Z hlediska současné právní úpravy je využívání odpadů jako paliva mezním oborem, který je řízen několika zákony. Jejich bližší poznání je proto nutné. Při využití odpadu jako paliva jde na jedné straně o maximální možné zhodnocení odpadních materiálů, zejména využití jejich energetického obsahu, na...
| Z hlediska současné právní úpravy je využívání odpadů jako paliva mezním oborem, který je řízen několika zákony. Jejich bližší poznání je proto nutné.
Při využití odpadu jako paliva jde na jedné straně o maximální možné zhodnocení odpadních materiálů, zejména využití jejich energetického obsahu, na druhé straně pak o minimalizaci emisí vznikajících při spalování směsných odpadů. Dotčenými zákony jsou zejména zákon číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, zákon číslo 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, zákon číslo 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů. Všechny uvedené zákony regulují nakládání s věcmi, které jsou různě nazývány - odpady, obaly, paliva, výrobky, nebezpečné chemické látky a přípravky - ale zpravidla se jedná o jednu a tutéž věc v různé fázi nakládání s ní při jejím životním cyklu v rámci lidské společnosti, přičemž v některých případech je věci možné přiřadit několik z uvedených názvů současně. Na první pohled je zřejmé, že názvy věcí skrývají v sobě různou míru obecnosti a mimo charakteristiku momentálního stavu věci předurčují na různé úrovni konkrétnosti i způsob dalšího nakládání s věcí, či její vlastnosti. Odpad i palivo Ve vztahu k definicím jednotlivých termínů (rámeček) je nutné si uvědomit, že jedna a tatáž věc může být současně výrobkem, palivem i odpadem a v daném okamžiku záleží pouze na přístupu vlastníka k této věci. Z toho je zřejmé, že změna názvu věci i jejího určení se může měnit podle změny vlastníka. Věc, která je pro jednoho vlastníka odpadem, bude pro druhého vlastníka žádoucím zbožím, které uvede po administrativní nebo skutečné úpravě (bude jinak získána) na trh jako výrobek, který může být např. palivem. Možný je opačný postup -výrobek, palivo se stane odpadem. Z uvedeného je zřejmé, že bude pravděpodobně docházet ke sporům, protože výrobkem může být v podstatě cokoliv, pokud to splňuje požadavky oprávněného zájmu atd. Účelové určení věci je dáno zpravidla v rámci plnění doporučeného způsobu nakládání s výrobkem - mimo těžebních organizací - je vyloučeno, aby se osoba v běžném obchodním styku setkala s jinou věcí, než je výrobek. Výrobek uváděný na trh je zboží. I když se tomu orgány státní správy vyhýbají, je zřejmé, že odpad vstupuje rovněž na trh. Na zvláštní druh trhu, kde se i odpad stává zbožím. Zařízení k využívání odpadů Výstupem ze zařízení k úpravě odpadů může být - a zpravidla i bývá - upravený odpad nebo výrobek v souladu s definicí dle zákona č. 22/1997 Sb. a současně i zůstatek z úpravy odpadů (odpad). Z hlediska priorit stanovených zákonem o odpadech pro nakládání s odpady by zařízení k výrobě alternativních paliv z odpadu mělo vždy být deklarováno jako zařízení k využívání odpadů. Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. nabízí pro výrobny pevných alternativních paliv následující možnosti popisu jejich funkce: R3 - Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla. R12 - Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11. Při zařazení pod kód R12 bude výstupem ze zařazení vždy odpad (kat. č. odpadu z podskupiny 19 02), který může být předáván pouze oprávněné osobě v souladu s ustanovením § 4, písm. r) zákona č. 185/2001 Sb., a který je určen, v případě využívání upravených odpadů jako paliva, k postupu dle kódu R1 (využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie). Příslušné zařízení, do kterého je takto upravený odpad přijímán k využití, musí splňovat požadavky zákona o odpadech (musí se jednat o zařízení k nakládání s odpady nebo zařízení v souladu s ustanovením § 14, odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.). Podmínky přijímání tohoto odpadu do zařízení musí být v souladu s požadavky Přílohy č. 2 k vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb. Podmínky energetického využívání tohoto