Žleby na Kutnohorsku nemusejí doplatit milion korun za uložení odpadu na skládku v Čáslavi. Rozhodly o tom krajský úřad a následně i Ministerstvo životního prostředí, proti verdiktu se nelze odvolat, uvedla obec v tiskové zprávě. Čáslav požadovala doměření částek za odpad, peníze chtěla i po dalších obcích. Starosta Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny) řekl, že úřady nemohly rozhodnout jinak, protože nárok města zaniká uplynutím tříleté lhůty.
Čáslav tvrdí, že v minulých letech přišla o stovky milionů korun kvůli nevyměřování a nevybírání poplatků za ukládání odpadu provozovatelem skládky. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství to odmítá, záležitostí se zabývá krajský úřad.
Doplacení částek Čáslavští požadovali i po některých obcích. Žleby a dalších osm obcí, konkrétně Chotusice, Krchleby, Žáky, Vrdy, Vodranty, Drobovice, Petrovice I a Golčův Jeníkov, označily požadavek za neoprávněný a napadly ho u krajského úřadu. Během rok trvajícího správního řízení musely podle tiskové zprávy pozastavit investice a omezit výdaje. Letos v dubnu krajský úřad návrh Čáslavi zamítl. Po odvolání se případ přesunul na ministerstvo, které zatím rozhodlo ve prospěch obce Žleby. Podle jejích představitelů lze předpokládat obdobné rozhodnutí i v případě ostatních obcí.
Málek poukázal na to, že poplatek za uložení odpadu je daní a na jeho vyměření se vztahuje daňový řád a tříletá prekluzivní lhůta, přičemž správní řízení tuto lhůtu nezastaví. "Rozhodnutí ministerstva je o tom, že nárok zanikl uplynutím lhůty, to nikdo nezpochybňuje," uvedl starosta. Podle něj Ministerstvo životního prostředí upřednostňuje dobrou víru původců odpadu nad dobrou vírou obce, na jejímž katastrálním území je skládka.
Málek však míní, že institut dobré víry nelze uplatnit vůči provozovateli skládky, který je zároveň jedním z největších původců odpadu. Krajský úřad v minulosti vyhověl požadavku města vůči AVE CZ na doplacení 128 milionů korun za rok 2018, společnost se ale odvolala k ministerstvu, které věc vrátilo kraji. Dosud není pravomocně uzavřena a uplynutím tří let nárok ze zákona zaniká, upozornil Málek. Město podle něj nyní vyhodnocuje dodržování správních lhůt krajským úřadem a ministerstvem v jednotlivých řízeních a v případě jejich nedodržení bude uplatňovat právo na náhradu škody.
Čáslav tvrdí, že jen za léta 2016 až 2018 přišla o více než 616 milionů korun a Státní fond životního prostředí o více než 837 milionů Kč. Město poukazuje na to, že každý původce odpadu by měl hradit poplatky vyměřené provozovatelem skládky. Sazebník je daný zákonem, menší část z poplatku připadá městům a větší fondu životního prostředí. U pětiny z celkového objemu odpadu provozovatel poplatky vyměřovat nemusí, a toto množství může být použito na takzvané technické zabezpečení skládky. Provozovatel skládky ale podle čáslavské radnice tento podíl překračuje. Firma to dlouhodobě odmítá a tvrdí, že postupuje v souladu se zákonem.
-čtk-*
