V rámci přípravy realizačních programů byla zpracována situační zpráva Realizačnímu programu POH ČR pro odpady z energetiky (SZRP OE). Připravil ji tým společnost DVH CR, s. r. o., ve spolupráci s pracovní skupinou, v níž byli zástupci MŽP, MPO, MF, MMR, VÚV CeHO, SZÚ, výrobci tepla a el. energie, vysokých škol, výzkumných ústavů, poradenských firem, NGO a veřejné správy.
Situační zpráva se zaměřila na odpady ze spalování uhlí pro výrobu energií a z doprovodných procesů včetně tzv. VEP (vedlejší energetické produkty), neboť běžné odpady v tomto odvětví nevybočují z obvyklých poměrů a nevyžadují speciální řešení.
VĚTŠÍ A DIVERSIFIKOVANĚJŠÍ VYUŽITÍ
Z porovnání současné situace u nás a v Evropské unii vyplývají možnosti většího využívání vedlejších energetických produktů (VEP), a to hlavně ve stavebnictví, a také diversifikace jejich použití pro nové nebo speciální účely.
Na základě analytických prací zahrnujících SWOT analýzu byly formulovány návrhy jedenácti opatření (od administrativních a ekonomických po dobrovolné), přiřazených k cílům Plánu odpadového hospodářství ČR.
K přípravě a naplnění některých opatření byly navrženy pilotní projekty. Všech pět pilotních projektů je zaměřeno na prověření možností využití nebo zintenzivnění využívání vedlejších energetických produktů v oblastech, kde se prozatím v ČR neuplatňovaly nebo se uplatňovaly nedostatečně.
Pilotní projekty mají charakter např. posouzení potřeb VEP a popelovin pro dané použití (vyhodnocení dostupnosti, studií právních a administrativních překážek) s návrhy dalších postupů, analytických studií technických, technologických, organizačních, právních a ekonomických výhod, nevýhod a překážek. Navazuje na ně návrh modelového postupu pro uplatnění v praxi či studie návrhu úpravy norem EN 12620 a EN 450 a postupu pro jejich prosazení.
Situační zpráva k realizačnímu programu pro odpady z energetiky byla Ministerstvu životního prostředí (odboru odpadů) předložena k 30. 11. 2005. Z těchto podkladů bude připraven soubor opatření, který bude předložen ke schválení vládě.
STAV OBORU
V minulosti se téměř veškerá produkce popílku a strusky v ČR ukládala ve formě hydrosměsi na odkalištích tzv. plavením. Jen velmi malá část produkce popele se ukládala suchým způsobem nebo byla využívána. Produkty odsíření ani produkty spalování ve fluidních kotlích se v ČR nevyskytovaly.
Některé druhy odpadů z energetiky - (stabilizáty, popel z fluidních kotlů a produkty polosuché metody odsíření) nelze vzhledem k jejich fyzikálním vlastnostem plavením ukládat. Navíc, plavení velmi omezuje možnosti pro využívání popele. Z těchto a dalších důvodů se v současné době od klasického plavení upouští a přechází se na suché způsoby odběru, dopravy a ukládání odpadů z energetiky.
Nejvýznamnějším způsobem prevence a minimalizace odpadů z energetiky je certifikace jednotlivých vznikajících konečných produktů a tedy jejich nezařazení pod působnost zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
SOUČASNÁ PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Z ENERGETIKY
V roce 2003 bylo vykázáno 1 646 705,7 tun a v roce 2004 pak 1 037 767,7 t produktů ze spalování vedených podle zákona č.185/2001 Sb. (odpadů). Za poslední dva roky tedy došlo k výraznému úbytku množství odpadů z energetiky zhruba o 40 %.
Podle evidence Centra pro hospodaření s odpady bylo v roce 2002 a 2003 nejvíce odpadů využito způsobem N1, tedy na terénní úpravy apod. V roce 2003 bylo tímto způsobem využito více než 2,4 mil. t odpadů. K využívání na povrchu terénu je možno použít pouze odpady vyhovující limitním hodnotám obsahu škodlivin v sušině a ekotoxikologickým testům, uvedeným v příloze č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb. V roce 2003 bylo odstraněno skládkováním více než 588 tis. t odpadů z energetiky.
Celkové množství vedlejších energetických produktů bylo zjištěno z údajů poskytnutých producenty VEP nebo odvozením z bilance paliva za ČR. V roce 2003 bylo vyprodukováno 10 368 837 t a v roce 2004 pak 10 672 586 t VEP. Z porovnání množství za poslední dva roky vyplývá, že došlo k mírnému nárůstu množství vedlejších energetických produktů z energetiky.
