
V oblasti plastů v roce 2012 vykazují výroba i obchod pozitivní trend. V odpadovém hospodářství však zdaleka nedosahují požadované úrovně.
Celý plastikářský průmysl EU-27 dosáhl v roce 2012 obratu 290 miliard euro, což je o 40 miliard euro méně než v rekordním roce 2007. Na HDP v rámci EU-27 se podílí na 2,6 %.
Množství odpadních plastů po skončení jejich životnosti se od roku 2006 udržuje kolem 25 mil. tun - konkrétně v roce 2012 dosáhlo výše 25,2 mil. tun. To představuje přes polovinu z celkové spotřeby. Sedm zemí, konkrétně: Německo, VB, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko a Nizozemí, generuje 77 % výše uvedených odpadních plastů.
Využití mechanickou recyklací vzrostlo proti roku 2011 na 6,6 mil. tun a má více než čtvrtinový podíl. Energetické využití zaznamenalo růst o 3,3 % na 8,9 mil. tun při 35,6 % podílu. Podíl skládkovaných plastů sice poklesl, stále však tvoří 38,1% podíl a neuvěřitelných 9,6 mil. tun.
ZÁKAZY SKLÁDKOVÁNÍ
Je známo, že nadnárodní sdružení plastikářů Plastics Europe dlouhodobě usiluje o dosažení nulového skládkování plastů do roku 2020 (obr.). V současné době je uplatňován zákaz skládkování plastových odpadů v devíti evropských státech (CH, D, A, L, B, DK, S, NL, N), podíl skládkování odpadních plastů je u nich v rozmezí 1-7 %.
Česká republika se umístila ve spodní polovině žebříčku s 50 % podílem skládkovaných plastů. Uvedených devět států dosahuje téměř nulového skládkování odpadních plastů především díky energetickému využití, které se pohybuje od 76 % podílu ve Švýcarsku, po 56 % v Norsku. Výstavba spalovacích zařízení v západní Evropě v minulých letech způsobila nadbytek jejich kapacit.
Plastikářský průmysl se začal zamýšlet nad problematikou využití odpadních plastůaž v osmdesátých letech minulého století. Německo bylo první zemí, která vydala nařízení o řešení obalů v roce 1991. Následovaly další státy s vytvořením vlastního systému sběru, třídění a využití plastů.
Ing. František Vörös
konzultant Sdružení EPS ČR