EKONOMICKÉ NÁSTROJE NEMOTIVUJÍ Chování domácností v souvislosti s tříděním odpadů souvisí v první řadě s legislativním rámcem, vycházejícím ze zákona o odpadech a vyhlášek měst a obcí. Podstatná je také informovanost a ekologická výchova, která přímo působí na preference jednotlivých domácností. V...
EKONOMICKÉ NÁSTROJE NEMOTIVUJÍ
Chování domácností v souvislosti s tříděním odpadů souvisí v první řadě s legislativním rámcem, vycházejícím ze zákona o odpadech a vyhlášek měst a obcí. Podstatná je také informovanost a ekologická výchova, která přímo působí na preference jednotlivých domácností.
V neposlední řadě je to působení ekonomických opatření, která mohou pozitivně nebo negativně motivovat k vyššímu podílu separování odpadů. Mezi tato opatření patří možnost bezplatného předání odpadů formou tříděného sběru nebo ve sběrných dvorech. Současně se zvyšují platby za likvidaci směsného odpadu a dochází k vyšším postihům a lepší kontrole v oblasti nepovolené likvidace odpadů.
Pro zmapování chování a postojů domácností byl na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze (obor hospodářská politika) vytvořen dotazník, jehož cílem je výzkum faktorů, které toto chování ovlivňují. Při konstrukci dotazníku byly použity standardní metody.
Dotazník byl rozdělen do dvou částí. První obsahovala deset otázek, konkrétně směřovaných k zjištění údajů o separování domácnostmi. V druhé části bylo deset tvrzení, zjišťujících postoje domácností prostřednictvím pětibodové škály. V závěru byly zjišťovány doplňující údaje o respondentech. (Dotazník je uveden v rámečcích.)
PŘEDVÝZKUM
Ověření správnosti volby otázek pro výzkum bylo provedeno předvýzkumem se šedesáti respondenty. Polovina z nich užívá rodinný dům s jednou bytovou jednotkou, tj. mají samostatnou nádobu na směsný odpad. Druhá část bydlí v bytových domech se společnou nádobou na směsný odpad.
Z důvodu nižší náročnosti při vedení rozhovoru byla zvolena forma standardizovaného rozhovoru, která má oproti korespondenční dotazníkové formě menší riziko zkreslení odpovědi a návratnosti, nevýhodou je menší stupeň anonymity dotazovaného.
Předvýzkum proběhl v Praze a Kralupech nad Vltavou s respondenty různého věku a vzdělání bez specifických požadavků na respondenta. Odpověď na prvních deset otázek zabrala respondentům od 15 do 25 minut a druhých deset otázek v rozmezí 5-10 minut.
Pro budoucí výzkum bude žádoucí zjednodušit zejména otázky v blocích. Respondenti měli problémy zejména s rozlišením jednotlivých rozdílů v rámci bloku a bez pomoci tazatele by pravděpodobně hůře chápali jejich význam (první strana byla časově nejnáročnější). Ve výzkumu je napříště nutno použít daleko větší výběrový soubor (400-1000 domácností). Z hlediska dotazovaných nepatřil nikdo k extrémním zastáncům ekologických přístupů ani zásadním odpůrcům.
Celkově předvýzkum naznačil následující výsledky:
[*] Spotřebitelé své preference relativně rychle přizpůsobují změnám na trhu. Zavedení separačního systému v Praze bylo zjevně úspěšné a způsobilo prudký růst množství separovaného odpadu. Spotřebitelé jsou ochotni třídit odpady za současného systému odpadového hospodářství v oblasti komunálních odpadů (90 % dotázaných).
[*] Pozitivní motivace tříděného sběru prostřednictvím ekonomických nástrojů se jeví jako málo významná. Domácnosti v bytových domech, které hradí poplatek za zneškodnění odpadu prostřednictvím vlastníka či správce, neznají ve většině případů jeho výši. Zároveň jen malá část domácností využívá výkupu druhotných surovin. Přijatelnější formou je bezplatné odevzdání tříděných složek ve vzdálenosti do 250 m.
[*] Spotřebitelé ve vzrůstající míře začínají sledovat výrobky šetrné k životnímu prostředí. Polovina respondentů označila, že sleduje nápisy a značení, ale mezi značením se není schopna orientovat.