Podíl využitých vedlejších energetických produktů ke spálenému uhlí v zařízeních producenta se v roce 2004 pohyboval mezi 22-35 % (s výjimkou Sokolovské uhelné, a. s., kde činí 6,5 %). V případě ČEZ, a. s., je podíl kalkulován na základě dat odvozených z bilance paliva za ČR a je odhadován na zhruba 20,7 %.
Nejčastěji byly producenty vykazovány následující vedlejší energetické produkty (VEP): popílek, struska, směs strusky a popílku, popeloviny (plavené), aditivovaný granulát (stabilizát) a sádrovec (energosádrovec). Kvantitativní hodnocení podílu využití jednotlivých druhů VEP vyznívá ve prospěch různých druhů stabilizátu, následuje struska a popílek.
ZÁVĚRY SWOT ANALÝZY
Silnou stránkou problematiky vedlejších energetických produktů je především jejich základní charakter - použití jako náhrada primárních surovin pro rekultivace starých důlních děl, rekultivaci odkališť strusky a popílku, využití pro krajinotvorbu a rekultivace skládek odpadu a používání ve stavebnictví a stavitelství.
Za silnou stránku je rovněž považováno snižování množství odpadu, které je v souladu s hierarchií politiky nakládání s odpady. Pro původce odpadů jsou silnou stránkou také nižší resp. žádné výdaje za odstraňování odpadů skládkováním v případě, že produkují certifikované VEP namísto odpadů ze spalování uhlí.
Slabými stránkami jsou nedostatky v systému právních předpisů, jejich neprovázanost, nejednotnost terminologie, nefungující meziresortní spolupráce a chybějící tlak na využívání VEP spolu s problémy v certifikaci VEP. Za slabinu jsou považovány velké objemy odpadu a indikovány jsou pestré a vážné problémy marketingu a odbytu VEP, vč. obtíží při překonávání rozšířeného názoru o ekotoxicitě odpadů z energetiky. Mezi vybranými slabými stránkami je také ukládání na skládky, chybějící ekonomické zvýhodnění zpracovatelů VEP a chybějící podpora výzkumu a vývoje.
Podpora využití VEP, které nahrazují přírodní zdroje, spočívá zejména v lepší informovanosti veřejnosti a ve vytvoření legislativních předpokladů (technické návody - postup posuzování shody AO) pro využití certifikovaných VEP namísto klasických materiálů i jako exportní komodity. Vhodná by byla také podpora zpracovatelům odpadů a prosazování využívání certifikovaných VEP jako výrobku všude tam, kde by byly vhodné, vč. využití i v dalších odvětvích, nejen ve stavebnictví. Příležitostí k těmto krokům je připravovaná ekologická daňová reforma.
Hrozbou při větším využívání VEP je nesplnění kvalitativních požadavků, prosazování lobbyistických záměrů proti využívání VEP jako výrobku, nedokonalý systém kontroly kvalitativních požadavků na VEP spolu s environmentálními důsledky neúčinné kontroly. Rozvoj uplatnění VEP může ohrozit nezájem veřejnosti či nekvalitní marketing firem a nedostatek odběratelů, resp. zpracovatelů.
NÁVRHY A DOPORUČENÍ
V situační zprávě byly formulovány návrhy jedenácti opatření. Obvykle mají charakter nastavení určitých procesů nebo činností s tím, že poté budou uplatňovány průběžně. Motivačních a podpůrných opatření je celkem pět. Hierarchii od nejvyšší priority po nižší významnost vyjadřuje pořadí č. 1, č. 7, č. 2, č. 6 a č. 10 (viz bližší popis opatření v rámečku).
Administrativní nástroje jsou hlavními nástroji realizace pro dvě opatření - č. 3 a č. 11. Ekonomické nástroje jsou hlavními nástroji realizace pro zbývající dvě opatření - č. 4 a č. 5.
Koncepční charakter mají dvě propojená opatření č. 8 a č. 9, zaměřená na zpracování studie využívání VEP v ČR a meziresortní koordinované prosazení závěrů studie.
Situační zpráva se na základě vyhodnocení SWOT a diskuse k pracovním otázkám dominantně zaměřila na vedlejší energetické produkty. Pět pilotních projektů je prioritně zaměřeno na podporu uplatnění VEP jako náhrady primárních surovin nebo jako specializovaného materiálu pro rekultivace nebo zakládání.
