Studie vědců ze Španělska a SRN, zveřejněná počátkem letošního roku, analyzovala vliv recyklace vyřazených elektrických a elektronických zařízení na životní prostředí.
Tento vliv dávají autoři studie do úzké souvislosti s legislativou, platnou nyní v Evropské unii. Klíčovou roli při určení, zda má recyklace příznivější (menší) vliv na životní prostředí než skládkování, hraje za současných podmínek vzdálenost recyklačního zařízení. Studie doporučuje maximální dopravní vzdálenosti pro sběr a odstranění elektrického odpadu, aby se vyloučily negativní dopady na životní prostředí. Pro zlepšení situace navrhují autoři hledat alternativní cesty. Pro úřady a zpracovatele se podle nich nabízejí možnosti v oblasti charity (předávání vysloužilých, ale funkčních přístrojů pro charitativní účely) nebo v opětovném prodeji spotřebičů (bazary, second hand).
Výzkum se zaměřil na čtyři typy produktů - pračky, ledničky, televize a osobní počítače. Byl analyzován jejich životní cyklus na fázi odstranění a recyklace. Porovnáváno bylo na jedné straně běžné skládkování na skládkách, na straně druhé pak typické separační a recyklační postupy. Rozdíl mezi vlivem na životní prostředí u těchto dvou možných scénářů "end-of-life" byl vyhodnocen s použitím různých parametrů, jako je zimní smog, produkce kyselých dešťů a použití fosilních paliv. V úvahu byly brány vzdálenosti, které je třeba překonat při sběru a zpracování odpadů, i typ automobilu použitý při přepravě.
Po zkombinování všech těchto faktorů byly vypočítány kritické body, tedy maximální vzdálenost přepravy vyřazeného zařízení, kterou je nutno překonat při jeho sběru a odstranění. Pro pračky je tento bod ve vzdálenosti 113 km, pro chladničky 262 km, pro televize 363,5 km a pro osobní počítač 345,5 km. Pokud se přístroj dopravuje k recyklaci z větší vzdálenosti, než je uvedeno, pak převažují negativní vlivy nad environmetálními zisky. Ve všech případech je environmentálně přijatelnější transport nákladním vozem, než dodávkovým automobilem.
Autoři konstatují, že v Evropě sílí tlak na "trvale udržitelnější" přístup ke spotřebním předmětům, zejména z oblasti elektronického průmyslu. Krátký životní cyklus výrobků a rychle se rozvíjející technologie vedou ke vzniku velkého objemu relativně nových výrobků, které jsou považovány za vysloužilé a je s nimi podle toho nakládáno. Ačkoliv je část zařízení odesílána k recyklaci, roční objemy vzniklého odpadu stoupají v Evropě o 3-5 procent ročně. V současnosti se odhaduje množství elektrického a elektronického odpadu v Evropě na 6,5 milionu tun ročně a do roku 2015 by toto množství mělo vzrůst na 12 mil. tun, což představuje kolem 14 kg na osobu a rok. Cíl, ke kterému směřují stávající kolektivní systémy, je posbírat vysloužilá zařízení v množství 4 kg na osobu a rok. Aby se recyklovaly veškeré vyřazené spotřebiče, měl by se tento objem v průběhu příštích několika let přibližně ztrojnásobit. Přes rozvoj sběrných systémů končí stále většina vyřazených přístrojů na skládkách. Skládkování potenciálně recyklovatelných materiálů a rostoucí nedostatek vhodných skládek však vedou k mnohem většímu důrazu na recyklaci, poznamenávají autoři studie.
- ml -
Zdroj: Y. Barba-Gutiérrez, B. Adenso-Díaz and M. Hopp (2008), An analysis of some environmental consequences of European electrical and electronic waste regulation Resources, Conservation and Recycling (Elsevier), 52 (3).
Kritické vzdálenosti pro dopravu k recyklaci
Pračka 113 km
Chladnička 262 km
Televize 363,5 km
Osobní počítač 345,5 km
