Zdravotnický sektor v Evropě vytvoří více než dva miliony tun jednorázových plastů ročně

Zdravotnický sektor výrazně přispívá k plastovému odpadu, přičemž méně než 5 % tohoto odpadu se recykluje. Ukázaly to výsledky zprávy, kterou letos společně vydaly konzultační firmy Eunomia a Systemiq. Dokument zkoumá příčiny, rozsah a možné způsoby, jak tuto environmentální krizi řešit.

Plastový odpad ve zdravotnictví: Současný stav a výzvy

Podle zprávy je roční objem plastového odpadu ve zdravotnictví v Evropě a Severní Americe přibližně 2,1 milionu tun. Tento odpad přispívá k emisím skleníkových plynů v objemu 9,3 milionu tun CO₂ ekvivalentu a představuje náklady zhruba 47,6 miliard eur ročně. Více než 95 % tohoto odpadu ale není mechanicky recyklováno, přičemž hlavní překážkou jsou složitost materiálů a vysoké nároky na sterilitu a bezpečnost. Plastové výrobky používané ve zdravotnictví často obsahují vícesložkové materiály či jsou kontaminovány biologickým odpadem, což výrazně omezuje možnosti jejich recyklace.

Očekává se, že bez výrazných intervencí vzroste objem tohoto plastového odpadu do roku 2040 o 35 až 40 %, což zvýší emise CO₂ o více než 4,3 milionu tun a náklady nemocnic o více než 76 miliard dolarů ročně. Současné nakládání s odpady přitom nestačí pokrýt tyto výzvy.

Strategické kroky k radikálnímu omezení plastového odpadu ve zdravotnictví

Zpráva navrhuje pět klíčových strategií, které mohou zásadně snížit množství jednorázových plastů a jejich environmentální stopu:

• Předcházet a snížit zbytečné používání plastů, jako je například nadměrné používání rukavic, kde nejsou nezbytné.

• Opakovaně využívat bezpečné a trvanlivé alternativy, například opakovaně použitelné pláště, tácy a masky.

• Nahradit dosavadní plasty papírovými nebo kompostovatelnými materiály tam, kde je to bezpečné a možné.

• Zlepšit recyklaci prostřednictvím lepšího designu plastových výrobků umožňujícího jejich snadnější třídění a efektivnější separaci odpadu.

• Nakupovat nízkoemisní plasty vyráběné z biobáze nebo s využitím technologií zachycujících uhlík.

Implementace těchto opatření by mohla podle zprávy vést ke snížení jednorázových plastů ve zdravotnictví o 53 % a emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2040, přičemž by zdravotnickým zařízením mohla přinést úspory přes 15,3 miliard eur ročně.

Zpráva také zdůrazňuje potřebu spolupráce napříč dodavatelským řetězcem a zavádění pilotních programů recyklace zaměřených speciálně na zdravotnický plastový odpad, které by mohly pomoci překonat současné bariéry v recyklaci.*

-wal-