Z navrhovaných opatření a pilotních projektů bude zpracován soubor opatření k zajištění cílů POH ČR, který bude předložen ke schválení vládě.
Jana Kašková
DHV CR, s. r. o.
Zdroj: MŽP ČR. Text prošel redakční úpravou.
Navrhované pilotní projekty
(projekty jsou seřazeny podle významnosti, stanovené hodnotiteli)
1. Prověření možnosti využití VEP v zemních konstrukcích
2. Možnosti využití VEP jako neaktivní složky do betonu
3. Využití VEP pro rekultivace odkališť po těžbě a úpravě uranové rudy
4. Stanovení podmínek pro využití VEP v hlubinných dolech
5. Prověření využitelnosti jednotlivých zrnitostních frakcí popílků jako podmínka pro širší uplatnění VEP
Navrhovaná opatření
Opatření číslo 1
Udržet a posilovat motivaci k co největší produkci VEP na úkor odpadů odstraňovaných ukládáním na skládky.
Podpora původců resp. provozovatelů zařízení produkujících popely a popeloviny pomocí mixu nástrojů a opatření (legislativní, ekonomické, informační, dobrovolné).
Opatření číslo 2
Iniciovat a podporovat informační kampaně ke zvýšení akceptovatelnosti VEP.
Informační kampaně založené na vědecky podložených argumentech (příklady z EU a existující trendy využívání VEP ve světě) přispějí k odstranění neoprávněných obav veřejnosti z použití VEP a pomohou zvýšit akceptovatelnost použití VEP.
Opatření číslo 3
Úprava právních předpisů.
Úpravou se usnadní tržní uplatnění náhrad primárních přírodních zdrojů materiály, které by se jinak staly odpadem. Vznikne úspora z nižší těžby přírodních zdrojů a z neukládání odpadů na skládky.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, doplnit o definici druhotné suroviny a jasně definovat přechod mezi odpady a materiály/surovinami.
Opatření číslo 4
Zohlednit problematiku VEP v rámci ekologické daňové reformy.
Pro podporu většího uplatnění VEP je třeba vytvořit ekonomický stimul ve prospěch technologií šetrných k životnímu prostředí (nižší náklady na pořízení investice a na odstranění znečištění životního prostředí v dalších letech (emise, odpady a odpadní vody).
Opatření číslo 5
Aplikovat dílčí ekonomické nástroje pro podporu uplatňování VEP.
Uplatnění ekonomických stimulů např. zrychleného odpisu investic, které jsou v souladu s BAT. Zvážit snížení sazby DPH na VEP.
Opatření číslo 6
Podpora BAT (např. BREF pro spalovací zdroje).
V rámci vydávání integrovaných povolení požadovat soulad provozu s BAT a výstavbu nových technologií výroby tepla a elektřiny v souladu s BAT.
Opatření číslo 7
Podpořit výzkum a vývoj.
Věnovat pozornost problematice využití odpadů z energetiky, výrobě VEP a vyhledávání dalších možností využití VEP.
Opatření číslo 8
Studie komplexního posouzení problematiky využívání VEP v ČR.
Cíl studie: terminologické vyjasnění, harmonizace a optimalizace požadavků předpisů a norem, včetně odstranění právních překážek uplatnění VEP.
Opatření číslo 9
Meziresortně zkoordinovat prosazení závěrů z komplexního posouzení (2007 - neprodleně po dokončení studie podle opatření 8).
Opatření číslo 10
Posílit a podpořit marketing VEP.
Zvážit podporu uplatňování VEP ve veřejných zakázkách. Vytvořit účinný informační modul pro propagování využití VEP, podpořit dobrovolnou evidenci objemů VEP jejich producenty, např. prostřednictvím odvětvového sdružení.
Opatření číslo 11
Posílit systém kontroly kvalitativních požadavků na VEP a zvýšit kvalitu kontrolní činnosti.
Z terminologických, právních a organizačních problémů (resp. nejasností) vyplývají časté různosti výkladů a postupů kontrolních (inspekčních) orgánů (životní prostředí, obchod). Sjednocená a jednoznačná pravidla a koordinované postupy kontrolní činnosti umožní efektivní provádění kontroly kvalitativních požadavků na VEP. Podkladem pro realizaci opatření je vypracování návrhů postupů a jejich zkoordinování mezi příslušnými státními orgány.
