Pět haléřů z každé kilowatthodiny vyrobené v jaderné elektrárně odvádí společnost ČEZ na tzv. jaderný účet. Loni tak do něj přispěla 1,3 miliardy korun. S úroky a dalšími příjmy včetně prakticky zanedbatelných odvodů dalších subjektů využívajících jaderná zařízení dosáhl celkový zůstatek koncem...
Pět haléřů z každé kilowatthodiny vyrobené v jaderné elektrárně odvádí společnost ČEZ na tzv. jaderný účet. Loni tak do něj přispěla 1,3 miliardy korun. S úroky a dalšími příjmy včetně prakticky zanedbatelných odvodů dalších subjektů využívajících jaderná zařízení dosáhl celkový zůstatek koncem minulého roku podle představitelky Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerové téměř devíti miliard korun.
Do ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny (zhruba v roce 2045) se na tomto blokovaném účtu nashromáždí bezmála 60 miliard korun. Z něj se se souhlasem SÚRAO uhradí výdaje na uskladnění použitého paliva a ozářeného materiálu včetně výstavby konečného úložiště. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem v ČR schválená před pěti lety předpokládá, že celkové náklady na vybudování a provoz hlubinného úložiště dosáhnou 47 miliard Kč (v cenách roku 1999). Vlastní výstavba včetně výzkumu, vývoje a projektu tvoří polovinu této sumy.
Společnost ČEZ dává kromě toho ze zisku každoročně stranou více než miliardu korun na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu, do zmíněného roku 2045 se získá nejméně 50 miliard Kč. Z dalšího speciálního účtu se platí výstavba, provoz a vyřazení meziskladů použitého paliva z provozu, dále nákup skladovacích kontejnerů, pojištění jaderné odpovědnosti a přeprava použitého paliva k trvalému uložení. Na tyto účely odvádí ČEZ navíc z každé kilowatthodiny z Temelína 2,15 a z Dukovan 1,65 haléře.
Zdroj: JLM
