Ukládání komunálního a ostatního odpadu hlavně z okresu Karviná zajišťuje skládka Solecká. Jedná se o ojedinělou stavbu na poddolovaném území.
Provoz na této moderní skládce, kterou postavila a provozuje společnost Depos Horní Suchá, a. s., má integrovány zásady standardů ISO 9000 a 14000.
Celková kapacita skládky je kolem 3 mil. m3, kapacita realizovaných etap je přes půl milionu m3. Skládka zabírá plochu 16,4 ha a životnost lokality byla vypočtena na 68 let.
Výsledky eko-monitorovacích prací neprokázaly v letech 1995-2003 žádné odchylky od předkládaných parametrů vývoje skládky. Příjemným překvapením je objemová hmotnost zhutněného odpadu, která se přehoupla přes 1,5 t/m3 při návozu přes 90 000 tun ročně (80 % TKO). Příčinou není jen kvalita používaných mechanismů a přísné dodržování provozního řádu, ale také regulovaný vývoj procesů v tělese skládky.
Výstupní produkty
Zpracovaný generel rozvoje skládky odpadů Solecká ve své koncepci zahrnuje rovněž postupné dílčí kroky rekultivace jednotlivých sekcí skládky a provoz těchto sekcí po ukončení skládkování. Podle současných platných předpisů a trendů ochrany životního prostředí sestává následná péče rovněž v zajištění likvidace výstupních produktů skládky odpadů, mezi něž bezesporu patří skládkový plyn.
Od roku 1996, tedy rok od zahájení ukládání odpadu, je na skládce Solecká prováděno pravidelné monitorování vývoje skládkového plynu (DEKON Umwelttechnik, s. r. o.).
Ve skládce jsou udržovány stabilní poměry, skládkový plyn je produkován a zjištěné skutečnosti jsou zahrnuty do koncepce provozu a rozvoje skládky. V roce 1998 byla ve spolupráci s dceřinou firmou Ingenieurgruppe RUK vypracována podrobná analýza odpadů a byla vypočtena teoretická produkce skládkového plynu pro danou deponii.
Po dosažení provozní figury na I. sekci a postupné rekultivaci tohoto tělesa byl v červnu roku 1999 realizován test výtěžnosti skládkového plynu na třech stávajících objektech odplynění, který ověřil ve skutečných provozních poměrech reálně využitelné množství plynu a tak mohla být navržena základní představa zařízení zhodnocujícího plyn.
Navazující energetický audit využití skládkového plynu, vypracovaný firmou March Consulting, Praha, se zabýval analýzou variant možností zhodnocení energie s následným ekonomickým vyhodnocením jednotlivých variant. Proběhla také jednání o možnosti využívání plynu v teplárně Karviná, a. s., OKD, a. s. a Severomoravská energetika.
Kontejnerový energoblok
Společnost Dekont Umwelttechnik, s. r. o., navrhla a vybudovala sběrný a svodný systém skládkového plynu, kontejnerový energoblok s čerpací stanicí a vysokoteplotní fakulí, měřící a regulační systém, trafostanici, příslušná elektrická vedení a další objekty, které umožňují dodávku až 249 kW/h do sítě Severomoravské energetiky, a. s.
Odplyňovací systém se skládá z odplyňovacích studní budovaných za provozu skládky, zhlaví plynových studní, svodného systému skládkového plynu (plynové potrubí), svodných a regulačních šachet, kondenzační šachty, technologie zhodnocení skládkového plynu, čerpací stanice, vysokoteplotního plynového hořáku, zavlažovacího systému a přípojky VN s trafostanici.
Málo průchodné plynové studny byly zrevidovány průmyslovou kamerou a vyčištěny vysokotlakou technologií. Neprůchodné plynové studny, které nebylo možno vyčistit, byly převrtány a znovu vystrojeny. Plynové studny jsou osazeny plynovým zhlavím s regulačními a monitorovacími ventily. Svodný systém skládkového plynu je tvořen potrubím PEHD. Vedlejší svodné větve systému od plynových studní jsou zaústěny do sběrných a regulačních šachet, odkud je skládkový plyn hlavním svodným potrubím přes kondenzační šachtu veden do kontejnerového energobloku BKW HET-GBC-249. V tomto kontejnerovém energobloku dochází k využití skládkového plynu na výrobu elektrické energie.
Technologie zhodnocení skládkového plynu s měřením a regulací je osazena na zpevněnou panelovou plochu. V případě odstávek energobloku je skládkový plyn spalován na vysokoteplotním plynovém hořáku.
Výstavba celé stavby a instalace zařízení byla realizována koncem osmého měsíce roku 2001, poté byl kontejnerový energoblok až do následujícího roku ve zkušebním provoze.
Nejdříve proběhlo třídenní seznámení s obsluhou a po zbývající čas probíhalo seřízení a odstranění drobných závad objevených právě ve zkušebním provoze. K datu 1. 1. 2002, tedy po dokonalé přípravě, byl kontejnerový energoblok spuštěn natrvalo. Zpočátku měla jednotka časté odstávky, k jejímž zaviněním docházelo vlivem nedostatku CH4, které v současné době díky připojení nových studní není tak časté. Koncem letošního roku plánujeme připojení nových studní, kterých s věkem skládky bude stále přibývat, což by mělo přispět k našemu cíli - tj. zajistit nepřetržitý provoz kogenerační jednotky.
