Produkce odpadů je velmi zajímavý ukazatel, který je možné využít pro některá hodnocení. Například je znám vztah pozitivní korelace mezi množstvím komunálního odpadu a HDP. Na základě podkladů publikovaných ve statistických ročenkách nás, jako pedagogické pracovníky, zajímal vztah studentů a odpadů, které vytváří při svých běžných denních činnostech.
Cílem studie byli studenti Střední průmyslové školy, ul. Stará 99 v Ústí nad Labem. Konkrétně se jednalo o poznání, které typy materiálů jsou produkovány v největší míře a jejich množství. Sekundárním cílem studie bylo upozornit touto cestou studenty na množství odpadů, které sami vytváří. Tedy v rámci výuky upozornit i na možnost recyklace některých odpadů v rámci svých schopností a působit i na separaci odpadů v rámci odpadového hospodářství města Ústí nad Labem.
Obdobný průzkum byl prováděn na jaře 2005, proto jsme již měli podklady a zkušenosti s podobnou akcí. Myšlenkou opětovného provedení bylo pokusit se najít rozdíly v závěrech z minulého průzkumu a případně závěry zobecnit.
Pro šetření byla zvolena dotazníková metoda. Každý respondent dostal předtištěný dotazník, na který zaznamenával typ odpadu, jeho množství a čas jeho odstranění. Šetření probíhalo ve dvou dnech koncem dubna 2007 a bylo anonymní. V těchto dnech všichni studenti docházeli do školy, čímž bylo zajištěno jedno z důležitých kritérií, tedy aby se jednalo o běžný pracovní den. Tímto byly splněny stejné podmínky, jako v případě předchozího šetření, a proto i výsledky byly porovnatelné. Jedinou změnou byla evidence a odhad hmotnosti odpadních materiálů.
Celkem se zúčastnilo 34 osob, z toho 20 žen. Věk dotázaných se pohyboval v rozpětí 16 až 18 let, šlo tedy o studenty druhých, třetích a čtvrtých ročníků. Studenti nebyli dále děleni do věkových skupin především z důvodu nízkého počtu protokolů v některých kategoriích. Jednalo by se především o mladší kategorii (věk 16 let), starší studenti projevili větší zájem o účast v šetření.
Vzhledem k pestrému materiálovému složení vyprodukovaných odpadů bylo vhodné vytvořit některé souhrnné kategorie, které pod sebe zahrnovaly příbuzné materiály. V případě hodnocení produkce u jednotlivých pohlaví bylo využito čtyř kategorií. Kategorie "Plast - celkem" zahrnovala veškeré polymerní materiály, nejčastěji PE, PP a PET. Do kategorie "Papír" byly zahrnuty výrobky z celulózy a do kategorie "Bio" pak zbytky potravin. Poslední byla skupina "Ostatní - celkem" s kovovými, dřevěnými, skleněnými a dalšími odpady. Mimo jiné sem byly zařazeny i odpady, které nebyly dobře charakterizované nebo se jednalo o výrobek kombinovaný z několika dalších materiálů, např. zapalovač.
Pro hodnocení získaných dat byly využity dvě neparametrické statistické metody a na základě jejich výsledků byly konstruovány závěry.
VYHODNOCENÍ
Při porovnání množství odpadů, které vyprodukovali muži i ženy, vychází větší množství na ženskou část. Každá žena průměrně odhodila do odpadkového koše 245 g materiálu v průběhu obou dní, zatímco muži pouze 100 g. Podobného výsledku bylo dosaženo i u prvního šetření. Zajímavé je i mnohem pestřejší složení odpadů u žen. Vyskytovaly se odpady ze dřeva, skla i textilu. Žádný z těchto materiálů však nebyl zastoupen u mužů. Navíc byl u žen oproti mužům výrazněji zastoupen materiál Bio, především odpady z ovoce. U mužů mírně převládaly vrstvené obaly (nápojové kartony). Při statistickém hodnocení však nebyly prokázány významné statistické rozdíly, a proto nelze tvrdit, že by se obě pohlaví významně lišila v produkci jednotlivých skupin odpadů.
Prezentované výsledky byly porovnány s výsledky z roku 2005. Nebylo možno porovnávat hmotnosti odpadů, ale musel být porovnán počet odpadů. Byly porovnány výsledky u mužů i žen z obou let. Statistické hodnocení nebylo příliš přesvědčivé a výsledky nejasné. V obou případech jeden statistický test potvrdil, že oba soubory dat nejsou statisticky odlišné, avšak vzápětí tento závěr druhý test vyvrátil. Nelze proto jednoznačně tvrdit, že sebraná data z obou let jsou podobná. Přehled souhrnných kategorií materiálů pro obě pohlaví je patrný z grafu 1 a 2, kde jsou pro každé pohlaví zobrazena poměrná zastoupení vůči sumární hmotnosti odpadů.
