Zkušenosti ze sanace PODTITULEK: Odstranění ekologické zátěže Sanační zásah k odstranění staré ekologické zátěže v prostoru skládky za výrobnou lepidel v areálu TOMA, a. s., Otrokovice byl realizován v rámci programu Fondu národního majetku ČR řešícího ekologické závazky při privatizaci. Stará...
Zkušenosti ze sanace
PODTITULEK: Odstranění ekologické zátěže
Sanační zásah k odstranění staré ekologické zátěže v prostoru skládky za výrobnou lepidel v areálu TOMA, a. s., Otrokovice byl realizován v rámci programu Fondu národního majetku ČR řešícího ekologické závazky při privatizaci.
Stará ekologická zátěž nezajištěné skládky odpadů byla umístěna za výrobnou lepidel v areálu společnosti TOMA, a. s., který se nachází v průmyslové zóně při severním okraji města Otrokovice. Prostor bývalé skládky je součástí PHO 2. stupně vnějšího pásma významných jímacích území Tlumačov a Kaplička s umístěním nejbližších jímacích objektů ve vzdálenosti pouze 400 m.
Skládka o celkovém objemu přibližně 110 500 m3 se nacházela na ploše asi 3 ha. Zhruba 56 % z celkového objemu skládky zaujímala vrstva směsného kontaminovaného odpadu (odpad kategorie O), tvořeného směsí zbytků kůže, plastů, papíru, hadrů apod. Zbylých 44 % zaujímala nadložní vrstva tvořená směsí zemin se stavební sutí (odpad kategorie N) a různé druhy navezených zemin (odpad kategorie O).
Průsakové vody ze skládky, s obsahy zejména chloridů v koncentracích až 24 000 mg.l-1 a s CHSKCr až 13 000 mg.l-1, prokazatelně kontaminovaly zeminy v přímém podloží a povrchovou vodu v bezprostředním okolí skládky. Vzorky podzemních vod odebrané z vrtů v okolí skládky po směru proudění obsahovaly jednoznačně kontaminující koncentrace v parametrech Cl-, NH4+ a CHSKCr. Byly prokázány také kontaminující hodnoty AOX ve skládkové, povrchové i podzemní vodě bezprostředního okolí po směru proudění.
Skládka byla z hlediska přírodních poměrů umístěna v bývalém meandru řeky Moravy na kvartérních sedimentech holocenního a pleistocénního stáří. Na lokalitě proudí podzemní voda směrem k západu až jihozápadu.
Řešení a průběh realizace
Sanační práce byly v nabídkovém projektu sanačního zásahu rozděleny do tří etap:
I. etapa - sanační průzkum a vypracování prováděcího projektu (listopad 1997 - červen 1998).
II. etapa - realizace sanačních prací (srpen 1999 - červen 2000).
III. etapa - postsanační monitoring a aktualizace analýzy rizik (postsanační monitoring od května 2000).
S ohledem na nápravná opatření, uložená Českou inspekcí životního prostředí, přicházela pro realizaci v úvahu pouze technologie sanace vymístěním zdroje kontaminace s následným řešením off-site. Tato nejjednodušší, ale současně nejrazantnější varianta řešení se stává nejnákladnější v případě, kdy vymístěné odpady není možné recyklovat a je nutné jejich uložení na řízené skládky.
V případě skládky za výrobnou lepidel v a. s. TOMA byl z odpadů vzniklých při odtěžování skládky odtěžen a uložen na řízených skládkách pouze směsný kontaminovaný odpad "O" v celkovém množství 113 500 tun, protože pro tento druh odpadu nebylo možno najít jiný způsob finančně méně náročného zneškodnění či recyklace.
Zbylé druhy odpadů byly na lokalitě recyklovány separací při odtěžování, mechanickým tříděním a drcením a posléze byly využity převážně k rekultivaci vytěžených prostor. Tímto způsobem bylo zpětně využito 21 500 m3 vytříděných zemin se stavební sutí, 30 000 m3 zemin hlinitého a jílovitého charakteru.
Odseparované betonové bloky a panely o hmotnosti kolem 2500 tun byly recyklovány drcením přímo na lokalitě a vzniklý materiál byl využit k další stavební činnosti. Zvoleným způsobem mechanické separace a drcení nedošlo ke vzniku odpadů kategorie N a zhruba 95 % takto vzniklých materiálů bylo po kvalitativní kontrole jakosti využito k rekultivaci prostoru bývalé skládky.
