Spalování není jedinou možností likvidace odpadu a tuhých a kapalných médií kontaminovaných persistentními chlorovanými organickými kontaminanty jako jsou PCB, dioxiny a pesticidy.
Technologie BCD vyvinutá za podpory US Agentury pro ochranu životního prostředí se již deset let úspěšně využívá v řadě průmyslově vyspělých zemí (USA, Austrálie, Nový Zéland, Mexiko, Španělsko atd.) při sanacích lokalit znečistěných uvedenými kontaminanty. S využitím této technologie byly úspěšně realizovány i velké sanační projekty. V roce 2002 byl v USA (Severní Karolina) odstartován s využitím BCD velký sanační projekt na dekontaminaci zhruba 40 tisíc tun zemin a odpadů znečistěných chlorovanými látkami.
Dvě etapy procesu
Z praktického hlediska lze technologický proces likvidace chlorovaných organických kontaminantů s využitím BCD rozdělit na dvě etapy.
V první etapě tj. při nepřímé termické desorpci dochází zahříváním vnější stěny rotační pece při teplotě kolem 500oC k oddělení chlorovaných kontaminantů. Zemina nepřichází do přímého kontaktu s horkými plyny. Je potlačena přítomnost kyslíku, aby se zabránilo sekundární tvorbě dioxinů z chlorovaných uhlovodíků. Výkon rotační pece dosahuje až 15 tun kontaminovaného materiálu za hodinu.
V druhé etapě se zahuštěný podíl s obsahem chlorovaných uhlovodíků a prach, které vznikly v první etapě, a další chemikálie z provozních prostor zneškodňují v reaktoru BCD. Reaktorem je vyhřívaná nádoba. Reagující látky: ropný olej, hydroxid sodný, katalyzátor a odpadní materiály se vkládají do reaktoru, z něhož byl kyslík vytlačen dusíkem. Reaktor se zvenku zahřívá a při teplotách nad 330 oC probíhá několik chemických reakcí, které štěpí chlorované uhlovodíky.
Nejprve se atomy chloru oddělují od organických molekul za vzniku chlorovodíku, přičemž donorem vodíku je zde olej. Výsledným produktem je chlorid sodný -běžná sůl vzniklá z reakce s hydroxidem sodným -a uhlíkové reziduum vzniklé rozkladem odchlorované organické molekuly.
Reakce probíhá po jednotlivých dávkách, přičemž zbylé substance zůstávají v reaktoru až do doby, než je celý proces ukončen a všechny kontaminanty zcela zneškodněny. Reakce je řízena pomocí odběru vzorků z reaktoru a jejich analýzy. Reakce pokračuje až do doby, než je dosaženo požadované úrovně destrukce. Reakce většinou probíhá 6-12 hodin. Vodní páry vzniklé během reakce se kondenzují a zneškodňují v menší zneškodňovací jednotce.
Dusíkový plyn na výstupu prochází sérií filtrů z aktivního uhlí, kde se odstraňují veškeré stopy kontaminantů. Produkty reakce se poté ochlazují před jejich vypouštěním. Olej se odděluje od reziduí a recykluje v reaktorech. Sůl a přebytečný hydroxid sodný se vymyjí z rezidua a lze je použít k neutralizaci kyselých odpadních vod. Účinnost BCD je v podstatě 100 % -99,999 %.
Jiná technologie
Kromě BCD existuje ještě technologie GPCR (chemická redukce v plynné fázi), vyvinutá malou kanadskou firmou Eco-logic, která je schopna likvidovat persistentní chlorované organické kontaminanty. Ve srovnání s BCD, která má prokazatelné výsledky (přes 100 tisíc tun dekontaminových zemin a v současnosti realizovaný mega-projekt v Severní Karolině), GPCR nemá adekvátní reference. Kromě několika vysloveně mini-projektů realizoval ECO-LOGIC pouze spíše menší sanační projekt kolem 2000 tun v Austrálii. Jeho realizace však trvala cca 5 let.
Zpráva orgánu OSN pro životní prostředí (UNEP) konstatuje, že technologie GPCR nebyla adekvátně prokázána při dekontaminaci zemin a je stále v pilotním stádiu. Navíc z technického hlediska a zejména bezpečnosti je tato technologie dražší a méně vhodná. Reakce GPCR totiž probíhá při podstatně vyšších teplotách a s použitím vodíku (manipulace s explozivním plynem, rizika jeho přepravy), a není proto vhodné ji používat poblíž lidských sídel.
Použití v ČR
Zřejmě vzhledem k výše uvedeným důvodům se příslušné orgány státní správy ČR rozhodly pro technologii BCD k realizaci dekontaminace příslušné části průmyslového areálu Spolany, a. s. Neratovice, kterou by měla realizovat společnost SITA Bohemia patřící do nadnárodní skupiny Suez s výbornými referencemi z řady sanačních projektů v západní a střední Evropě. Sita s úspěchem likvidovala dioxiny ve Francii, Holandsku a SRN, kde i v současné době provozuje vlastní zařízení. Výběr Sity jako smluvního partnera FNM ČR rovněž souvisí s připraveností Sity poskytnout potřebné finanční zdroje k výrobě technologie BCD, jež z bude z přibližně 85 % vyrobena v ČR. Sita je ze zahraničních firem největším investorem do environmentálních technologií v ČR. V Ostravě provozuje velkokapacitní jednotku termické desorpce a nejmodernější spalovnu nebezpečných odpadů ve střední Evropě, která s velkou rezervou splňuje nejpřísnější technické normy Evropské unie, včetně čištění spalin z DeNoxů, které bude obligatorní až v roce 2005.
Ing. Pavel Vacek,
SITA Bohemia, a. s.
|