V ČR je ročně evidováno kolem 22 tis. tun vznikajících odpadu ze zdravotnictví. Z toho je zhruba 10 % evidováno jako odpady nebezpečné. Nakládání se zdravotnickými odpady musí jednoznačně splňovat základní cíl, tj. bezpečnost procesu, a to od vzniku odpadu až po jejich konečné odstranění.
V loňském roce vydalo Ministerstvo životního prostředí metodické doporučení k nakládání s odpady ze zdravotnictví - z nemocnic a z ostatních zdravotnických zařízení nebo jim podobných zařízení (MŽP, odbor odpadu, červenec 2007). Jeho cílem je sjednotit přístupy správních a kontrolních orgánů k problematice předcházení, vzniku, využívání a odstraňování odpadu v podskupině 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí vznikajících ve zdravotnických zařízeních).
RIZIKA PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví může být příčinou vzniku onemocnění nebo poranění. Odpady obsahují především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty.
Riziko není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení. Mezi hlavní cíle bezpečného nakládání s odpady patří nutnost třídění nebezpečných odpadu od odpadu ostatních (ne-nebezpečných), které nevyžadují zvláštní způsob nakládání a odstranění. Riziko odpadu ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromaždování a odstranění. Současně tím dochází ke snížení nákladu na úpravu a odstranění.
Poznatky o technologiích, které upravují infekční odpady (dekontaminace odpadu, nevratné transformace odpadu) umožňují odstraňovat odpady ze zdravotnictví jako odpady kategorie "ostatní" bez nebezpečné vlastnosti zejm. infekčnosti se sníženým rizikem pro zdraví lidí a životní prostředí. Bez ohledu na použité technologie úpravy a odstranění odpadu je nutné, aby v celém cyklu nakládání s odpady ze zdravotnictví byla dodržena pravidla na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Základním předpokladem bezpečného nakládání s odpady ze zdravotnictví je zpracování a následné dodržování pokynu (provozního rádu) pro nakládání s odpady.
Provozní rád zařízení pro sběr a zařízení k odstranění, vč. úpravy před odstraněním odpadu ze zdravotnictví, schvaluje podle zákona krajský úřad a orgán ochrany veřejného zdraví k němu vydává stanovisko.
TŘÍDĚNÍ A SBĚR V MÍSTĚ VZNIKU
Pro tříděné odpady se používá oddělených shromažďovacích prostředků, odpovídajících druhu a povaze odpadu. Všechny shromažďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené. Třídění (oddělené shromaždování) odpadu se provádí nejen ve smyslu Katalogu odpadu podle jednotlivých druhu a kategorií, ale s ohledem na další nakládání s ním, např. úprava odpadu a konečné odstranění odpadu.
Třídění odpadu na jednotlivých odděleních zdravotnických zařízení vychází ze způsobu odstranění odpadu. Jde především o oddělené ukládání do samostatných shromažďovacích prostředku: ostrých předmětů, nepoužitelných léčiv, cytostatik, odpadů určených ke spálení (infekční odpady, biologicky kontaminované odpady a patologicko-anatomické odpady, které však nejsou v Katalogu odpadu uvedeny), komunálních odpadů (kromě odpadu z infekčních oddělení, plastu, skla, papíru a chemických odpadu.
Není možné mísit nebezpečné odpady navzájem nebo nebezpečné odpady s ostatními odpady ve smyslu § 12 zákona. Míšením odpadu by mohlo dojít k ohrožení zdraví lidí a bylo by v rozporu s vyhláškou. Pro zdravotnické odpady je nezbytné z hlediska minimalizace zdravotních rizik trvat na přísném třídění (oddělené shromaždování) odpadu, a to především ostrých předmětů, nepoužitelných léčiv, infekčních odpadů apod.
Odpady se odstraňují z pracoviště zdravotnického zařízení (z ordinací, oddělení apod.) denně. Svoz shromažďovacích prostředků se βprovádí okamžitě po ukončení pracovní doby, u nepřetržitých pracovišť nejpozději v intervalu 1x za 24 hodin. Použití papírových shromažďovacích prostředků neodpovídá požadavkům na bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a je v rozporu s vyhláškou.
Každý shromažďovací prostředek je třeba s ohledem na ochranu zdraví osob, které s odpady dále nakládají, řádně označit, zejména druhem odpadu, místem, datem a hodinou vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným odlišením shromažďovacího prostředku. Shromažďovací prostředky je možno vyprázdnit pouze do přepravních obalu odpovídajících přepravě nebezpečných látek nebo mohou být samy přepravním obalem, pokud vyhovují právní úpravě. V blízkosti shromažďovacího prostředku pro nebezpečné odpady musí být umístěn identifikační list shromaždovaného odpadu. Maximální doba mezi shromážděním infekčního odpadu ze zdravotnictví a jeho odstraněním je v zimním období 72 hodin a v letním období 48 hodin.
DEKONTAMINACE
Podle zákona jsou dekontaminační zařízení zařazena zejména pod způsoby odstraňování odpadu D8 a D9. K provozování vydává souhlas příslušný krajský úřad, který rovněž schvaluje provozní rád zařízení.
Provedení řádné dekontaminace, jejíž účinnost byla prověřena dlouhodobým zkoušením, dojde k odstraněním nebezpečné vlastnosti infekčnost. Po dekontaminaci je možno s odpady nakládat jako s odpady ostatními (ne-nebezpečnými) a zařadit je podle Katalogu odpadů jako pod katalogová čísla 18 01 04, 18 01 01 nebo 18 15 01 obalové odpady ("dekontaminované").
Za konečné odstranění odpadu považováno spálení odpadu. Převoz odpadu ke konečnému odstranění se řídí ADR předpisem.
ODSTRAŇOVÁNÍ A VYUŽÍVÁNÍ
Skládkování infekčních odpadů, nebezpečných chemických odpadů a nepoužitelných léčiv, tedy většiny odpadů ze zdravotnictví v ČR, je obecně zakázáno.
Nejčastějším způsobem odstranění odpadu ze zdravotnictví je jeho spalování ve spalovnách nebezpečných odpadů. Teplota pro spalování odpadu musí být dle doporučení WHO vyšší než 1000 °C. V zařízení spalovny nesmí být odpady skladovány, ale odstraněny bezprostředně po jejich dovozu do zařízení.
Určité druhy odpadu ze zdravotnictví je nutno vždy spalovat. Jde především o infekční odpady, všechny patologicko-anatomické odpady, odpady z dialyzačních oddělení, krevní vzorky, ostré předměty, nepoužitelná léčiva a cytostatika nebo chemické odpady. Obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny i po jejich dekontaminaci je rovněž doporučeno spalovat.
Zdroj: MŽP, zpracování - jhm -
Barevné značení shromažďovacích prostředků
žlutá - infekční odpady
červená - odpady ke spálení
černá - patologicko-anatomické odpady
modrá - ostatní odpady (ne-nebezpečné odpady)
zelená - odpady k dekontaminaci
transparentní - komunální odpady (ne-nebezpečné odpady)
