Zastupitelé obce s 430 obyvateli se obávají případných zdravotních rizik souvisejících se zavážením odkaliště. Zástupci teplárny na schůzi zastupitelstva, které se zúčastnilo odhadem 50 lidí, nepřišli. Mluvčí teplárny Jana Burešová uvedla, že hygienické a ekologické limity jsou plněny.
Od 70. let proudil popílek z teplárny na odkaliště potrubím. Od přelomu tisíciletí teplárna začala odkaliště rekultivovat ukládáním popelové malty pod výrobní značkou Otosan, kterou vozí nákladní auta. Původně mělo její ukládání na odkališti skončit v roce 2020, krajský úřad ale předloni prodloužil termín dokončení stavby na listopad 2030.
Pokračující zavážení odkaliště takzvaným stabilizátem zástupci Nové Dědiny, která se nachází v Přírodním parku Chřiby, kritizují. "Už to trvá strašně dlouho, obec z toho vůbec nic nemá. Ukládá se to sice na pozemcích teplárny, ale je to v našem katastru. Jakmile se zvedne vítr, oblaka stabilizátu vyletí do povětří a je zamořené celé území. Nám se to nelíbí, chtěli bychom to nějakým způsobem ukončit. Tady se pořád něco vyváží a my nevíme, co to je, nedostáváme žádné výsledky měření," řekl ČTK starosta obce Roman Polášek (Dobrá volba pro Novou Dědinu).
Ekologové v minulosti uvedli, že Otosan obsahuje vysoký podíl toxických látek, jako jsou arsen nebo rtuť. "Osobně si myslím, že Otosan životní prostředí a zdraví poškozuje," řekl dnes za organizaci Arnika expert na odpady Jindřich Petrlík, který na zasedání zastupitelstva vystoupil.
Podle Burešové je odkaliště a okolí pravidelně sledováno, měří se prašnost a monitorují se odtékající vody. "Všechny hygienické a ekologické limity jsou plněny. S výsledky měření jsou seznamovány orgány ochrany životního prostředí, státní správy i dotčené obce. Provedli jsme řadu opatření, abychom minimalizovali vliv na životní prostředí, a v těchto opatřeních pokračujeme i v současné době," uvedla Burešová. Zvýšenou prašnost v případě větrného počasí podle ní teplárna řeší intenzivnějším postřikem ploch.
Starosta tvrdí, že množství stabilizátu, které je potřebné pro nový návrh tvarování a utěsnění odkaliště, jehož část je i v katastru Bělova na Zlínsku, se zvýší až o 152 800 metrů krychlových, tedy asi o 20 procent původního celkového objemu. "Plocha rekultivace se zvýší o 12 645 metrů čtverečních, což je navýšení asi o devět procent původní rozlohy odkaliště. To jsou obrovská čísla podle nás," řekl Polášek.
Podle zástupců teplárny se povrch odkaliště tvaruje a utěsňuje tak, aby nedocházelo k průsaku srážkových vod a vyluhování látek z popílku navezeného před více než 25 lety. "Plocha je rozdělena do osmi kazet, pět už je hotových. Teplárna Otrokovice na jaře 2022 požádala obec Novou Dědinu o vyjádření k projektu změna stavby před dokončením, která spočívá ve změně tvaru v prostoru tří kazet, které ještě zbývá dokončit. Rozhodně se nejedná o rozšíření plochy odkaliště Bělov," uvedla Burešová.
Bělovský starosta Jiří Přecechtěl (ČSSD) řekl, že obec bude zastávat stejný postoj jako Nová Dědina. S návrhem na stavební úpravy podle něj teplárna Bělov dosud neoslovila. Žádost o změnu stavby podle náměstkyně hejtmana Hany Ančincové (Piráti) nepřišla ani na krajský úřad, který by o věci měl rozhodovat. Návrh teplárny, na který upozornila MF Dnes, souvisí se současnou situaci na energetickém trhu. Před dvěma lety teplárna dokončila nový plynový kotel a počítala s postupným poklesem spotřeby uhlí. Aby razantně nezvyšovala ceny pro zákazníky, plánovanou strategii nyní změnila, což znamená i vyšší produkci popílku nebo strusky.*
-čtk-
