ZKUŠENOSTI ZE ŠTERNBERKA

VÝBĚR PLATEB SE ZVÝŠIL Městské zastupitelstvo města Šternberka (okr. Olomouc) schválilo v roce 1998 obecně závaznou vyhlášku, která upravuje systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu na území města. Usnesením městské rady platí občané města od 1. 1. 1999 částku 282...

VÝBĚR PLATEB SE ZVÝŠIL

Městské zastupitelstvo města Šternberka (okr. Olomouc) schválilo v roce 1998 obecně závaznou vyhlášku, která upravuje systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu na území města.

Usnesením městské rady platí občané města od 1. 1. 1999 částku 282 Kč/osoba a rok, tj. 0,77 Kč/den/osobu. V této ceně jsou započítány následující služby:

[*] týdenní svoz nádob na zbytkový odpad - popelnice a kontejnery,

[*] náklady na uložení odpadu na skládku,

[*] třídění a využití vytříděných surovin ze separačních nádob umístěných ve městě,

[*] svoz a likvidace velkoobjemového odpadu z přistavených kontejnerů při jarním a podzimním úklidu,

[*] mobilní a stacionární sběr nebezpečného odpadu,

[*] provoz sběrného dvora.

Cenu za daný systém určuje Rada města Šternberka, na základě celkových nákladů na úseku odpadového hospodářství za minulý rok, vydělenou počtem občanů na území města. Platí všichni občané s výjimkou novorozeňat do 1 roku stáří a občanů nad 80 let. Ostatní výjimky neexistují, o nich rozhoduje jen rada města. Na základě mandátní smlouvy s městem vykonává veškerou agendu spojenou s tímto systémem firma REMIT, s. r. o., která též nakládá s odpady na území města.

VYŘEŠENÍ VAKUA

Legislativní vakuum vztahu občana a obce jsme řešili asi jediným možným způsobem. S každou domácností ve městě byla sepsána smlouva, obsahující objednávku služeb a blíže specifikující přílohu. Výjimkou byly bytové organizace, kde za nájemníky byl smluvním partnerem majitel či správce nemovitostí. Podpisem obou stran vznikl právní vztah - smlouva, která určovala práva a povinnosti objednatele a zhotovitele. Byl v ní také uveden výpočet částky za nakládání s odpady.

Naše tehdejší práce byla fyzicky i časově velmi náročná, ale velmi užitečná, neboť jsme získali velmi přesné informace o nakládání s odpady občanů města a dodnes z této databáze čerpáme.

Celý systém byl počítačově zpracován naším vlastním programem, který jsme si sami vytvořili. Přesto nám trvalo asi půl roku, než jsme vychytali všechny chyby. Dnes, kdy prodáváme tento produkt obcím a městům, můžeme říci, že splňuje veškeré náležitosti, týkající se evidence plateb občanů a chatařů.

Naše zkušenosti s kapitační platbou jsou přehledně uvedeny v tab. 1. S přechodem ze známkového systému (rok 1998) na platbu na hlavu (rok 1999) se změnila dynamika množství svezeného zbytkového směsného odpadu v městě. Zatímco v roce 1997 se sebralo na jednoho občana 184 kg/rok, v roce 1998 to bylo 162 kg/rok a v roce 1999 celkem 177 kg/rok. Došlo k mírnému nárůstu množství odpadu, nebyl však zásadní. Tuto skutečnost připisujeme oddělenému sběru odpadu ze zeleně na jaře a na podzim a též celkově nižší hmotnosti tuhého komunálního odpadu z důvodu absence popela a nárůstu lehkých frakcí, to jest plastů (především PET lahví) a papíru.

VÍCE POPELNIC

Průměrná hmotnost odpadu v nádobě (popelnice 110 litrů) je dnes kolem 23 kg. U kontejnerů (1100 litrů) se hmotnost nezměnila z důvodu nedostatečného počtu nádob na sídlištích daných bytovými družstvy. Kvalita sídlištního odpadu se rovněž nezměnila. Zvýšila se návštěvnost sběrného dvora, kde je odpad tříděn. V roce 1999 každý zhruba 14. občan města navštívil sběrný dvůr.

Platba na občana znamenala zásadní změny v počtu sběrných nádob. Počet nádob-popelnic (110 litrů) se velmi rychle zdvojnásobil. Když už občan musí zaplatit, zakoupí si nádobu a využívá každotýdenní odvoz. Zcela se eliminovaly případy, kdy některé rodiny neměly vůbec žádnou nádobu. Zmizely také případy, že si občané koupili za rok pouze dvě známky a zneužívali známkový systém.