odpadu (provozu zdroje znečišťování ovzduší) musí být v souladu s požadavky Přílohy č. 2 k vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb. Podmínky energetického využívání tohoto odpadu (provozu zdroje znečišťování ovzduší) musí být v souladu s požadavky zákona o ovzduší (§ 18 odst. 1 - odpad může být provozovateli spalován nebo spoluspalován jen ve spalovnách odpadů nebo ve zvláště velkých nebo velkých stacionárních zdrojích schválených pro spoluspalování ČIŽP podle § 17 odst. 2 písm. c) nebo f) tohoto zákona). Při zařazení k výrobě alternativního paliva pod kód R3 je možné dovolit, že zařízení může produkovat výrobek, jenž je určen k uvedení na trh jako palivo v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb., a jeho využívání musí splňovat požadavky stanovené zákonem o ovzduší a vyhláškou MŽP č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Je zřejmé, že při tomto zařazení výrobny alternativního odpadu se jedná jednoznačně o materiálové využití odpadu, kdy materiálové vlastnosti odpadu jsou po jeho regeneraci využity v rámci určení nového výrobku. Dle dosavadních zkušeností byl uvedený postup zpravidla realizován i v rámci provozu stávajících zařízení k výrobě alternativních paliv. Provozovatelé stávajících zařízení uvádějí na trh výrobky charakterizované nejen obchodním názvem, ale i požadavky, které jsou předmětem informací obsažených v doprovodné dokumentaci k příslušnému výrobku. Výrobny alternativních paliv Vzhledem ke skutečnosti, že výrobny alternativních paliv jsou místy, kde je nakládáno s odpady, bude nutné při jejich zřizování nebo změnách respektovat nejen ustanovení stavebního zákona (další dotčený zákon), ale i ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Uvedený zákon je dotčeným v případě zařízení k nakládání s nebezpečnými odpady (v jakémkoliv množství) a v případě zařízení k nakládání s ostatními odpady s kapacitou vyšší než 1000 t/rok. V rámci dosavadních zkušeností se vztahem výroben alternativních paliv z odpadu k zákonu o odpadech je možné konstatovat, že všechna tato stávající zařízení jsou zařízeními určenými k nakládání s odpady, a v nich zpracované odpady, které jsou vstupními surovinami, opouštějí po průchodu těmito zařízeními režim zákona o odpadech. Rovněž zařízení, která výrobky vystupující ze zmíněných výroben přijímají, nejsou v souvislosti s využíváním alternativních paliv provozována jako zařízení určená k nakládání s odpady. Je nutné upozornit na skutečnost, že v rámci udělování souhlasu k provozování zařízení v souladu s požadavky § 14 zákona č. 185/2001 Sb. může nastat, a podle stávajících zkušeností se surovinovým základem alternativních paliv s největší pravděpodobností nastane nutnost, kdy kromě souhlasu k provozování zařízení bude současně třeba pro splnění zákonných požadavků udělit i souhlas s míšením nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady (požadavek dle § 12 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb.). Oba souhlasy vydává orgán kraje v přenesené působnosti. Ing. Milena Veverková, Ing. Zdeněk Veverka Univerza - SoP, s. r. o Definice Výrobek je podle zákona č. 22/1997 Sb., jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do jedné ze skupin odpadů , uvedených v příloze 1. zákona o odpadech. Palivo - tuhý, kapalný, nebo plynný hořlavý materiál určený ke spalování ve zdrojích znečišťování za účelem získání jeho energetického obsahu splňující požadavky zvláštního právního předpisu (vyhl. MŽP č. 357/2002 Sb., zákon č. 86/2002 Sb.). Za palivo se mimo jiných zpravidla přírodních materiálů zahrnovaných mezi tzv. neobnovitelné zdroje považují i rostlinné produkty a také tzv. alternativní paliva. Alternativním palivem je směs spalitelných materiálů přírodního nebo umělého původu bez nebezpečných vlastností uvedených pod kódy H1, H4 až H14 v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb. |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
mám na vás dotaz ohledně výroby alternativního paliva , které nám vzniká z recyklace plastové složky.
Prosím o info co musíme splňovat dle předpisů, abychom ho mohli vyrábět a dálie prodávat.
Moc děkuji Hanák J.