Zastupitelé Kraje Vysočina se na svém posledním jednání před krajskými volbami nepostavili proti možnosti umístit v kraji hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Návrh na vyslovení nesouhlasu připravili opoziční lidovci, krajská rada ho doporučila schválit. Na jednání pro něj ale zvedlo ruku jen osm krajských zastupitelů, nikdo nebyl proti a tři zastupitelé se hlasování zdrželi. Dalších 21 členů zastupitelstva nehlasovalo.
Návrh usnesení kromě lidovců podpořili dva občanští demokraté. "Mrzí mě, že jste nenašli odvahu se k této záležitosti vyjádřit," řekl po hlasování zastupitel Vít Kaňkovský, který je i poslancem a lídrem lidovců v krajských volbách. Uvedl, že se to stalo na rozdíl od Plzeňského kraje a Jihočeského kraje, které se svých občanů v této záležitosti zastaly.
Zastupitelé Vysočiny o návrhu hlasovali po krátké debatě. Kaňkovský v úvodu odkázal i na to, že stále chybí zákon, který by dával dotčeným obcím rovnocenné postavení v procesu výběru lokality pro úložiště. "Považuji za správné vyslat signál, že nám to není jedno," řekl Zdeněk Geist (ODS).
Zastupitel Josef Zahradníček z KSČM naopak označil hlubinné úložiště za velice odbornou záležitost. "Najít vhodnou lokalitu nemůže být otázkou předvolebního boje, jak je z dnešního jednání patrno," řekl.
"Byla to parodie na zodpovědný přístup k voličům, kdy 21 přítomných zastupitelů vůbec nehlasovalo," řekl starosta Rudíkova Zdeněk Souček (nestraník). Rudíkov je v lokalitě Horka zvažované pro úložiště, stejně jako městys Budišov. Starosta Budišova Petr Piňos (ČSSD) znovu potvrdil to, že tamní obce úložiště nechtějí. "Budeme proti tomu bojovat, protože věříme, že jsou jiná řešení," řekl.
Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v červnu schválila zúžení možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři. Z Vysočiny jsou to Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. Finální slovo bude mít vláda. Starostové z obou lokalit v kraji úložiště dlouhodobě odmítají.
Obce z obou území na Vysočině počátkem léta požádaly o schůzku premiéra Andreje Babiše (ANO). Premiér pak uvedl, že žádost postupuje vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi (za ANO). Obce z Hrádku informovaly o tom, že s ním mají naplánovaný videohovor. Havlíček řekl, že postupně jedná se starosty všech lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště, které poradní panel expertů v technickém podkladu pro vládu vyhodnotil nejlépe.
"Probíráme aktuální stav, vysvětlujeme si další kroky, zajímá mě samozřejmě zpětná vazba přímo z místa. Také nastavujeme další komunikaci, která se se samosprávami uskutečňuje průběžně po celou dobu, co se hlubinné úložiště v ČR řeší. Se starosty jsem zpravidla dohodnul či chci se domluvit na osobním setkání na místě, jsou velmi rozumní, chceme posílit komunikaci a ekonomickou podporu dotčených obcí," uvedl ministr.
Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. V dnešní tiskové zprávě uvedla, že vítá informaci, že vládní úřady přestaly odmítat variantu dlouhodobého skladování vyhořelého jaderného paliva jako alternativu k rychlé přípravě a výstavbě hlubinného úložiště.
"SÚRAO uzavřelo smlouvu o dílo s firmami ÚJV Řež, SATRA s.r.o. a Mott MacDonald CZ, s.r.o., které mají do začátku roku 2021 všestranně zhodnotit možnosti dlouhodobého skladování vyhořelého paliva u obou jaderných elektráren případně v centrálním podzemním skladu Skalka na Vysočině," uvedla platforma.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
(ČTK)