SEPARAČNÍ SYSTÉM

Otázka sběru druhotných surovin byla asi nejdiskutovanějším tématem systému. Dokonce i někteří "uvědomělí" zastupitelé města prohlašovali, že když budou platit na hlavu, dají vše do popelnice a nebudou třídit. Z výsledků však jasně vyplývá, že množství tříděného odpadu se nezměnilo v základních druzích a u odpadu ze zeleně se zvýšilo.

Opatření, která jsme učinili, byla následující:

[*] zvýšení počtu separačních nádob,

[*] cíleně vedená kampaň mezi obyvatelstvem

[*] třídění odpadu při jarním a podzimním svozu odpadů na území obce hned na jednotlivých stanovištích a tím omezení tzv. směsného velkoobjemového odpadu.

Množství tříděných surovin se v prvních čtyřech měsících od zavedení systému snížilo. Poté došlo k vyrovnání stavu a dnes už opět zaznamenáváme nárůst separovaných surovin. Při průzkumu jsme zjistili, že nejukázněnějšími skupinami občanů jsou důchodci, kteří hospodárnost a morálku mají v krvi. Rovněž třídí mládež, oslovená na školách při ekologické výchově, jíž se v městě věnuje velká pozornost. Naopak nejhůře dopadá skupina 40-60 let, která třídí nejméně.

Je potřeba vždy zdůrazňovat, že lidé separují odpad ne pro radnici, či svozovou organizaci, ale pro zlepšení svého bezprostředního životního prostředí a budoucnost svých dětí.

Pro lidi je důležité, aby věděli, co se se separovaným odpadem dělá. Ve Šternberku se tyto odpady zpracovávají přímo u našeho sběrného dvora, kde se každý může na vlastní oči přesvědčit.

Protože do sběrného dvora jezdí i živnostníci a podnikatelé, je tato forma informovanosti nejúspěšnější. Pravidelné návštěvy mají i školy a tím se spektrum občanů opět zvyšuje.

Kapitační platbou se velmi zvýšila kvalita vytříděných surovin, protože nedochází k zneužívání separačních nádob k ukládání všeho možného, jak jsme byli svědky u známkové platby.

trend pokračuje

Podle výsledků v listopadu 1999 i v roce 2000 pokračuje rovnoměrný trend v procentu úspěšnosti výběru plateb od občanů, který v průměru dosahuje okolo 95 %. Všechny rodiny ve městě dostanou měsíc před započetím následujícího pololetí složenky s počtem členů v domácnosti a vypočtenou částkou.

V bytových organizacích je poplatek vybírán formou inkasa na základě odsouhlasených počtů osob v nájemním bydlení. Spolupráce s bytovými družstvy a jinými bytovými organizacemi je velmi dobrá a přispěla k zlepšení kvality odpadového hospodářství na sídlištích. Postupně doplňujeme a obměňujeme sídlištní kontejnery tak, aby občané pocítili změnu k lepšímu.

Občané, kteří nezaplatí platbu v termínu, jsou osloveni I. a II. upomínkou (evidence přes počítač) a poté jsou voláni na městský úřad, případně je s nimi zahájeno přestupkové řízení. Samotný systém práce s "neplatiči", či těmi co nechtějí do systému vstoupit, je samostatnou kapitolou, o které by příslušní pracovníci městského úřadu či naší firmy mohli napsat dlouhou knihu.

Důsledná evidence a neustálé kontroly jsou ale velmi účinné a tím, že veškerá evidence je zajišťována svozovou organizací, může se odbor životního prostředí městského úřadu zabývat právě kontrolní činností, a to jak fyzických osob, tak i podnikatelské veřejnosti.

SYSTÉM FINANCOVÁNÍ

Základním argumentem pro kapitační platbu je financování nakládání s odpady na území obce. Zdá se, že výpočet částky na občana, odhad počtu neplatičů, výběr a čerpání prostředků byl v našem případě vypočten vcelku přesně. Tento systém je samofinancovatelný. Důležitým trendem je snižování nákladů na likvidaci černých skládek ve městě, která se snížila z asi 300 000 Kč ročně na 100 000 Kč.

V systému nejsou započítány náklady na zvláštní akce, jako např. úklid odpadů po závodech ECCE HOMO, pivní slavnosti či Silvestr. Tyto akce jsou placeny z rozpočtu města přímo.

