Vysoké náklady a nízké ceny PODTITULEK: Recyklace pryže v ČR Dopravních prostředků na silnicích neustále přibývá, což s sebou nese i řadu problémů. Jedním z nich jsou vyřazené pneumatiky, které se stávají odpadem. Z hlediska snahy o zlepšení životního prostředí dochází v současnosti k rozvoji...
Vysoké náklady a nízké ceny
PODTITULEK: Recyklace pryže v ČR
Dopravních prostředků na silnicích neustále přibývá, což s sebou nese i řadu problémů. Jedním z nich jsou vyřazené pneumatiky, které se stávají odpadem. Z hlediska snahy o zlepšení životního prostředí dochází v současnosti k rozvoji nových technologií recyklace těchto materiálů. Produkty recyklace lze opětovně využít v nejrůznějších odvětvích.
Po roce 1989 vzniklo V České republice mnoho recyklačních provozů na zpracování pneumatik. V současné době odebírají pneumatiky pouze tři recyklační linky a dvě cementárny, které je spalují. Nutno podotknout, že celkové roční množství ojetých pneumatik a pryžových odpadů u nás činí přibližně 80 tisíc tun, ovšem roční kapacita zpracování je kolem 38 tisíc tun.
Přestože se na našem trhu spotřebuje mnoho tun ojetých pneumatik, ke zpracování, tedy k recyklaci, dochází jen ve velmi malém procentu, neboť je stále dostupnější a ekonomicky výhodnější vyvážet tento druh odpadu na řízené skládky. Toto řešení je však málo šetrné vzhledem k životnímu prostředí.
Rozvoj v oblasti
Během minulých let došlo vlivem spolupráce našich odborníků se zahraničními výzkumnými týmy k rozvoji v oblasti recyklování pryžového odpadu. Tyto společné projekty měly za cíl zpracování a ekologické využití odpadových materiálů.
Dnes jsou používány dva základní směry zpracování pryžových odpadů. Prvním z nich je recyklace materiálu, při níž se převádí odpad na surovinu, která se dalším zpracováním vrací ke spotřebitelům. Tento postup je sice namáhavější, ale vzhledem k životnímu prostředí přijatelnější. Druhým směrem je pak recyklace energetická (energetické využití), kde dochází ke spalování pryžového odpadu ve spalovnách cementáren.
Na českém trhu působí tři recyklační linky, které pracují na bázi mechanického drcení. Jedná se o následující podniky: Montstav CZ, s. r. o., Vřesová (zpracovatelská kapacita je 3,5-5 tis. tun/rok), Darta, s. r. o., Uherský Brod (kapacita činí 5 tis. tun/rok) a Renogum Nilos, a. s., Most-Kopisty (linka je v rekonstrukci, ale vyrábí se výrobky z granulátu).
Kromě recyklačních linek zpracovávají pryžový materiál i dvě cementárny: cementárna Čížkovice (spalují pouze neporušené pneumatiky, kapacita je 9 tis. tun/rok) a cementárna Mokrá u Brna (spalují pneumatiky i drť, kapacita činí 18 tis. tun/rok).
Mechanické zpracování
Nejprve se ojeté pneumatiky roztřídí podle kvality materiálu (na pneumatiky z osobních automobilů, na pneumatiky z nákladních automobilů, na pneumatiky z osobních a nákladních automobilů a na tzv. zlomky z pryže). Poté se důkladně zbaví nečistot, a tím jsou připraveny projít soustavou tří drtících mlýnů.
Po vstupu do linky jsou z pneumatik odstraněna patní lana a ve šredru roztrhány na větší kusy tzv. řízky, načež jsou drceny a rozemlety na granulát. Následně jsou oddělena ocelová vlákna pomocí magnetů a odstraněna textilní vlákna. Čistý granulát je potom tříděn na jednotlivé frakce o velikosti od 0 do 5 mm, jehož možnosti využití jsou velmi široké. Na konci procesu zůstane z ojeté pneumatiky jen gumový granulát (80 %), textilie (téměř 5 %) a šrot z patních lanek a ocelových koster (15 %).
V České republice dosud není žádná norma pro posouzení kvality granulátu, která by byla jednotná jak pro výrobce tak pro odběratele. Ve zpracovatelském podniku Montstav CZ, s. r. o., Vřesová si kvalitu pryžového granulátu kontrolují sami laboratorními zkouškami pomocí analytických sít.
Vyrobený pryžový granulát odebírají od výrobců zpracovatelské podniky, které jej dále upravují na konečný produkt, jež si žádá zákazník. Mezi tyto podniky patří například Pragoelast, Bohemiaelast, Renogum Nilos (podnik si vyrábí vlastní granulát), Tegusa Zásada, GRG Kadaň, Rubena Zlín aj.
Pryžový granulát slouží jako základní materiál pro výrobu elastických povrchů - zámkové nebo parketové dlažby (například pro dětská hřiště, bazény, sportoviště, tělocvičny, fitnesscentra, rozhlasová a televizní studia, pěší zóny, obložení teras a balkónů, obrubníky), protihlukových tvárnic apod. Používá se k pohlcování vibrací v budovách i jako příložka k tramvajovým kolejím, v zemědělství pak může fungovat ve formě rohožky na hydroponie nebo podestýlky v kravíně, ale také jako hnojivo.
