Změny v odpadovém hospodářství podniků po vstupu do EU

V období přístupu ČR do Evropské unie musí naše republika splnit řadu podmínek určených směrnicemi a nařízeními EU v oblasti ochrany životního prostředí, včetně odpadového hospodářství.

Směrnice kladou důraz zejména na prevenci vzniku odpadů, omezování nebezpečných vlastností odpadů, jejich recyklaci a jiné formy využití. Pro celou problematiku odpadů a zároveň pro celou oblast životního prostředí, byly zpracovány tzv. Implementační plány, které obsahují zejména harmonogram dalších kroků v prosazování právních předpisů ČR a legislativy ES, stanovující dílčí cíle a odpovědnosti.

Řada směrnic EU, dotýkající se problematiky odpadového hospodářství, byla zcela nebo částečně transponována do legislativy ČR (viz rámeček). Mezi základní priority všech směrnic patří prevence vzniku odpadů s podporou jejich dalšího využití.

Úloha podniků

Podniky tvoří v celém řetězci vzniku odpadů první článek samotnou výrobou a zároveň produkcí určitých odpadů při této výrobě. To je jeden z pohledů. Druhý pohled je zaměřen - a to i z pohledu směrnic EU - na design výrobků, materiály, ze kterých jsou tyto výrobky vyrobeny ve vztahu k jejich co nejsnazší možné recyklaci a dalšího využití. Veškeré tyto změny si vyžádají ze strany podniků vynaložení určitých finančních prostředků na změny ve výrobě, v procesu nakládání s odpady atd.

V současné době nejaktuálnější je připravovaná novela zákona o odpadech ve vztahu k elektroodpadu. Podniky budou mít povinnost vyrábět elektrická a elektronická zařízení bez nebo s min. obsahem nebezpečných látek jako je olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm nebo PCB a PBDE. Tyto změny jsou plánovány s určitým časovým předstihem, aby se na ně mohly podniky připravit. Faktem zůstává špatná ekonomická situace některých podniků, pro které se tyto povinnosti stanou existenčními otázkami. V mnohých případech budou výrobci a dovozci odpovědni za vytváření systémů sběru, zpracování a následného využití odpadů ze svých výrobků, které budou uvedeny na trh.

Přeshraniční pohyb odpadů

Kompetentním úřadem pro dovoz, vývoz a tranzit odpadů je podle § 72 odst. 1 písm. c), zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, Ministerstvo životního prosředí. Státní správu v této věci vykonává odbor odpadů, tj. ve správním řízení vydává prvoinstanční rozhodnutí k dovozu, vývozu a tranzitu odpadů. V EU se přeshraniční pohyb řídí Nařízením Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1.2.1993, o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole. Toto nařízení platí pro členské země přímo, tj. po vstupu do EU bude přímo aplikovatelné v ČR. V současném zákoně o odpadech je nařízení transponováno s některými odchylkami. Po vstupu bude příslušná část zákona o odpadech zrušena a zůstanou v ní pouze ta ustanovení, která na základě zmocnění v nařízení musejí upravovat národní legislativy.

V souladu s nařízením dělí zákon o odpadech dovoz a vývoz odpadů na dovoz a vývoz odpadů za účelem jejich využití a za účelem jejich odstranění.

Dovoz odpadů za účelem odstranění:

Do České republiky je podle § 54 odst. 3 zákona o odpadech, zakázáno dovážet odpady za účelem odstranění, tzn. že veškeré dovozy odpadů za účelem jejich uložení na skládce jsou zakázány. Podle čl. 4-3-a)-i nařízení členská země může zakázat dovoz odpadů za účelem odstranění. ČR proto zachová zákaz dovozu odpadů k odstranění i po vstupu do EU, pokud nedojde k podstatné změně v této oblasti odpadového hospodářství ČR.

Vývoz odpadů za účelem odstranění:

V souladu s nařízením a uplatněním principu soběstačnosti v odstraňování odpadů je povolován vývoz odpadů za účelem odstranění jen v případě, že v ČR není k dispozici volná kapacita k odstranění určeného druhu odpadu (v praxi se jedná zejména o odpady s obsahem PCB/PCT). Vývoz odpadů za účelem odstranění tedy nebude povolován v případě, že budou současně splněny podmínky, že v ČR existuje zařízení pro odstraňování příslušného druhu odpadu, provozovatel zařízení má příslušné souhlasy k provozování zařízení podle zákona o odpadech (souhlas podle § 14) i dalších relevantních zákonů a předpisů (např. kolaudační rozhodnutí), zařízení má dostatečnou volnou kapacitu pro odstranění daného množství odpadu a zařízení není dlouhodobě odstaveno z provozu.

