Evidence zpětně odebraných elektrozařízení představuje základní páteř celého systému sběru elektroodpadu. Jak zajistit informace o konkrétním typu elektroodpadu a jeho stáří?
Pro potřebu legislativy i vlastní provoz kolektivního systému, který zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení zajišťuje, v praxi nelze rozlišovat každé zpětně odebrané elektrozařízení podle jeho druhu a stáří (tj. zda se jedná o tzv. nové nebo historické elektrozařízení). To by totiž znamenalo vynaložení nemalého úsilí a zejména nákladů na vedení rozsáhlé evidence, kontroly výsledků a vyškolení personálu sběrných míst.
Kolektivní systém Asekol loni rozběhl projekt vzorkování elektroodpadu, pomocí něhož sleduje strukturu zpětně odebraných elektrozařízení pocházejících z domácností ze skupin 3, 4, 7 a 8. Pro tyto skupiny dané vyhláškou č. 352/2005 Sb. zajišťuje Asekol zpětný odběr elektrozařízení. Po implementaci jedinečného systému čárových kódů pro sledování toku zpětně odebraných počítačových monitorů a televizorů se jedná o další nástroj pro zvýšení kvality evidence zpětně odebraných elektrozařízení. Vzorkování, neboli "sampling" je osvědčenou metodou využívanou v zemích západní Evropy, jako jsou například Belgie či Nizozemí.
PROČ VZORKOVAT?
Zatímco čárové kódy přinesly mimo jiné možnost přesnějšího a rychlejšího zjištění počtu a hmotnosti zpětně odebraných televizorů a počítačových monitorů, cílem vzorkování je zjištění zastoupení konkrétních druhů elektrozařízení na celkovém množství zpětně odebraných elektrozařízení v rámci kolektivního systému Asekol, zjištění vzájemného poměru nových a historických elektrozařízení, jejich průměrné hmotnosti a další parametrů. Výsledky vzorkování představují jeden z hlavních podkladů pro stanovení výše příspěvků jednotlivých druhů elektrozařízení hrazených výrobci ke krytí nákladů na sběr, přepravu a materiálové či energetické využití elektroodpadu. Bez výsledků vzorkování by také například nebylo možné zpracovat roční zprávu o plnění zákonných povinností, která je každoročně podávána Ministerstvu životního prostředí za všechny výrobce zapojené v kolektivním systému Asekol.
PROCES VZORKOVÁNÍ ELEKTROODPADU
Stejně jako s implementací čárových kódů se i se vzorkováním zkušebně započalo už koncem roku 2006, během loňska se pak systém rozběhl naostro. U vybraných sběrných dvorů, které tvoří páteř sběrné sítě kolektivního systému Asekol, se dvakrát ročně provádí podrobný rozbor a analýza reprezentativního vzorku zpětně odebraných elektrozařízení. Vzorky se odebírají náhodným výběrem sběrných prostředků - nejčastěji drátěných kontejnerů - umístěných na sběrných dvorech a naplněných elektrozařízeními ze skupin 3, 4, 7 nebo 8 (kromě televizorů a počítačových monitorů, které jsou pomocí čárových kódů sledovány samostatně). Takto vybrané sběrné prostředky jsou pak svezeny do speciálního zpracovatelského zařízení, kde jsou podrobeny rozboru a analýze. Ta sleduje celkovou hmotnost vzorku, počet kusů, průměrnou hmotnost, podíl jednotlivých druhů EEZ na celkové hmotnosti a podíl na celkovém počtu kusů. "Například stáří každého elektrozařízení zjišťujeme ze značení výrobku. Elektrozařízení uvedená na trh po dni 13. 8. 2005 - tzv. nová elektrozařízení - musí být dle zákona o odpadech výrobci viditelně označována symbolem "přeškrtnuté popelnice", takže každý neoznačený výrobek považujeme za historický odpad," vysvětluje Ing. Veronika Hamáčková z kolektivního systému Asekol. Vlastnímu vzorkování dohlíží nezávislý subjekt, který kontroluje dodržování metodiky a garantuje tak správnost zjištěných výsledků. S použitím statistických metod se poté výsledky vzorkování přepočítávají na všechna elektrozařízení zpětně odebraná kolektivním systémem Asekol na území celé České republiky.
VÝSLEDKY VZORKOVÁNÍ
Vzorkování a analýze by měly být podrobeny přibližně 2 % z ročního množství sledovaných elektrozařízení zachycených v síti sběrných dvorů. "Čím více kusů a hmotnosti se podaří zanalyzovat, tím je statistický přepočet výsledků vzorkování přesnější," dodává Hamáčková. Při stanovení množství vzorkovaných elektrozařízení je nutné vzít v úvahu meziroční nárůst míry zpětného odběru elektroodpadu, takže letos kolektivní systém Asekol předpokládá zanalyzovat zhruba 20 t oproti 12,5 t v uplynulém roce.
Sledované skupiny elektrozařízení 3, 4, 7 a 8 loni tvořily 90 % z celkového analyzovaného množství. Zbylých 10 % představovaly výrobky, které nepatří pod zpětný odběr zajišťovaný kolektivním systémem Asekol (např. malé domácí spotřebiče nebo elektrické nástroje), nebo nejsou elektrozařízeními a tudíž se do výsledných čísel nezapočítávají. Největší podíl na sledovaném vzorku (členěno podle typu výrobku), celkem 34 %, představovaly kancelářské tiskárny a kopírky, následované video a DVD přehrávači a rekordéry se 17 % a počítačovými komponenty se 14 %.
Z analýzy vzorku zpětně odebraných elektrozařízení dle stáří a následného statistického přepočtení dále vyplývá zajímavá skutečnost, že v roce 2007 byla zastoupena pouze historická elektrozařízení. V následujících letech by však mělo dojít k významnému snížení podílu historických elektrozařízení na celkovém sebraném množství ve prospěch elektrozařízení uvedených na trh po dni 13. srpna 2005. "Záleží na tom, jak dlouho budete ve skříni schovávat svůj nefunkční, byť zánovní mobilní telefon, než se jej rozhodnete jednou provždy zbavit a předat jej k ekologické likvidaci," podotýká Veronika Hamáčková.
- kol -
