrné sítě tedy bylo absolutní prioritou. Důležité také bylo zajistit, aby lidé mohli na sběrných dvorech odevzdávat elektroodpad zdarma, což zvýšilo jejich motivaci ke třídění,« vysvětluje Jan Vrba z kolektivního systému ASEKOL.
Během prvního roku působení systému tak vzniklo zhruba 2500 sběrných míst. O rok později už jejich počet překročil 4000, přičemž stále šlo o sběrné dvory, mobilní svozy a poslední prodejce a servisy elektrozařízení. Poměrně zásadní krok učinil kolektivní systém ASEKOL v roce 2008, kdy začal sběrnou síť posilovat o nádoby na drobná elektrozařízení. Ta totiž lidé házejí do popelnice nejčastěji. Na ulicích se objevily i první stacionární kontejnery, na obecních úřadech a ve firmách E-boxy a ve školách speciální nádoby v rámci projektu Recyklohraní. Na počátku roku 2009 tak měli občané k dispozici už přes 9300 sběrných míst, což je nesrovnatelně více než třeba v ekologicky vyspělém Rakousku.
V současné době mohou občané třídit vysloužilé spotřebiče na zhruba 11 tisících sběrných místech. »Příliš mnoho potenciálu pro další zvyšování jejich počtu už u nás není. Máme smlouvy s drtivou většinou provozovatelů sběrných dvorů a mobilních svozů, tedy hlavními třídicími kanály. Vzniknou-li další, zaměří se spíše na drobnější elektrozařízení,« říká Jan Vrba.
OSVĚTA A VÝSLEDKY SBĚRU
Růst sběrné sítě byl provázán s řadou osvětových kampaní. Jan Vrba vypočítává: »Kromě letáků, reklam a soutěží pořádáme zábavně-vzdělávací akce. Po školách jsme jezdili se zvířecími maskoty Asíkem a Batem a využíváme i interaktivní kamion Svět recyklace, který simuluje běžnou českou domácnost. Děti soutěží v rámci sběrového programu Recyklohraní. V Praze na Andělu jsme třikrát stavěli Šrotozemšťana, sochu z elektroodpadu přineseného občany. Nyní od ledna do začátku dubna pořádáme na letišti v pražské Ruzyni výstavu historických elektrozařízení - Muzeum spotřebičů.«
V roce 2005 se v ČR k recyklaci neodevzdal téměř žádný elektroodpad. Díky rozšíření sběrné sítě a dobře cílené osvětě se však situace rychle změnila. Zatímco v roce 2006 ještě každý Čech průměrně odevzdal pouze 1,7 kg elektroodpadu, o rok později už 2,4 kg. V důležitém roce 2008 se Češi dokázali zmobilizovat a překonat čtyřkilogramovou hranici. Výsledek 4,3 kg elektroodpadu na osobu byl nejlepším ve střední Evropě. Loňská data sice ještě nejsou známa, ale předpokládá se, že každý Čech průměrně odevzdal přes 5 kg elektroodpadu.
Jenže třeba ve Švédsku, kde je tradice zpětného odběru mnohem delší, se sbírá téměř čtyřikrát tolik. »Srovnání se zeměmi ze Západu lehce zkresluje i rozdílná kupní síla. Když nakoupíte méně elektrozařízení, logicky se jich také méně zbavíte. Pro nás je nejdůležitější, že výsledky naší práce jsou nezpochybnitelné,« připomíná Jan Vrba.
SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Smlouvy o zajišťování zpětného odběru elektrozařízení uzavřené v roce 2005 přinesly obcím řadu výhod. Zatímco do roku 2005 musely zajišťovat svoz a recyklaci elektroodpadu z vlastních zdrojů, v momentě podpisu dohody tyto povinnosti včetně finančních nákladů převzaly kolektivní systémy. Obce jsou navíc podporovány finančními příspěvky na provozování sběrných dvorů a mobilních svozů i penězi za nashromážděná elektrozařízení. Během své činnosti kolektivní systémy už obcím za svoz a ekologické zpracování elektroodpadu ušetřily více než 750 milionů korun.