Tím, že veškeré platby jdou na samostatný účet města, je zaručena přesná evidence. Protože naše společnost veškeré práce fakturuje, je znám přesný tok peněz oběma směry (příjmová i výdajová stránka). Zamezilo se tímto nekontrolovatelnému systému dotací různých forem městských organizací, kde nelze důsledně dohledat finanční toky.

Za rok 1999 bylo podle ekonomické kalkulace předepsán výběr za svoz a zneškodňování odpadů od občanů města v hodnotě 3 652 182 korun. Díky použití kapitační platby a popsaným způsobům uzavírání smluv a výběru poplatků se podařilo vybrat 3 446 040 Kč, což představuje 94,35% úspěšnost výběru. Nevybraná částka přesahuje jen o málo dvěstětisíc korun.

Z celkového vybraného množství pak byly financovány jednotlivé položky nakládání s odpady. Nejvyšší částky směřovaly do svozu TKO (855 120 Kč) a skládkování odpadů (1,22 mil. Kč). Pravidelné svozy velkoobjemového odpadu si vyžádaly náklady kolem čtvrt milionu korun. Na likvidaci černých skládek ve městě bylo použito něco málo přes sto tisíc korun (zde došlo k výraznému snížení nákladů oproti minulým rokům).

Náklady na třídící systémy dosáhly v roce 1999 hodnoty 680 062 Kč. Provoz sběrných dvorů a sběr nebezpečných složek komunálního odpadu spotřebovaly částku necelých třistatisíc korun. Na zabezpečení evidence bylo vynaloženo kolem třicetisíc korun.

V celkovém součtu vynaložené prostředky překročily skutečně vybranou částku o pouhých 55 korun.

DO REGIONŮ

Od 1. 1. 2000 najely na tento systém další menší obce naší svozové oblasti od 500 do 2000 obyvatel. Výsledky zatím potvrzují zkušenosti z města Šternberka s tím, že se více zvýšilo množství tuhého komunálního odpadu, zvýšilo se množství separovaných surovin a jak říkají sami starostové, konečně se dělá pořádek v odpadech z domácností a živností. Výběr plateb je obecně vyšší než ve městě.

Firma REMIT, s. r. o., Šternberk se snaží o zavedení integrovaného systému nakládání s odpady ve své svozové oblasti počínaje platbou na hlavu až po zapojení obcí do systému EKO-KOM.

Ve všech obcích a městech je zaveden pravidelný sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu s tříděním na místě, obce jsou vybaveny a používají separační nádoby na sklo, plast a papír. Obligátní je svoz tuhého komunálního odpadu.

Integrovaný systém je podle mého názoru smysluplný, ekonomicky přijatelný z obou stran a přispívá ke zlepšení životního prostředí všech obyvatel.

Platbu na občana chápeme jako nezastupitelný krok k zavedení tzv. kombinované platby, to jest systému, ve kterém bude občan platit nižší paušální poplatek než při kapitační platbě, ale bude též platit za jednotlivé svezené množství nevytříděného směsného odpadu. Z dosavadních zkušeností plyne, že tento přechod je občany lépe přijímán než přechod na kombinovanou platbu ze známkového systému.

JIŘÍ NEUŽIL,

jednatel společnosti REMIT, s. r. o.

FOTO ARCHÍV

Tab.1 Zkušenosti s kapitační platbou v roce 1999

1. Hmotnost komunální odpadu se mírně zvýšila (o 3,35 %)

2. Došlo k dvojnásobnému zvýšení množství svezených nádob (z 480 na 998 ks a` 110 litrů)

3. Zvýšení zájmu občanů o nakládání s odpady

4. Zvýšený počet návštěvníků sběrného dvora (684/98 a 903/99)

5. Přesná evidence plateb od občanů

6. Zvýšený počet uzavřených smluv s podnikateli a živnostníky

7. Úbytek výskytu černých skládek na území obce

8. Zvýšení množství druhotných surovin a zvýšení jejich kvality od občanů (337 tun/98 a 380 tun/99)

9. Samofinancovatelnost nakládání s odpady na území obce

Tab. 2 Separace v letech 1998-1999 občané (t)

1998 1999

plast 41,18 46,94

papír 77,94 64,55

sklo 81,59 79,21

kovy 17,63 25,56

zeleň 118,63 163,6

celkem 336,97 379,86