Základní legislativní požadavky pro IPPC

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrovaném povolení, se vztahuje pouze na provozovatele, jejichž kategorizace je uvedena v příloze 1 zákona. Žádost o integrované povolení podává provozovatel v listinné a elektronické podobě.

Provozovatel, který podal žádost o stavební povolení do 30. 10. 1999, uvedl zařízení do provozu nejpozději do 30. 10. 2000 a bude toto zařízení provozovat ještě po 30. 10. 2007, musí získat integrované povolení nejpozději do 30. 10. 2007 (obr. 1).

Provozovatel, který podal žádost o stavební povolení do 31. 12. 2002 nebo uvedl zařízení do provozu v období mezi 30. 10. 2000 a 31. 12. 2002, předloží integrované povolení nejpozději do 31. 3. 2003 (obr. 2). Provozovatelé jsou povinni v obou případech v žádosti předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly vydány podle jiných právních předpisů. Po 1. 1. 2003 předkládají provozovatelé vyplněný formulář "Žádost o integrované povolení" včetně příloh jako podklad pro získání stavebního povolení.

Nejlepší dostupné techniky

Aby byl zajištěn požadavek snižování zátěže životního prostředí, byly v Evropské unii zavedeny dokumenty s označením BREF's a BAT. Dokumenty BREF's (BAT Reference Documents) jsou, přeloženo z angličtiny, referenčními dokumenty tzv. BATů. (Best Available Technique). Podle zákona o integrované prevenci jsou dokumenty popisující nejlepší dostupné techniky.

Referenční dokumenty obsahují informace o daném odvětví, resp. procesu, o používaných technikách s vyčíslením indikátorů jednotlivých kritérií pro nejlepší dostupné techniky, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu.

Jádrem každého referenčního dokumentu je popis nejlepších dostupných technik odvozených na základě předešlých informací a příslušné emisní limity. Z popisů jsou zpracovány závěry a obsahují i předpokládaný další vývoj v řešené problematice.

Pod pojmem nejlepší dostupná technika se rozumí nejefektivnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a provozních metod, které jsou vyvinuty a definovány pro příslušnou kategorii provozovatele a jsou technicky a ekonomicky dostupné (vyjadřuje se zkratkou ALARA).

Termínem "nejlepší" se v tomto dokumentu rozumí nejefektivnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

Termínem "dostupnou" se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku, jež umožňuje realizaci v příslušném průmyslovém oboru za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přednosti, ať již tato technika je nebo není v dotyčném členském státě používána či vyráběna, pokud je provozovateli vhodně přístupná.

Termín "technika" se označuje jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno a vyřazováno z činnosti.

Třebaže samotný obsah dokumentů včetně odvozených emisních limitů není sám o sobě právně závazný, musí být vzaty v úvahu při vydání integrovaného povolení. Evropská komise předpokládá, že podmínky povolení, které se odchýlí od emisních limitů uvedených v referenčních dokumentech, budou patřičně odůvodněny.

Pokud zatím nejsou žádné podklady o nejlepších dostupných technikách k dispozici, vychází se při vydávání integrovaného povolení pouze z emisních limitů obsažených ve složkových zákonech nebo v jiných zákonných předpisech. To se vztahuje i na získávání integrovaného povolení pro skládky v České republice, kde se má vycházet z oborových norem.

Na koho se vztahuje

Požadavky zákona o integrované prevenci se vztahují na zařízení uvedená v příloze č. 1 zákona, která jsou zařazena do kategorií energetika (čtyři podkategorie), výroba a zpracování kovů (šest podkategorií), zpracování nerostů (pět podkategorií), chemický průmysl (šest podkategorií), nakládání s odpady (čtyři podkategorie) a ostatní zařízení (osm podkategorií).

Mezi uvedené čtyři podkategorie u nakládání s odpady patří:

- zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně,

- zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu,

- zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně,

- skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

Zákon č. 76/2002 Sb., se vztahuje i na soubor zařízení, která spolu souvisejí, jestliže alespoň jedno ze zařízení je uvedeno v příloze č. 1 zákona.

Struktura formuláře

Formulář je zpracován jako příloha vyhlášky č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Vzor žádosti je rozdělen na část A a část B. Část A - vlastní formulář - má 21 stránek a je pro všechny provozovatele uvedené v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., stejný. Část B je metodický návod, který by měl usnadnit vyplňování formuláře, a má 18 stránek.

Pro všechny provozovatele, kteří jsou uvedeni v příloze č. 1, platí stejná struktura formuláře. Žádost se bude lišit v předkládané verzi, protože každý provozovatel bude vyplňovat pouze tu část formuláře, která bude relevantní skutečnému stavu.

