Aktuální situace v Evropě ukazuje, že zateplení je jedním z klíčových opatření pro strukturální snížení spotřeby energie a zemního plynu. „Scénáře renovace budov ukazují, že do roku 2030 je v tuzemsku možné úsporami energií snížit spotřebu plynu až o 1,8 miliardy kubíků a výrazně tak snížit dovozní závislost na Rusku,“ uvádí Petr Holub, energetický expert ze společnosti Budovy21.
Samotná výroba tepelně izolačních desek z EPS se bez plynu neobejde. Většina negativních dopadů EPS na životní prostředí vzniká již při jeho výrobě, kdy se ovšem v porovnání s jinými izolačními materiály spotřebovává výrazně menší množství energie. Ve fázi jeho používání je dopad na životní prostředí minimální. „Z našich modelových měření vyplývá, že na výrobu zateplení pro běžný rodinný dům se využije zhruba 16 MWh zemního plynu. Po dobu životnosti zateplení se však tato vydaná energie vrátí alespoň 40krát. A to sice díky snižování nežádoucích teplený ztrát a menším nárokům na vytápění, což jsou hlavní benefity zateplení,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
EPS jako strategický materiál
Navzdory strategické důležitosti zajištění úspor energií však výrobci tepelně izolačních desek z pěnového polystyrenu podle aktuálního nastavení legislativy spadají do skupiny odběratelů, které by se v případě omezení dodávek plynu do ČR snížil jeho přísun zhruba na 2 až 6 % běžné spotřeby výrobního dne. To by fakticky znamenalo zastavení výroby a ochromení jednoho z klíčových plošných opatření pro snížení závislosti na ruském plynu. „V současné chvíli se již snažíme celou záležitost řešit s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kterému jsme odeslali dopis s návrhem možného řešení. Cílem Sdružení EPS ČR je otevřít dialog s MPO a přesvědčit příslušné orgány o přeřazení výrobců pěnového polystyrenu do skupiny odběratelů plynu, která reflektuje strategický přínos materiálu a zajistí alespoň omezenou možnost chodu jeho výroby i v případě snížených dodávek plynu,“ dodává Zemene.*
-red-
