Z plastového odpadu se vyrábějí elektřina, vodík i nafta

Od roku 1950 vzrostla světová produkce plastů více než 200tisíckrát. Rozvinuté ekonomiky jsou schopny v současné době recyklovat jen kolem 30 % plastového odpadu, uvádí agentura Hejlservis. Hledáním jeho energetického využití se proto zabývá řada společností po celém světě. Unikátní technologie funguje také v Česku.

V České republice je průkopníkem tohoto odvětví společnost C-Energy, která v Plané nad Lužnicí na přelomu ledna a února roku 2020 spustila zkušební provoz první spalovny nerecyklovatelných plastů v tuzemsku. Jednotka za 52 milionů korun každoročně přemění 2 400 tun nerecyklovatelného plastu na 40 tisíc GJ tepla pro průmyslové odběratele C-Energy a města Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Zařízení bude zpracovávat plastové odpady z blízké průmyslové zóny Planá nad Lužnicí. V Evropě podobná menší zařízená na využití plastového odpadu fungují hlavně ve Švýcarsku a Finsku.

Také společnost Enexor z Tennessee v USA začátkem tohoto roku představila svůj systém přeměny nerecyklovatelných plastů na čistou energii. Je založený na robustním ocelovém kontejneru o rozloze několika metrů čtverečních, který lze umístit v podstatě kdekoliv na světě a řídit na dálku. Moduly o výkonu 75 kW a tepelném výkonu 125 kW lze spojovat do sérií a Enexor počítá s jejich prvním nasazením ve 3. čtvrtletí roku 2020 v Latinské Americe a v Asii.

Vodík z plastů

Na začátku března povolily místní úřady britského hrabství Cheshire zahájení výstavby první továrny na výrobu vodíku z odpadních plastů. Stavba nedaleko Liverpoolu začne letos na podzim a už v roce 2021 by zařízení mělo denně zpracovat až 35 tun nerecyklovatelných plastů a přeměnit je na elektřinu a čisté palivo pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozidla. Investice dosahuje výše 8,9 milionu USD (223 milionů korun).

Například továrna v lokalitě Protos využívá průkopnickou technologii DMG (Distributed Modular Generation), kterou vyvinula společnost PowerHouse Energy Group. Provozovatelé očekávají, že projekt bude odrazovým můstkem pro expanzi po celé Velké Británii. Podepsáno je už 11 dohod o přípravě dalších podobných zařízení v celkové hodnotě 165 milionů USD (4,1 miliardy korun).

Výrobu vodíku z nerecyklovatelného plastového odpadu připravuje také italský energetický gigant Eni s konsorciem více než 2 600 regionálních firem pro sběr, recyklaci a využití plastů. V současnosti probíhá několik výzkumných projektů na výrobu vodíku a na výrobu biopaliv
z plastového odpadu. Eni má od roku 2014 také patent na výrobu biopaliv z použitého oleje na vaření a na smažení a z živočišných tuků. Biopaliva vyrábí v závodech v Porto Marghera v Benátkách a v Gele na jihu Sicílie.

Nezaostává ani palivo

Odlišnou cestou ve zpracovávání plastů jde další americká společnost Brightmark Energy.
V Ashley v Indianě nyní zahájila výstavbu první komerční továrny v USA na výrobu paliva z odpadních plastů. Projekt podporovaný federálními a místními úřady představuje jen v první fázi investici ve výši 138,3 milionu USD. Zařízení bude schopné každoročně zpracovat 100 000 tun plastového odpadu, vyrobit více než 68 milionů litrů směsi nafty s nízkým obsahem síry a téměř 23 milionů litrů vosku. V USA se v současné době každoročně nerecykluje více než 91 % z 33 milionů tun plastového odpadu, a Brightmark Energy plánuje desítky dalších zařízení na výrobu pohonných hmot z plastů po celých USA.

Na chemickou recyklaci plastů sází také technologický obr z Finska Neste, největší světový výrobce obnovitelné nafty z odpadů. Cílem společnosti je do roku 2030 každoročně zpracovat více než milion tun odpadního plastu. V roce 2019 začala Neste na projektech chemické recyklace plastového odpadu spolupracovat se společnostmi Remondis a Ravago. V první fázi je cílem přeměna 400 000 tun plastového odpadu na naftu ročně. V Evropě se ročně vyprodukuje přibližně 27 milionů tun plastového odpadu, ale recykluje se jen třetina, uvedla agentura Hejlservis.

(red)