Obsah jednotlivých kapitol formuláře je poměrně rozsáhlý a zahrnuje:

- Identifikace provozovatele zařízení.

- Informace vztahující se k vydávání integrovaného povolení nebo jeho změně.

- Popis zařízení a s ním přímo spojených činností. Součástí popisu jsou systémové grafy vazeb mezi provozy a bloková schémata zařízení. Je požadavek jejich porovnání s BATy.

- Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti (text určený k informování veřejnosti).

- Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají/budou používat a jím jsou/budou produkovány. Z bezpečnostních listů nebezpečných látek se uvádějí se pouze fyzikálně chemické vlastnosti látek. Součástí je popis opatření na úsporu energií, surovin atd. a jejich porovnání s BATy.

- Emise a jejich zdroje, další vlivy ze zařízení. Důraz je kladen na grafické podklady včetně grafického vyjádření dosahů negativních vlivů na ekosystém.

- Popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku, úpravě, využívání či odstraňování odpadu.

- Popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí. U plánovaných měření je třeba zformulovat představu provozovatele o formě a rozsahu sledování s tím, že se de-facto jedná o závazek provozovatele, který bude sledován.

- Popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru -záměry provozovatele v oblasti analyzování rizika havárie, EMS, ISO.

-Návrh závazných podmínek provozu zařízení a jejich časové plnění. Cílem této části je donutit provozovatele stanovit si do budoucna snižování ekologické zátěže. Navržené závazné podmínky musí být minimálně na úrovni stávajících požadavků legislativy či oborových norem.

- Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy.

- Seznam použitých zkratek, další podklady atd

- Přílohy k žádosti -kopie všech podkladů specifikovaných v jednotlivých bodech, na které se zpracovatel ve formuláři odvolává a z nichž text nebo grafické informace vyplývají. Nejsou přikládány kopie bezpečnostních listů nebezpečných látek a informace považované za know-how provozovatele.

Kvalita podkladových materiálů

Vyhláška č. 554/2002 Sb. blíže specifikuje v části A přílohy, které tvoří nezbytný podkladový materiál pro vyplňování formuláře. Tyto podklady jsou členěny na povinné, jejichž rozsah je přímo specifikován v žádosti, požadované příslušným úřadem v rozsahu, formě či počtu, další požadované příslušnými právními předpisy vztahujícími se k zařízení, má-li je provozovatel k dispozici, a které je možné podat v listinné podobě, nejsou-li v digitální formě ekonomicky nebo technicky pro provozovatele dosažitelné, v počtu požadovaném legislativou pro vydání integrovaného povolení.

Ke zjednodušení vyplňování formuláře dojde za podmínky, že jsou potřebné podklady dostupné v digitální podobě. Jedná se především o podnikatelský záměr (pro nové stavby), v němž jsou specifikováni budoucí zákazníci a předpokládané množství přijímaných odpadů, zatřídění odpadů (katalog), možnost separace odpadů, možnost využití separovaného materiálu, budoucí odběratelé separovaného materiálu, odhad množství vlastního odpadu, předpokládaná spotřeba energií atd. Mezi potřebné doklady dále patří inženýrsko geologický průzkum lokality, projektová dokumentace stavby (včetně měřičské zprávy) a monitoringu, posouzení vlivu stavby na životní prostředí, provozní řád, grafické podklady (plány areálu, měřičský plán, mapy zájmového území, řezy a další).

Zjednodušení komunikace

Cílem integrovaného povolení je zjednodušit komunikaci investora, resp. provozovatele dotčené technologie s místně příslušnou územní správou při stavebním řízení. Zároveň tak dochází ke sjednocení nezbytných údajů.

Požadované údaje je třeba vyplnit ve vzájemné provázanosti, musí na sebe navazovat a poskytovat zdůvodnění závazným podmínkám navrženým v kapitole 13. Návaznost musí být zřejmá nejen v technické části, ale i v části volného popisu zařízení, objektu a činností. Velký důraz je kladen i na kvalitu a reprezentativnost grafických materiálů. Mapy, plány, schémata a grafy by neměly být přiloženy bez vysvětlujícího textu.

Dojde-li ke změně příslušných právních předpisů uvedených v této příloze, je třeba při vyplňování žádosti vycházet z právních předpisů účinných v době podání žádosti. Některé části formuláře jsou určeny pouze pro přechodnou etapu (např. přehled všech již vydaných pravomocných rozhodnutí).

RNDr. Vlasta Navrátilová,

Mgr. Michal Vaněček,

ISATech, s. r. o.