Jemný granulát je perfektní absorbent ropných produktů (jeden kilogram jemné frakce pohltí čtyři litry olejů, barev či vyteklé nafty, a pak se jednoduše zlikviduje tak, že se spálí). Granulát lze využít při stavbě komunikací buď jako přísada modifikovaného asfaltu do nosných vrstev, nebo jako součást povrchové vrstvy, kde zvyšuje elasticitu, drsnost vozovky a svými jemnými výstupky nad povrch zamezuje v zimním období vzniku námraz. Silnice s takovouto příměsí jsou rovněž mnohem tišší. Pryžového granulátu je možné využít i v systémech uložení VF-kabelů telekomunikačních systémů.
Technologie spalování
Při spalování ojetých pneumatik v cementárenských pecích jde o energetické využití (vysoká výhřevnost pryže při vysokoteplotní oxidaci) a také jde o částečné materiálové využití (železo z ocelového kordu se váže do slinku jako železitý přídavek a část síry z pneumatik, jež se váže do slinku, se stává součástí konečného produktu).
Pneumatiky nebo pryžová drť jsou nejprve dopravovány přes automatický zásobník na válečkovou trať. Pneumatiky, u nichž nedopatřením zůstal disk, jsou detekovány čidlem v temné komoře a vyřazeny, neboť nadměrné množství železa by ovlivnilo výrobu slinku.
Krytým dopravníkem jsou pneumatiky vynášeny nad úroveň slinkové pece a postupně dávkovány "chladnějším koncem" pece, kde se teplota postupně zvyšuje z 1000ř C na 2000ř C. Přes přechodovou komoru padají pneumatiky do rotační cementárenské pece, kde ihned začíná termický rozklad. Technologie umožňuje při teplotě kolem 1200ř C dokonalé spalování pneumatik.
Celá linka je řízena a kontrolována počítačovými systémy. Na cementárenských komínech je nainstalováno nepřetržité měření emisí. Z analýz těchto měření vyplývá, že cementárna vypouští do ovzduší méně oxidů dusíku při spalování pneumatik než při spalování černého uhlí.
Provozy ovšem nejsou bez problémů. Jedním z nich je nedostatek suroviny. Pravidelný přísun potřebného množství pryžového materiálu z tuzemska je dodnes nedostatečný, a proto recyklační firmy a cementárny dovážejí z existenčního důvodu více než 50 % pneumatik ze zahraničí (Německo, Rakousko), kde za ně utrží vyšší finanční poplatek než od tuzemských dodavatelů.
Dovoz zahraničních ojetých pneumatik však neřeší tuzemskou problematiku. Řešením by se měl stát sběr ojetých pneumatik, který je v současné době díky zákonu č. 125/1997 Sb., o odpadech, řízen systémově, což znamená, že povinností výrobce je zajištění ekologicky přijatelné likvidace výrobku. Část prodejní ceny je tedy určena na financování likvidace ojetých pneumatik respektive jejich využití. Dalším způsobem financování je účtování poplatků za zneškodňování, které jsou vybírány při odevzdání použitých pneumatik do sběrných míst.
Sběrný systém
Vybudováním fungujícího sběrného systému by se možná snížilo i nežádoucí skládkování pneumatik. V českých zemích většina pneumatik stále končí na skládkách, které za odběr platí, ačkoli od 1.1.1998 se pneumatiky nesmějí skládkovat (do skládky mohou být pneumatiky použity jen jako technologický prvek).
Dalším problémem, který trápí recyklátory pneumatik, je pomalu se rozbíhající odbyt konečného produktu. Ceny výrobků z tohoto druhu recyklátu jsou zatíženy 22% daní z přidané hodnoty, což je pro zákazníka neatraktivní (cena zámkové dlažby z pryžového granulátu činí 1000 Kč za m2 na rozdíl od betonové zámkové dlažby, jejíž cena se pohybuje kolem 550 Kč za m2 i s prací za její položení). Tento problém zatím neřeší ani novela zákona o odpadech, která sice zavádí kapitační platbu, ale nedává žádné výhody pro zpracovatele odpadu - pryže (například snížením daně z přidané hodnoty).
Firmy, jež recyklující pryžové odpady, si stěžují na minimální zájem státu o problémy ve svém oboru, který by se podle jejich názoru měl stát v budoucnosti významným průmyslovým odvětvím.
Podpora státu v recyklaci by měla spočívat ve vytváření příznivého prostředí pro její rozvoj. Stát by měl podporovat zvyšování povědomí obyvatel o recyklaci, podpořit protektorování, materiálové a energetické zhodnocení pneumatik, zavádět ekonomické nástroje podporující recyklaci (nižší DPH), podporovat výzkum nových technologií, ekonomicky zvýhodnit výrobky z recyklované pryže atd.
V České republice není o recyklaci pryžových výrobků velký zájem, neboť tato činnost s sebou přináší neúměrně vysoké náklady a relativně nízkou cenu granulátu, což vedlo některé firmy k ukončení provozu. Problém v recyklaci pneumatik tkví v technickém, ekonomickém a odbytově zajímavém umístění výrobků na trhu, ale bez podpory státní politiky jej vyřešit nelze.
Jana Zajícová,
TF ČZU, Praha
FOTO ARCHÍV