Nedílnou součástí sanace bylo zneškodnění průsakových vod skládky a ochrana podzemních vod před jejich další kontaminací, které byly řešeny separovaným čerpáním kontaminovaných vod z prostoru skládky a podloží s následným čistěním na průmyslové ČOV areálu. Celkem bylo v průběhu sanace odčerpáno a vyčištěno 8755 m3 skládkové a 23 906 m3 průsakové vody, kontaminované podzemní vody bylo odčerpáno a vyčištěno 46 316 m3.
Změny a doplňky
Prováděcí projekt sanačního zásahu musel být několikrát změněn a doplněn po zjištění nových skutečností i v důsledku extrémních klimatických podmínek v období provádění zemních prací. Nejdůležitější změny a doplňky:
[*] na základě výsledků sanačního průzkumu byla ve srovnání s údaji v analýze rizik zjištěna větší plocha skládky odpadů (o zhruba 25 %,) byl ověřen větší celkový objem skládky (o téměř 100 %) a upřesněna skladba uložených odpadů,
[*] sanačním průzkumem a následným matematickým modelováním byly ověřeny geologické a hydrogeologické poměry umožňující oddělené odvodnění průsakových a podzemních vod z prostoru skládky pouze hydrodynamickým způsobem, oproti nabídkovému řešení s použitím obvodové těsnící stěny,
[*] po realizaci odvodňovacích hydrogeologických vrtů a zahájení odtěžování byla upřesněna znalost geologické stavby a hydrogeologických poměrů do té míry, že odvodnění a snížení hladiny podzemní vody muselo být modifikováno do kombinace klasického čerpání z vrtů a vybudování těsnící hráze podél východního okraje (v místě přetoků podzemní vody z hlavní terasy do prostoru skládky),
[*] odvodnění průsakových vod a manipulace s odpady byla v počátku realizace komplikována zvýšenými srážkami, které v extrému dosahovaly denního úhrnu až 100 mm,
[*] v závěru realizace bylo zjištěno nové dílčí povrchové těleso odpadů, které bylo v rámci sanačních prací zneškodněno.
Poznatky
V průběhu realizace bylo získáno několik užitečných poznatků.
[*] Celkové objemy odtěžených materiálů potvrdily přesnost výpočtů objemů získaných v rámci průzkumné etapy (objemy jednotlivých materiálů se pohybovaly v mezích nejistoty stanovených sanačním průzkumem).
[*] Pro měření množství jednotlivých materiálů byla na lokalitě instalována nájezdová mostní váha, která zamezila jakýmkoliv spekulacím o množství manipulovaných materiálů.
Probíhající práce bylo, kromě průběžného monitoringu a kontroly, potřeba neustále přehodnocovat a směřovat k efektivnějším řešením i v průběhu realizace zakázky.
[*] Použití odtěžených a vytříděných materiálů z nadloží směsného kontaminovaného odpadu v množství 51 500 m3 (z celkového množství 63 000 m3 použitého ke zpětnému zásypu a rekultivaci) významně přispělo k efektivnosti vynaložení finančních prostředků.
[*] Inertní materiály z externích lokalit nutné k doplnění rekultivačních materiálů (11 500 m3) byly zajištěny v součinnosti se Stavebním úřadem města Otrokovice z jiných stavebních činností v okolí Otrokovic a Zlína.
[*] Pravidelným terénním monitoringem charakteristických fyzikálně-chemických parametrů podzemních vod lze významně snížit náklady na laboratorní analytické rozbory v průběhu realizace.
Odstraněním staré ekologické zátěže za výrobnou lepidel v areálu TOMA, a. s., bylo výrazně sníženo možné riziko ohrožení zdrojů pitné vody jímacích území Tlumačov a Kaplička. Rekultivací vytěženého prostoru skládky bylo území průmyslového areálu uvolněno a zpřístupněno pro investorskou činnost v rámci Průmyslové zóny areálu Otrokovice-Baťov.
Rudolf Švidernoch,
MILAN HRBÁČ,
Aquatest - Stavební geologie, a. s.,
divize Slezsko