[*] Spotřebitelé však nejsou ochotni platit vyšší cenu za výrobky šetrné k životnímu prostředí, ani nekupují výrobky dle preference šetrnosti k životnímu prostředí.
PRIORITY
Domácnosti hodnotí vysoce (resp. stanoví vysokou prioritu dle tvrzení druhé části):
[*] likvidaci odpadu na státní náklady,
[*] vysoké pokuty za černé skládky,
[*] značení výrobků šetrných k životnímu prostředí,
[*] potřebnost nestátních organizací zabývajících se životním prostředím.
Naopak nedostatečně byly hodnoceny:
[*] placení vyšší částky za výrobek šetrný k životnímu prostředí,
[*] výběr výrobku dle jeho šetrnosti k životnímu prostředí,
[*] angažovanost státu a obcí v zajištění třídění odpadů,
[*] hlášení nepřípustného jednání městské policii.
Celkové zvýšení užitku domácnosti ze zavedení systému separovaného sběru odpadů lze chápat jako funkci snížení ceny za likvidaci odpadu, snížení objemu směsného odpadu a osobního příspěvku ke zlepšení životního prostředí.
Tohoto zvýšení je dosaženo, když spotřebiteli (domácnosti) nevadí větší vzdálenost místa pro tříděný odpad a větší nároky na skladování separovaných složek v domácnosti.
Na změně postojů se společně podílejí různé nástroje: legislativní opatření, ekonomické stimuly, výchovné působení státních a nestátních organizací i příklady ze zahraničí.
Předvýzkum ukazuje, že chování spotřebitelů a jejich preference jsou málo závislé na ekonomické stimulaci. Přesto, že se ceny za likvidaci směsného odpadu za posledních deset let zvýšily takřka 30x a tříděný odpad se odevzdává zdarma, ke třídění dochází. Vysvětlujeme to vlivem kombinovaného působení různých nástrojů, zejména působením informačních toků a ekologické výchovy.
MILAN CICVÁREK,
student doktorandského studia
Národohospodářské fakulty VŠE, Praha
Dotazník pro domácnosti (I.)
1. Třídíte ve Vaší domácnosti odpad?
2. Jaké množství odpadu produkuje Vaše domácnost? - směsný odpad - papír - sklo - ostatní
3. Jaké množství odpadů máte možnost likvidovat jako směsný odpad?
4. Jaká je dostupnost kontejneru na likvidaci odpadu dle druhu?
5. Jaká je dostupnost možnosti třídění odpadu? směsný odpad, papír, sklo, plasty
6. Existuje v okolí (do max. 5 km) místo, kde je možné: - bezplatně odevzdat - za úplatu odevzdat - výkup druhotných surovin
7. Poskytuje Vaše obec bezplatnou možnost likvidace odpadu?
8. Sledujete na obalech potravin a spotřebního zboží jejich vlastnosti v souvislosti s životním prostředím?
9. Zpracováváte odpad alternativně?
10. Kolik Vás stojí/Vám přináší nakládání s odpady?
Dotazník pro domácnosti (II.)
1. Nestátní organizace zabývající se ochranou životní prostředí jsou potřebné
2. Likvidaci odpadu (především směsného odpadu z domácností) by měl hradit stát
3. Za uložení odpadu na černou skládky by měly být vysoké pokuty
4. Při ochraně životního prostředí nerozhoduje výše nákladů
5. Lidé jsou povinni třídit papír, sklo, plasty a nesmí je odkládat do běžných nádob na směsný odpad
6. Každý, kdo zjistí nepřípustné jednání s odpady, by měl informovat Městskou policii
7. Všechny výrobky by měly obsahovat informaci o nezávadnosti vůči životnímu prostředí
8. Stát i obce mají zájem na třídění odpadů (situace se zlepšuje)
9. Spotřebitelé preferují výrobky šetrné k životnímu prostředí
10. Spotřebitelé jsou ochotni akceptovat vyšší cenu výrobku šetrného k životnímu prostředí (o 10 % vyšší)
Pozn. Respondenti vyjadřovali své názory pomocí bodového ohodnocení na stupnici 1-5 (1 znamená malý význam, nesouhlas, 5 znamená nejvyšší význam a plný souhlas)
