Menu
e-shop
Od 8. do 14. září probíhá 10. ročník Evropského týdne recyklace baterií (European Battery Recycling Week). Iniciativa vznikla z popudu evropské asociace Eucobat , která sdružuje kolektivní systémy pro zpětný odběr baterií evropských zemí. Hlavním cílem této iniciativy je upozornit veřejnost na důležitost třídění a recyklace baterií. Evropský týden recyklace baterií se vyhlašuje na počest slavného italského lékaře a fyzika Luigi Galvaniho, který se narodil 9.září 1737. V České republice je patronem Evropského týdne recyklace baterií nezisková organizace Ecobat, který je jediným kolektivním systémem organizujícím sběr všech typů odpadních baterií.
Podle Petra Kratochvíla, jednatele společnosti Ecobat, stále velká část baterií končí tam kde nemá. „Lidé jednak stále vyhazují baterie do směsného odpadu a dále je pak také skladují v domácnostech. Vyhazování baterií do směsného odpadu je nejen neekologické, ale i velmi nebezpečné. Na skládkách či ve spalovnách se z baterií uvolňují škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které znečišťují ovzduší, půdu a vodu. Nesprávně vyhozená baterie může navíc jednoduše zkratovat, přehřát se a způsobit požár nebo dokonce i výbuch. Ze stejného důvodu není dobré ani staré baterie skladovat doma,“ říká Petr Kratochvíl. Dalším důvodem potřeby třídění jsou v bateriích obsažené cenné kovy, jako jsou železo, mangan, kobalt, nikl, měď a stříbro, které jsou nekonečně recyklovatelné. Recyklací 100 kilogramů baterií je možné získat až 74 kilogramů kovonosných surovin.
Třídění malých přenosných baterií se však podle dat společnosti Ecobat stále zlepšuje a hlavní problém nyní představují především větší baterie.
Podle Petra Kratochvíla se povědomí o potřebě třídit staré baterie zvyšuje a za posledních deset let se podařilo téměř zdvojnásobit objem sesbíraných spotřebitelských přenosných baterií, jako jsou typicky tužkové a mikrotužkové baterie. Baterií z této kategorie lidé loni vytřídili více než 2 tisíce tun, tedy zhruba polovinu množství uvedeného na trh. Česko v této kategorii baterií plní cíle stanovené EU, která vyžaduje sběr minimálně 45 % prodaných spotřebitelských baterií. Současná míra sběru spotřebitelských baterií však podle EU nebude stačit, od roku 2027 bude nutné zvýšit ji na 63 % a od roku 2030 dokonce na 73 %. Podle Petra Kratochvíla je sběrná síť na tyto požadavky připravena, bude však ještě třeba více zapracovat na osvětě mezi spotřebiteli.
Zcela bezproblémový je i sběr starých autobaterií, které jsou od spotřebitelů vykupovány. Celkem se ji sesbírá více než 95 %.
Dohromady se v minulém roce vytřídilo 168 miliónů kusů baterií. Problém podle Petra Kratochvíla je nyní především nízká efektivita sběru průmyslových baterií využívaných například v domácích solárních elektrárnách a dále pak baterií z lehkých dopravních prostředků, jako jsou elektrokola a skútry. Podle odhadů Ecobatu se nyní k ekologické likvidaci vrátí jen kolem 5 % baterií z elektrokol a skútrů a jen kolem 3 % baterií z malých solárních elektráren. Přitom například baterií z lehkých dopravních prostředků by se mělo podle EU od roku 2028 třídit 51 %. Na rozdíl od malých přenosných baterií neexistuje pro výrobce a dovozce větších baterií jasná pravidla, která by zajistila efektivní sběr.
„Stát bohužel nenutí výrobce a dovozce těchto baterií se chovat ekologicky a tedy zajistit správně vytřídění baterií, která prodávají. Bohužel tak není jasné, kdo bude v budoucnu ekologickou likvidaci platit. Obávám se, že stejná chyba se nyní začíná opakovat u bateriových úložišť. Jejich budování stát na jednu stranu podporuje a na druhou stranu neřeší, co se jednou stane s vysloužilými bateriemi z nich. S každým rokem odkládání řešení se celý pomyslný dluh dále zvyšuje,“ uzavírá Petr Kratochvíl.
K zlepšujícím se výsledkům sběru baterií přispívá i stále rostoucí síť sběrných míst. Aktuálně je takových míst téměř 28 tisíc. Malé spotřebitelské přenosné baterie lze odevzdávat například ve školách, v obchodech či na obecních úřadech. Větší baterie lze vracet prodejcům nebo odevzdávat v rámci sběrných dvorů.*
-tz-