Letos bude zahájeno už třetí kolo grantového řízení Fondu ASEKOL, který slouží na podporu modernizace sběrných dvorů, zvýšení objemu sebraných elektrozařízení, osvětě občanů v recyklační problematice, ale i výzkumu nových možností vedoucích ke zlepšení třídění a sběru elektroodpadu. V minulých dvou ročnících Fond ASEKOL podpořil žadatele téměř sedmi miliony korun. V rámci plnění grantů Fondu ASEKOL byly ve 42 sběrných dvorech instalovány speciální přístřešky pro ochranu elektrozařízení před krádežemi a vlivy počasí - tzv. E-domky. Další ASEKOL instaloval do zhruba poloviny brněnských sběrných dvorů a také na místa v Libereckém a Královéhradeckém kraji. »Pracujeme na tom, abychom E-domky postupně dodali do všech sběrných dvorů. Kvůli omezeným finančním možnostem jsme zažádali o dotaci u Evropské unie. Věřím, že nakonec svého cíle dosáhneme,« říká Jan Vrba.
E-BOX: ŘEŠENÍ PRO SBĚR DROBNÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ
Na adrese http://e-box.ebox.cz/ mohou i letos firmy, obchody či obecní úřady žádat ASEKOL o bezplatnou instalaci E-boxu. Od roku 2008 jich ASEKOL v zájmu zvýšení výtěžnosti malých elektrozařízení distribuoval už přes 2000. E-boxy už od počátku vyvolaly velký zájem, zejména ze strany obecních úřadů, kde jich je instalováno přes 80 %. Tyto nádoby však najdete i v hypermarketech, Dopravním podniku hl. m. Prahy, České televizi nebo ve společnostech RWE Transgas a Office Depot aj.
E-box patří výhradně do interiéru budov. S rozměry 40x40x100 cm je určen pro sběr drobných nefunkčních elektrozařízení typu nefunkčních kalkulaček, telefonů, drobného počítačového vybavení, walkmanů, discmanů, mp3 přehrávačů apod.
Dosavadní výsledky svozů jsou poměrně optimistické. »Od počátku distribuce E-boxů v červnu 2008 jsme dosud odebrali téměř 20 tun drobných vyřazených spotřebičů, které by jinak nejspíše skončily v popelnici. Neustálým rozšiřováním sítě E-boxů objem sběru samozřejmě měsíc od měsíce vzrůstá,« uzavřel Jan Vrba.
/sk/
MILNÍKY ZPĚTNÉHO ODBĚRU ELEKTROZAŘÍZENÍ V ČR
13. srpna 2005:
V platnost vstupuje novela zákona o odpadech, podle níž se o elektroodpad musí postarat výrobci a dovozci elektrozařízení.
Říjen 2005:
Uskutečněny první svozy elektroodpadu ze sběrných dvorů.
4. září 2006:
Zahájen projekt ekologické výchovy ve školách Hrátky s Asíkem a Batem.
9. srpna 2007:
V Jílovišti byl představen první stacionární kontejner na drobný elektroodpad.
15. února 2008:
I. ročník Grantového řízení z Fondu ASEKOL.
3. března 2008:
Představen E-box.
1. září 2008:
Zahájen školní program Recyklohraní.
24. září 2008:
Na sběrném dvoře Zakrytá představen první E-domek.
1. ledna 2009:
Česká republika splnila nařízení Evropské komise, aby v roce 2008 každý občan průměrně odevzdal více než 4 kg elektroodpadu.
Březen 2009:
V systému zpětného odběru sebrána stotisící tuna elektroodpadu.
Červen 2009:
Vybudováno desetitisící sběrné místo.
26. října 2009:
K recyklaci předán miliontý televizor.
ČESKÁ STOPA V ZAHRANIČÍ
Naše kolektivní systémy se neomezují jen na oblast České republiky, ale podílejí se na rozvoji zpětného odběru elektroodpadu v celé Evropě. Děje se tak v rámci organizace WEEE Forum, jejímž členem jsou kromě společnosti ASEKOL i dva další systémy.
ASEKOL například inicioval vytvoření pracovní skupiny pro recyklaci skla z CRT obrazovek, které po nástupu LCD a plazem ztrácejí odbyt. Protože obrazovkové sklo obsahuje vysoké procento olova, stává se jeho využití celosvětovým problémem.
Nezisková společnost ASEKOL, která organizuje sběr a recyklaci vysloužilých elektrozařízení, předala loni v říjnu k recyklaci už miliontý televizor. Z vybraných televizorů bylo recyklací vytěženo a při výrobě znovu použito i 3690 tun železa, 1960 tun mědi a 240 tun hliníku.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Oblíbený E-box měří 40x40x100 cm a je určen výhradně do interiérů.
FOTO: ARCHIV
