Fungování systému zpětného odběru obalového odpadu u nás již patnáct let zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Nedávno ohlásil svůj zájem o vstup do této oblasti další hráč: německá společnost Interseroh. Tvrdí, že systém dokáže udělat efektivnější a levnější.
Obaly od spotřebního zboží končí v naprosté většině v komunálním odpadu - jejich podíl v něm dosahuje až osmdesáti procent. Majitelem komunálního odpadu je podle zákona o odpadech obec. Stejný zákon požaduje, aby obec zajistila vytřídění složek, které je možno recyklovat. Zavedení separovaného sběru do barevných kontejnerů (s následujícím zpracováním a recyklací odpadů) řeší splnění povinností jak obcí, tak firem.
Propojení dvou stran zpětného odběru u nás zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. Jejími akcionáři jsou významné firmy z oblasti potravin a spotřebního zboží, jako je například Coca-Cola, Procter & Gamble, UNILEVER ČR, Nestlé nebo Tetra Pak, vesměs s 10% podílem. Pro činnost získala společnost autorizaci MŽP v roce 2002, v minulém roce jí byla prodloužena do roku 2020.
Zákon o obalech je nastaven tak, aby autorizovaná obalová společnost (AOS) fungovala jako organizační složka a odděluje ji přísně od businessu s odpadem, například nesmí být spoluvlastněna odpadovou firmou nebo působit ve prospěch firmy, která v odpadech podniká. Nepřeje si to ani ÚOHS, který v létě upozornil na to, že AOS by mohla negativně ovlivňovat trh odpadových služeb či obchodu s druhotnými surovinami, kdyby s odpady měla možnost nakládat či obchodovat.
Účast v systému EKO-KOM je pro firmy i obce dobrovolná. V současnosti je do systému na straně firem zapojeno více než dvacet tisíc subjektů. Těch, které se rozhodly zajistit zpětný odběr svých odpadních obalů samostatně, je pouze několik stovek, a většinou jde o společnosti se specializovanými obaly. Obcí je do systému zapojeno 6025, to znamená, že 98 % celé populace ČR má aktuálně možnost své odpady třídit. Obalové odpady se dnes v ČR sbírají a využívají ze 71 % (papír 85 %, plasty 65 %), což nás řadí mezi šampiony Evropy.
JAK SE TVOŘÍ POPLATKY
Firmy zaplatí za každý obal, který uvedou na trh, stanovený poplatek na účet EKO-KOMU. Poplatky jsou vypočítávány na základě nákladů sběru, způsob jejich stanovení je konzultován zejména s Potravinářskou komorou a jsou pro všechny klienty stejné. Z těchto prostředků pak AOS platí obcím za separovaný sběr podle množství vytříděných obalových odpadů.
"Máme jednotné podmínky jak pro klienty, tak i pro obce. Například u obcí podle ročních výkazů o separovaném sběru spočítáme průměrný náklad na tunu plus související režii a podle toho obcím platíme," říká Zbyněk Kozel, generální ředitel AOS EKO-KOM. Platby EKO-KOMu pokrývají v současnosti okolo 70 % nákladů na separovaný sběr v městech a obcích. "Třetina, kterou neplatíme, jsou vlastně odpady, které jsou vytříděné v barevných kontejnerech, ale nejsou to obaly," poznamenává Zbyněk Kozel.
V systému se "točí" zhruba 1,5 mld. Kč ročně. Z toho zhruba 1,2 miliardy odchází v přímých platbách na třídění a recyklaci v obcích. Značné náklady si vyžaduje osvěta pro veřejnost na podporu třídění, kterou má AOS povinnou. Vedle známých TV spotů jsou to informační akce v městech a obcích a rozsáhlé aktivity pro školáky - AOS musí vzdělávacími programy oslovit minimálně 15 % populace ve věku 3-15 let.
Přibližně 430 milionů korun má nyní EKO-KOM v rezervním fondu. Ten je určen na pokrytí neočekávaných situací na trhu. Když například v roce 2009 došlo k dramatickému propadu trhu s druhotnými surovinami, byly z něj podporovány dotřiďovací linky a zpracovatelé, aby nadále odebírali od obcí vyseparované odpady. Komunální odpad má totiž jednu velmi zásadní vlastnost: vzniká neustále a jeho produkci nelze žádným způsobem snížit nebo omezit. Proto musí celý následný systém nakládání s ním být stabilní a hlavně musí hladce fungovat, jinak se obce a města dostávají do neřešitelných problémů.
NOVÝ HRÁČ NA TRHU
Oznámení, že chce do oblasti zpětných odběrů vstoupit nová společnost, vyvolalo mezi zainteresovanými lidmi v oblasti odpadového hospodářství pozdvižení. Postavení EKO-KOMu je v této oblasti naprosto dominantní, což na jedné straně zajišťuje stabilitu, na druhé straně vyvolává přirozenou averzi. Legislativa nebrání tomu, aby se na trhu pohybovalo více podobných společností, jediné omezení klade v tom, že tyto společnosti musejí být vlastněny výrobci baleného zboží a nesmějí být propojeny s nikým, kdo podniká v odpadech. Společnost Interseroh je součástí německé odpadové společnosti ALBA. Systémy zpětného odběru provozuje ve více zemích Evropy (Německo, Rakousko, Itálie, Polsko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina). Česká společnost Interseroh Czech má v současnosti šest akcionářů. Najdeme mezi nimi dodavatele minerální vody (AQUA EXTRA, 33% podíl), poradenské společnosti, vlastněné skupinou ALBA (profitara Austria GmbH, 33% podíl), nebo skupinu AGROFERT s podílem 22,5 %.
Své plány představila společnost teprve nedávno. "Jsme si jisti, že v ČR je velký prostor pro zefektivnění sběru a recyklace obalů. Je tomu tak v každém monopolním prostředí," říká Ivan Václavek, generální ředitel Interseroh Czech, a. s. Svůj uvažovaný vstup do organizování zpětných odběrů vysvětluje jako snahu společnosti vyhovět svým klíčovým zákazníkům - nadnárodním společnostem, které působí i v České republice. Nejsou podle něj spokojeny s tím, že nemají volbu při výběru AOS, ani s tím, že EKO-KOM nesnižuje poplatky, které musejí společnosti platit do systému.
LEVNĚJŠÍ SYSTÉM
Do svého systému chce získat Interseroh firmy díky nižším nákladům. "Určitě v prvním kroku nastavíme poplatky nižší a potom podle situace na trhu je budeme jen snižovat, ne zvyšovat. Myslím, že v prvním kroku můžeme službu systému pro firmy (povinné osoby) zlevnit až o deset procent," slibuje Ivan Václavek.
Obavy, že by méně peněz v systému znamenalo také menší platby pro obce (což by pro ně znamenalo buď omezení separace, nebo zvýšení poplatků pro občany na dofinancování systému) Ivan Václavek odmítá.
Společnost Interseroh na počátku března podala na Ministerstvo životního prostředí žádost o autorizaci a nyní běží správní lhůta pro její vyřízení. Ivan Václavek neočekává potíže s jejím udělením, ani následným rozjezdem systému. Autorizace nezná žádný odkladný účinek - jakmile ji společnost obdrží, musí okamžitě zajišťovat zpětný odběr a plnit kvóty recyklace.
Interseroh nyní vyjednává se Svazem měst a obcí i zástupci odpadářských firem. Požadavky zákona předpokládají, že by měli v průběhu prvního roku pokrýt 10 % trhu s obaly a také sběrnou síť všude, kde jsou tyto obaly prodávány.
