Autoři zprávy upozornili, že jen OSN mezi březnem 2020 a listopadem 2021 vyexpedovala do celého světa 87 000 tun jednorázových obleků, rukavic, roušek a respirátorů, které z nejspíš z velké části skončily na skládkách. Toto množství je ale jen zlomkem ochranných pomůcek, které dosud po celém světě využili zdravotníci i jednotlivci.
Podle WHO jsou další potenciálně rizikovou položkou jednorázové testovací sady, kterých jen OSN vyslala do světa na 140 milionů. To znamená zhruba 2600 tun odpadu, především plastového, a také 731 000 litrů chemického odpadu.
"Je zcela klíčové vybavit zdravotníky správnými ochrannými pomůckami. Podstatné je ale i to, aby se používaly bezpečně a neohrožovaly životní prostředí," uvedl Michael Ryan z WHO.
"Covid-19 donutil svět, aby se začal zabývat nedostatky a zanedbávanými aspekty problému s odpady a tím, jak vyrábíme, používáme a znehodnocujeme zdravotnický materiál od kolébky až do hrobu," doplnila jeho kolegyně Maria Neiraová, která ve WHO vede oddělení pro životní prostředí a boj se změnami klimatu.
Podle WHO celosvětově až třetina zdravotnických zařízení není vybavená na to, aby si poradila s odpadem. V rozvojových zemích je to až 60 procent. Problémy existovaly už před nástupem pandemie, nyní jsou ale mnohem palčivější. Rizikem jsou odpady pro samotné zdravotníky, ale také pro lidi, kteří žijí v blízkosti skládek a spaloven, a to kvůli znečištění vzduchu, vody a mikroorganismům.*
-čtk-