Dovoz a vývoz odpadů za účelem využití:

Na odpady určené k využití se pohlíží jako na druhotné suroviny. Odpady se dělí do dvou skupin, sestavených na základě vyhodnocení rizik pro zdraví a ŽP při jejich přeshraničním pohybu v podmínkách členských zemí EU. První skupinou jsou odpady, jejichž dovoz, vývoz a tranzit podléhá souhlasu dotčených zemí (odpady uvedené na žlutém a červeném seznamu odpadů a odpady nezařazené).

Druhou skupinou jsou odpady, jejichž dovoz, vývoz a tranzit souhlas dotčených zemí nevyžaduje a které se pohybují jako zboží (odpady uvedené na zeleném seznamu). Pokud by odpady uvedené na zeleném seznamu byly kontaminovány jinými materiály v takové míře, že tyto odpady není možné využít způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí nebo rizika spojené s těmito odpady se zvyšují natolik, že je nutné je zahrnout do žlutého seznamu nebo červeného seznamu odpadů, pak je nelze přepravovat jako odpady zeleného seznamu, i když jsou v něm uvedeny. Při zařazování odpadů do zeleného seznamu je třeba se řídit rovněž Metodickým pokynem odboru odpadů pro zařazování odpadů na zelený seznam, který detailněji stanoví pro některé vybrané odpady podmínky, za nichž je lze zařadit do zeleného seznamu odpadů (Věstník MŽP č. 12/2001). Odbor odpadů připravuje Metodický pokyn pro zařazení zbylých druhů odpadů zeleného seznamu. Jeho uveřejnění ve Věstníku MŽP se předpokládá na začátku roku 2004. Členská země EU může podle čl. 1-3-d) Nařízení ve výjimečných případech z důvodu ochrany zdraví a životního prostředí u některých položek zeleného seznamu kontrolovat jejich přeshraniční pohyb tak, jako by se jednalo o odpady uvedené na žlutém nebo červeném seznamu odpadů. V současné době je tato výjimka aplikována u 3 položek zeleného seznamu (použité pneumatiky - GK020, hliníkové stěry - GB030 a vraky motorových vozidel bez kapalin - GC040). Lze předpokládat, že ČR tyto 3 výjimky už nebude po vstupu do EU požadovat.

Celní orgány

Intrakomunitární přeshraniční pohyb odpadů po vstupu ČR do EU také zaznamenává změny. Celní orgány nebudou na hranicích provádět pravidelné kontroly odpadů, budou zde provádět pouze kontroly namátkové. Trvalá pravidelná kontrola odpadů obdobná kontrole, jaká je v současné době na hranicích, bude celními orgány prováděna pouze na letištích. Zatím se uvažuje jen o letišti Praha-Ruzyně, do budoucna o letištích v Ostravě, Brně, Karlových Varech a Pardubicích. V ČR bude tak jediná hranice EU se třetími zeměmi, letiště Praha-Ruzyně.

Jednotná celní deklarace (JCD) pro intrakomunitární přepravu odpadů bude nahrazena měsíčním výkazem, který bude obsahovat množství přepravovaných odpadů, komoditu, údaj ze které, nebo do které členské země je přeprava realizovaná, finanční údaje, popř. i další údaje. Rozdíl proti současné době bude v tom, že kontrola bude zpětná, nikoliv v okamžiku přepravy odpadů při překročení státních hranic. Celní orgány budou mít současně zmocnění ze zákona o odpadech udělovat pokuty podnikajícím osobám, které poruší povinnosti vztahující se k přepravě odpadů po území ČR. Kompetence ČIŽP v oblasti kontrol a sankcí zůstanou zachovány.

Jestliže chce český podnik úspěšně podnikat v měnícím se ekonomickém prostředí, musí se tedy (mimo jiné) vyrovnat i s požadavky, které na něj klade souhrn výše zmiňovaných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, kam odpadové hospodářství patří. Při opomíjení této reality by se dostával do střetu s požadavky legislativy a vystavoval by se postihům, které v následujícím období rozhodně spíše porostou.

Stále podstatnější je však také informace okolí, zákazníkům a obchodním partnerům, jak odpovědně podnik přistupuje ke stavu životního prostředí. Podnik tak pracuje na vylepšení svého "image" a získává tím konkurenční výhodu před svými soupeři na trhu.

Odpadové hospodářství velmi těsně souvisí s nebezpečnými látkami a nakládání s nimi, přepravou nebezpečného zboží, ale i bezpečností a ochranou zdraví při práci. Proto je nezbytné, aby environmentální systémy řízení byly integrovány s komplexním řízením podniku.

náměstkyně ministra životního prostředí,
ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí

(Materiál byl přednesen na konferenci Odpady a podniky, pořádané redakcí časopisu Odpady)

Současné platné směrnice EU v oblasti odpadového hospodářství

Směrnice 2002/95/EC o odpadních elektrických a elektronických zařízeních