Kavárny La Place se dnes díky Leonelu van der Steenovi už nesoustředí jen na produkci kofeinových nápojů. Zcestovalý dobrodruh se před lety velmi podivil, že odpad z kávovarů nikdo dále nezpracovává, a zbytečně se vyhazuje.
Kaváren spadajících do franšízy La Place je jen v Holandsku kolem stovky. Ročně je navštíví 38 milionů milovníků kávy. Jedna taková kavárna vyprodukuje v průměru 10-25 kilogramů "lógru", spařené drti pražených kávových jader. Svou povahou je tento odpad čistě biologický, přesto směroval jako většina nizozemského komunálního odpadu do centrálních spaloven. A to Leonel van der Steen v roce 1999 nedokázal při návštěvě Amsterodamu pochopit.
Už léta totiž pracoval v malé jihoafrické humanitární organizaci, která pomáhala místním dětem nalézt kvalitní zdroj obživy. "Model využívaný v JAR, tedy produkce potravin na substrátu z organického odpadu, mi přišel jako normální a přirozený koloběh života," říká van der Steen. Když se v roce 2008 vrátil do rodného Warmenhuizenu, rozjel nevšední byznys. Na substrátu, který se skládá z minerálních složek, kompostu a odpadu z kaváren začal pěstovat houby.
RECYKLACE S CHUTNÝM VÝSLEDKEM
K tomu účelu založil malou společnost, Green Recycled Organics (GRO), která nyní s využitím několika skleníků a pařenišť recykluje přírodní cestou biologický odpad, a navíc je schopná generovat i nezanedbatelný zisk. Jak sám připouští, nevycházel z údivu, jak to všechno bylo snadné: "Objevil jsem prostě nevyužívaný segment trhu. V podstatě se stačilo jen domluvit s několika lidmi na správných místech." Do připravovaného projektu vložil své vlastní peníze, zisk jednorázové eurounijní dotace na podporu "projektů dlouhodobé udržitelnosti" v hodnotě 20 000 euro byl prý jen příjemným překvapením.
Jako další krok prý byla domluva s vedením kavárenského řetězce La Place. "Slíbili, že mi zdarma dají svůj odpad, a když na něm vypěstuji houby, obratem je ode mě odkoupí. Ten rozhovor byl sám o sobě neskutečný," tvrdí s úsměvem van der Steen. Jako příklad uvádí problém transportu materiálu: "Pro mne nebylo časově možné, abych osobně objížděl všechny kavárny pro kbelíky s lógrem. Naštěstí má společnost provozující La Place svůj vlastní systém svozu. Stačilo jen říct, a dnes mi jednou týdně zastaví před pěstírnou plný náklaďák. Ten si zase hned naloží vypěstované houby. Týdně k nám dorazí asi 2500 kilogramů kávového odpadu, a my jsme při stávající velikosti provozu schopni vypěstovat za stejnou dobu asi 150 kg hub," popisuje vstupy a výstupy GRO van der Steen. "V současnosti hospodaříme ve třech halách, se čtyřmi zaměstnanci střídajícími se na směny."
HLÍVA - ZLATÝ DŮL
Pověst "houbového barona" vydobyla zcestovalému Holanďanovi hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Výrobní proces sám není přitom žádným tajemstvím: "Smícháme zeminu, kompost, kávový odpad a houbové spóry a výslednou směsí naplníme průhledné plastové vaky," popisuje. "Po čtyři týdny je pak necháme viset v zastíněné hale, kde udržujeme konstantní teplotu. Poté je na deset dní přesuneme do haly s chladnějším a výrazně vlhčím ovzduším, aby se lépe rozrostly. Pak už můžeme jen sklízet."
Společnost La Place odebírá houby za 5-6 euro/kg, tedy o trochu více, než je běžná obchodní cena, ale na druhé straně získává předkupní právo na odběr a současně se zbavuje nepotřebného odpadu. Přidanou hodnotou celé výroby je, že nepotřebný růstový substrát po odtěžení úrody je možné dále prodat jako vynikající kompost.
Pytle se substrátem, na němž roste hlíva.
