Využívání a nakládání s odpady pro účely energetického sektoru je ošetřováno řídícími akty a legislativními normami. Přinášíme rámcový, stručný obraz současné stěžejní legislativy v této oblasti.
Podle Energetické politiky, schválené vládou ČR dne 12. ledna 2000, nemohou být obnovitelné, alternativní a netradiční zdroje zásadním zdrojem energie, ale jejich využití bude významným regionálním a lokálním přínosem. Přijatá politika v oblasti získávání a nakládání s energií je otevřeným dokumentem s výhledem na 20 let. Mezi jmenované netradiční zdroje patří i odpady všeho druhu, které při likvidaci spalováním mohou přispět ke krytí místních energetických potřeb, zejména tepelné energie.
Energetické koncepce
Zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., z 25. října 2000, stanoví povinnost přijetí územních energetických koncepcí krajům a statutárním městům. Tyto koncepce jsou závazným podkladem pro územní plánování. Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit rovněž územní energetickou koncepci a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis.
Tato koncepce obsahuje podle zákona také rozbor možných zdrojů a způsobu nakládání s energií a hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie. Mezi tyto možné zdroje patří samozřejmě i odpady.
Podrobnosti obsahu energetické koncepce stanoví nařízení vlády ze dne 21. května 2001. Obsahem vyhodnocení využitelnosti těchto zdrojů je podle tohoto nařízení i zjištění a možnosti využívání případného výskytu druhotných energetických zdrojů na území, zaměřené na regionální a místní cíle a snížení energetické zátěže. Varianty technického řešení územních energetických koncepcí musí podle tohoto nařízení mj. využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie, splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu a být technicky proveditelné s cílem úspor primárních zdrojů energie a vytvoření energetického efektu zdrojové části systému.
Práce na územní energetické koncepci musí být zahájeny do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona, tj. do 1. ledna 2002 (zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2001). Povinnost zpracovat ÚEK musí být splněna do pěti let ode dne účinnosti zákona.
Zákon č. 458/2001 Sb. z 28. listopadu 2001, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (tzv. energetický zákon) stanoví držiteli licence na rozvod tepelné energie, který má vhodné technické podmínky, povinnost výkupu tepelné energie získanou z obnovitelných zdrojů energie, z tepelných čerpadel, vznikající jako vedlejší produkt při technologických procesech a získanou z ekologického spalování odpadů.
Podpora využití
Podpora využití energetického potenciálu jako druhotného zdroje energie, včetně energie z odpadů, je zahrnuta do programu podpor úspor energie, který obhospodařuje Česká energetická agentura a každoročně na základě usnesení vlády vyhlašuje pravidla a podmínky pro poskytování určitých (limitovaných, omezených) prostředků, vyčleněných státním rozpočtem.
Podle přijatého zákona o hospodaření energií bude Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem životního prostředí zpracovávat na období čtyř let Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. K uskutečnění Programu mohou být podle zákona poskytovány dotace ze státního rozpočtu mj. na rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
Pokud se týče ceny vykupované energie z obnovitelných a druhotných zdrojů energie, bude se řídit zásadami stanovenými Energetickým regulačním úřadem, přičemž podle energetického zákona nesmí dojít ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepelné energie pro soubor stávajících odběratelů. Náklady spojené s připojením obnovitelného či druhotného zdroje tepelné energie hradí vlastník tohoto zdroje.
Ladislav Černý,
externí spolupracovník
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