Ze skupiny mužů i žen bylo 8 jedinců kuřáků. Ženy podle sebraných dat kouřily více, každá z kuřaček v průměru 7,3 cigarety denně, zatímco muži pouze 3,6 cigarety na den. Tento závěr je v rozporu se zjištěními z roku 2005, kde intenzivněji kouřili muži. Jediný podobný výsledek byl pozorován u dotázaných kuřaček, které při minulém šetření spotřebovaly průměrně 8 cigaret denně. Každopádně je nutné se na tyto výsledky dívat pouze jako na orientační, protože pro hodnotnější závěry by bylo nutné mít výrazně větší vzorek populace.
Při pohledu na hmotnost veškerých vyprodukovaných odpadů bez rozdílu pohlaví připadá zcela majoritní podíl na kategorii bio (31 %). Dalším dosti významným materiálem byl PET, jež zaujímal 18 %. Nad hodnotu 10 % se dostaly již jen sklo (13 %) a papír (10 %), všechny ostatní materiály byly zastoupeny v řádu jednotek procent. Všechny evidované plasty, tedy PET, PE, PP a PS celkem představovaly 29 % hmotnosti veškerých odpadů. Přehled materiálového složení je prezentován v grafu 3.
Ve srovnání s rokem 2005 bylo materiálové složení podobné. Tehdy převládaly odpady ostatní (29 %), ale nutno připomenout, že nebyla brána v potaz hmotnost, nýbrž pouze počet odpadků. Bude-li brán v potaz počet místo hmotnosti odpadů, pak v roce 2007 bylo ostatních odpadů 32 %. Následovaly papír (22 %) a bio (14 %). Podobně i v letošním šetření následovaly papír (23 %) a bio (13 %). Součet všech plastových odpadů v minulosti představoval 25 %, zatímco v současnosti to bylo 23 %. Výjimkou byly odpady z hliníkové fólie, které v roce 2005 zaujímaly 6 % a v roce 2007 pouze 2 %. Z uvedených faktů je patrné, že počet odpadů byl v obou šetřeních téměř stejný. Je možné tedy uvažovat, že i v případě hmotností jednotlivých typů odpadů byla situace při prvním šetření velmi podobná.
Posledním sledovaným faktorem bylo množství odpadů v závislosti na čase. Vývoj zachycuje graf 4, kde je vyneseno procentuální množství odpadů z celkového vyprodukovaného množství pro kategorii muži a ženy proti časové ose. Z grafu jsou patrné dvě kulminace. Jedna je v dopoledních hodinách mezi 8-12 hodinou a druhá v podvečer mezi 18-22 hodinou. Podobný trend byl pozorován i v předchozím roce. V grafu jsou obě pohlaví rozdělena, aby byly patrné rozdíly. V případě mužské části byl rozptyl hodnot větší oproti ženám, které měly produkci více vyrovnanou. Při statistickém vyhodnocení rozdílů mezi oběma kategoriemi nebylo dosaženo uspokojivého závěru, protože jeden z testů potvrdil, že rozdíly nejsou statisticky významné, avšak druhý test tuto domněnku zavrhl.
Vysvětlení obou vrcholů stojí pravděpodobně na intenzivnější spotřebě potravin dopoledne a večer. Oběd se do přehledu nepromítnul, protože studenti většinou využívají školní jídelnu, kde fakticky neprodukují žádné odpady.
TRENDY
Cílem opětovného šetření u studentů byla verifikace závěrů učiněných v předešlém roce. Z výsledků jsou zřejmé některé trendy, které se podařilo potvrdit a je možné je zobecnit pro skupinu středoškolských studentů v podmínkách SPŠ, ul. Stará 99 v Ústí nad Labem. Jedná se především o významné zastoupení odpadů typu plastů, papíru a bio. Na dalším místě stojí za zmínku i opakující se trend v produkci velkého množství odpadů v dopoledních a podvečerních hodinách. Potěšující je skutečnost, že nejvíce zastoupené složky odpadů je možné separovat a dále využít. Jedinou výjimku tvoří odpady z potravin. Tato skutečnost je však řešitelná pořízením kompostéru. Je pravděpodobné, že závěry šetření jsou aplikovatelné i na studenty ostatních středních škol, protože nepředpokládáme, že by forma vzdělávání výrazně ovlivnila produkci odpadů, avšak pro toto tvrzení nemáme v současnosti žádné podklady.
Miroslav Hlávka
Kristýna Machová
Fakulta životního prostředí, UJEP,
Střední průmyslová škola,
Ústí nad Labem
